Podle Opaty již ze země byla ve třech nákladních letech odvezena většina materiálu a vybavení. Poslední let s materiálem a vojáky je naplánován do konce měsíce.
V zemi v současnosti zůstává pouze dvanáctičlenná koordinační jednotka. Ta se vrátí do konce června.
Stahování z Afghánistánu pokračuje. NATO chce Afghánce dál cvičit v Kataru |
„Česká republika je jednou z posledních zemí, která své vojáky z Afghánistánu stahuje. Termín byl stanoven po domluvě se spojenci,“ řekl poslancům sněmovního výboru Opata.
Severoatlantická aliance oznámila stažení jednotek z Afghánistánu letos v dubnu. Podle plánu USA se by zahraniční jednotky měly zemi opustit do 11. září. Tedy symbolicky k 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, které k americké invazi do Afghánistánu bezprostředně vedly.
Češi v zemi působili 19 let
Misí v Afghánistánu podle údajů ministerstva obrany prošlo přes 11 500 českých vojáků, někteří z nich i opakovaně. Od roku 2002 v zemi sloužili vojáci z polní nemocnice, strážních jednotek, z chemické a biologické ochrany, z chirurgického nebo rekonstrukčního týmu Lógar.
Bojové ostruhy tam opakovaně získávali při pátrání po teroristech al-Kájdy nebo velitelích Tálibánu také příslušníci elitní 601. skupiny speciálních sil.
V Afghánistánu za celou dobu padlo 14 českých vojáků.
Obavy ze stažení vojenských sil z Afghánistánu tento týden vyjádřily české politické špičky. Kromě prezidenta Miloše Zemana se skepticky vyjádřili například premiér Andrej Babiš (ANO) nebo ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).
„Sdílím obavy, že případná destabilizace Afghánistánu a vytvoření prostoru, odkud mohou volně operovat teroristé, může znovu ohrozit NATO a tedy i Českou republiku,“ konstatoval Kulhánek.
Potěšila mě solidarita NATO za Vrbětice, vzkázal na konferenci Zeman |
Za nevhodně nadčasové označil stažení spojenců také ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Podle něj ale konec vojenské přítomnosti v žádném případě neznamená konec pomoci Západu této zemi. „Se spojenci nyní řešíme, jak nejlépe přispět k výcviku tamních sil, který NATO připravuje mimo afghánské území,“ uvedl během úterní národní bezpečnostní konference Naše bezpečnost není samozřejmost.
Severoatlantická aliance se před týdnem na svém summitu v Bruselu dohodla, že bude i nadále Afghánistán podporovat. Podle náměstka pro řízení sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jana Havránka se plánuje finanční pomoc i výcvik afghánských bezpečnostních sil.
Cílem podle něj je nedopustit, aby se z Afghánistánu opět stalo bezpečné místo pro teroristy.
Zásadní mise pro přerod české armády
Podle Havránka mělo afghánské působení klíčový vliv na proměnu české armády a na získávání zkušeností českých vojáků. „Pro armádu to mělo zásadní dopad na transformaci ozbrojených sil, na posílení interoperability se spojenci,“ konstatoval.
Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka chce Česká republika v podpoře Afghánistánu pokračovat. Nejen například ohledně výcviku, ale také zachováním diplomatické přítomnosti v zemi.
Ministr obrany Lubomír Metnar připomněl, že Afghánistán byl po dlouhou dobu největším operačním nasazením české armády. „Čeští vojáci tam vykonali spoustu dobré práce. V zemi ale nemůžeme bez dalších spojenců zůstat napořád,“ prohlásil.
Podotkl, že se stahováním z Afghánistánu se hlavní misí české armády nyní stává nasazení v Mali, kde může podle schváleného mandátu letos působit až 200 českých vojáků.