natoaktual.cz

SPECIÁL: Summit NATO 2021

Vrcholná schůzka spojenců Aliance
14. června v Bruselu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Česká republika a NATO chronologicky
    II. Období 1994 - 1996

    Leden 1994 - Ministr obrany Antonín Baudyš se nezúčastnil setkání ministrů obrany Visegrádské skupiny ve Varšavě. Prohlásil, že nevidí žádný důvod ke koordinaci postupu zemí Visegrádské čtyřky ve vztahu k NATO (českou delegaci vedl první náměstek ministra Jiří Pospíšil).

    10. - 11. ledna 1994 - Na vrcholné schůzce NATO v Bruselu byl definitivně schválen projekt Partnerství pro mír.

    ČR a NATO chronologicky

    11. - 12. ledna 1994 - Oficiální návštěva prezidenta USA Billa Clintona v Praze. Jednal s českou politickou reprezentací a s prezidenty států visegrádské skupiny o projektu integrace do NATO Partnerství pro mír.

    10. března 1994 - Předseda české vlády Václav Klaus podepsal v Bruselu dokument o připojení České republiky k projektu Partnerství pro mír.

    28. dubna 1994 - Oficiálně zahájena činnost koordinačních skupin států Partnerství pro mír na velitelství SHAPE v Monsu.

    11. května 1994 - Vláda souhlasila s prezentačním dokumentem pro Partnerství pro mír, který ministerstva zahraničí a obrany předloží orgánům NATO.

    17. května 1994 - Česká republika předložila svůj prezentační dokument Partnerství pro mír.

    30. června 1994 - Zahájila činnost Brigáda rychlého nasazení, která má plnit úkoly při obraně státu a zabezpečevat součinnost s jednotkami NATO.

    15. července 1994 - Senát Kongresu USA schválil dodatek o amerických zahraničních operacích ve vojenské spolupráci s Polskem, Maďarskem a Českou republikou v rámci jejich sbližování s NATO.

    12. - 16. září 1994 - Společné cvičení NATO s armádami v Partnerství pro mír "Most spolupráce 94" v Polsku u Poznaně.

    7. - 8. října 1994 - Sněmovna reprezentantů a o den později Senát Konresu USA schválily Brown-Simonův dodatek, který navrhuje rozšíření vojenské spolupráce USA mimojiné s Českou republikou a Slovenskem v rámci jejich sbližování s NATO.

    4. listopadu 1994 - Česká republika uzavřela v Bruselu s NATO individuální program projektu Partnerství pro mír.

    25. listopadu 1994 - Velitelství NATO odsouhlasilo individuální program České republiky pro Partnerství pro mír.

    6. února 1995 - Ministr obrany Vilém Holáň po návratu z NATO řekl, že Česká republika vstoupí do NATO před rokem 2006.

    Únor 1995 - V USA republikáni navrhli vládě USA zákon, kterým by nabídla čtyřem středoevropským zemím vstup do NATO nejpozději do 10. ledna roku 1999.

    21. března 1995 - Ministr obrany Vilém Holáň poprvé veřejně řekl, že plné členství v NATO s sebou možná ponese i závazek týkající se rozmístění jaderných zbraní. Zároveň připustil, že podle smlouvy o nešíření jaderných zbraní jejich rozmístění na území České republiky v současné době není možné.

    13. září 1995 - Vláda navrhla, aby se Česká republika přihlásila k vnitřní smlouvě NATO z roku 1951, která mimo jiné upravuje pohyb vojáků přes hranice při cvičení, jejich celní odbavení a hrazení zdravotní péče. Jedná se o prezidentskou smlouvu, která vyžaduje podpis prezidenta a ratifikaci parlamentem.

    18. - 20. září 1995 - Návštěva ministra obrany USA Williama Perryho v České republice. Podpora začlenění České republiky do NATO. "ČR učinila ze všech zemí střední a východní Evropy největší pokrok směrem k integraci do NATO. Rusko nebude rozhodovat o tom, zda se NATO rozšíří nebo ne," prohlásil Perry. Klíčovým kritériem pro přistoupení je podle Perryho kompatibilita české armády a otázky finančních zdrojů.

    28. září 1995 - Generální tajemník NATO Willy Claes přijal v sídle NATO zástupce 26 zemí programu Partnerství pro mír, aby je seznámil s obsahem interní studie NATO, zabývající se budoucím rozšířením Aliance o nové členy ze střední a východní Evropy. Zahájil tak prakticky proces rozšiřování NATO, který by měl podle většiny předpokladů vyvrcholit na přelomu století přijetím prvních nových členů.

    Říjen 1995 - Prezident Václav Havel i premiér Václav Klaus jsou proti pořádání referenda o vstupu České republiky do NATO - na 41 valném shromáždění nevládního Sdružení Atlantické smlouvy (ATA) v Torontu byly Česká republika a Norsko přizvány do sedmičlenné poradní rady, která promýšlí strategii, jak osvětlovat smysl a cíle NATO široké veřejnosti.

    25. - 26. listopadu 1995 - V Karlových Varech se konala přípravná mezinárodní konference Nové atlantické iniciativy. Její snahou byla podpora zapojení zemí střední Evropy do NATO a vytvoření zóny volného obchodu mezi zeměmi Severoatlantické zóny volného obchodu (NAFTA) a Evropskou unií, rozšířenou o země střední Evropy. Setkání mělo vyústit podepsáním takzvané Pražské deklarace Mezinárodní atlantické iniciativy v květnu 1996, kterou měly podepsat i významné osobnosti, jako jsou bývalá britská ministerská předsedkyně Margareth Thatcherová a někdejší americký ministr zahraničí Henry Kissinger.

    5. prosince 1995 - Usnesení Severoatlantické rady na úrovni ministrů zahraničí rozhodlo, že z hlediska dalšího rozšiřování NATO bude rok 1996 zasvěcen takzvané druhé etapě procesu rozšiřování. Jednání o tom, které státy budou přijaty a kdy k tomu dojde, by se měla konat až v roce 1997.

    6. prosince 1995 - NATO adresovalo České republice pozvání k účasti v mnohonárodních jednotkách IFOR.

    19. prosince 1995 - Poslanecká sněmovna podpořila přístup České republiky k dohodě, podle níž by ozbrojené síly členských států Severoatlantické rady pro spolupráci v případě pobytu na území členského státu NATO nebo státu účastnícího se Partnerství pro mír měly převzít právní režim obvyklý v těchto případech v členských státech NATO.

    14. ledna 1996 - Účastníci mezinárodní konference za mír a proti rozšiřování NATO, kterou v Praze pořádala římská nadace Nina Pastiho, přijali takzvanou Pražskou výzvu, jejímž hlavním tématem je kritika plánovaného vstupu České republiky do NATO a cílů této organizace. Akce se zúčastnili představitelé 32 organizací z 21 zemí, za Českou republiku především komunističtí poslanci.

    Leden 1996 - Opoziční ČSSD odsouhlasila prosazování referenda o případném vstupu České republiky do NATO.

    29. ledna 1996 - Severoatlantická rada formálně zahájila "intenzivní individualizovaný dialog" se státy Partnerství pro mír a vyzvala je, aby na tuto nabídku v co nejkratší době odpověděly.

    12. února 1996 - Ministerstvo obrany připravilo zvláštní týmy, které by měly navštívit jednotlivé země NATO a seznámit je s připraveností a možnostmi České republiky k integraci do struktur aliance. Česká strana uvažovala o vytvoření "diskusních dokumentů" k problematice rozšíření NATO, které by projednaly orgány Aliance. NATO pro ČR uvolnilo 598 z 2200 utajených norem TANAG. Jedná se o tajné standardy materiálně technické oblasti, operačně taktických postupů i administrativy.

    11. března 1996 - Ruský ministr zahraničí Jevgenij Primakov prohlásil, že Rusko je připraveno akceptovat přijetí středoevropských zemí do NATO, pokud by Aliance do těchto zemí nerozšířila své vojenské struktury.

    14. března 1996 - Česká republika ustavila koordinační orgán na úrovni náměstků ministrů, který se měl zabývat přípravami na případnou integraci země do NATO. V poradní skupině byly vedle zástupců ministerstev obrany a zahraničí také představitelé ministerstev financí, obchodu a průmyslu a některých dalších orgánů státní správy. Skupina měla koordinovat činnost země při snahách o vstup do aliance, protože integrace je záležitostí celého státu, spolu s tímto orgánem měla pracovat také skupina na úrovni ředitelů odborů zainteresovaných resortů.

    14. března 1996 - Česká republika jako první ze zemí, které se ucházejí o členství v NATO, předala v bruselském sídle Aliance dokumenty k zahájení intenzívního dialogu, který měl předcházet rozhodování o tom, kdy a s kým budou zahájeny rozhovory o přijetí.

    10. dubna 1996 - Ministerstvo vnitra zaregistrovalo občanskou iniciativu Veřejnost proti NATO.

    23. května 1996 - První schůzka v rámci "intenzivního individualizovaného dialogu" věnovaná konkrétním tématům souvisejícím s budoucím členstvím České republiky v Alianci. Delegace při rokování v bruselském sídle NATO vedli první náměstek ministra zahraničí Alexandr Vondra a zástupce generálního tajemníka NATO pro politické otázky Gebhardt von Moltke.

    22. června 1996 - Na konferenci NATO ve Varšavě vyzval prezident Václav Havel k jasnému stanovení sfér vlivu mezi rozšířeným NATO a Ruskem.

    11. července 1996 - Česká republika obdržela od NATO podrobný dotazník předávaný každoročně členským státům pro plánování obrany.

    29. září 1996 - Ministr zahraniční Jozef Zieleniec vybídl NATO, aby respektovala postoje uchazečů o členství při případných jednáních s Ruskem o dohodě, jejímž uzavřením ruský prezident Boris Jelcin podmiňil nyní rozšíření NATO.

    8. listopadu 1996 - NATO nabídlo partnerským zemím včetně České republiky podíl na práci a rozhodování ve čtyřech odborných skupinách, jež se zabývají vyzbrojováním.

    10. prosince 1996 - NATO oznámilo, že na území případných nových členů neumístí jaderné zbraně.

    Vztahy ČR a NATO chronologicky:
    Období 1985 - 1993
    Období 1994 - 1996
    Období 1997 - 1998
    Období 1999 - 2000
    Období 2001 - 2002

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media