natoaktual.cz

7. března 1997 - Česká republika jako první ze všech kandidátů na připojení k NATO úspěšně prošla prvním kolem vyhodnocování své připravenosti.

1. dubna 1997 - Referendum o vstupu České republiky do NATO je podle prezidenta Havla v podstatě nesmysl. Žádná země při vstupu do Aliance referendum nepořádala, s výjimkou Španělska, které toho pak litovalo. Aliance je vlastně smlouvou mezi státy, a proto není nutné o ní rozhodovat referendem, míní Havel. 

14. dubna 1997 - Předseda vlády Václav Klaus se v sídle NATO v Bruselu sešel s generálním tajemníkem aliance Javierem Solanou. Na krátkou besedu navázalo setkání s radou NATO, nejvyšším politickým orgánem Aliance (16+1). Solana a velvyslanci členských zemí sdružení v Radě NATO se pozitivně vyjadřovali o budoucím vstupu České republiky do NATO. Solana vyzval Václava Klause, aby se Česká republika více zapojila do dialogu s Ruskem. Radu NATO zajímalo zejména úsilí české vlády o zvyšování vojenských výdajů a názory českého obyvatelstva na vstup do NATO.

17. dubna 1997 - Při předpokládaném dodržení stanoveného harmonogramu procesu rozšiřování NATO bude Česká republika v dubnu 1999 oslavovat výročí jeho založení již jako členský stát Aliance. Před členy sněmovního zahraničního výboru to prohlásil ministr zahraničí Jozef Zieleniec.

17. dubna 1997 - Ruský premiér Viktor Černomyrdin v Moskvě prohlásil, že Rusko v případě vstupu České republiky do NATO neplánuje žádné odvetné akce, ani pokud jde o dodávky palivoenergetických zdrojů.

2. května 1997 - Česká republika přijme členství v NATO v plném rozsahu, nebude žádat žádné výjimky a klást žádné požadavky. V rozhovoru pro rakouské sdělovací prostředky to v Praze prohlásil Václav Klaus.

12. května 1997 - Česká vojenská delegace vedená náměstkem ministra obrany Jiřím Paynem dokončila v politicko-vojenském výboru NATO přípravu dokumentu o procesu plánování a hodnocení obrany (PARP), který se stane jedním z podkladů pro rozhodování, zda bude České republice nabídnuto členství v NATO.

15. května 1997 - Prezident Václav Havel v USA v reakci na dohodu mezi Solanou a Primakovem prohlásil, že Charta mezi Ruskem a NATO o spolupráci je cesta správným směrem. Uvedl, že si nemyslí, že by se Rusko mohlo stát členem NATO a připomněl, že transformace NATO je nevyhnutelná.

19. května 1997 - Vstup České republiky do NATO může podle předsedy Komunistické strany Ruské federace a poslance ruské Státní dumy Gennadije Zjuganova vyvolat odvetná opatření Moskvy a navíc ho podle něj ani Američané příliš nepodporují.

29. května 1997 - Na dva tábory se v portugalské Sintře rozdělily členské státy NATO v debatě o rozšiřování Aliance. Ze 12 kandidátů se mluví o pěti - zatímco přijetí České republiky, Maďarska a Polska je považováno za doslova hotovou věc, diskutuje se o kandidatuře Rumunska a Slovinska.

29. května 1997 - Josef Zieleniec se poprvé veřejně vyslovil pro to, aby první vlna postkomunistických zemí přijímaných do NATO byla spíše menší. Nepřímo se tak vyslovil proti přijetí Rumunska a Slovinska, ale vyjádřil zájem, aby šance na budoucí přijetí neztratilo Slovensko. Česká republika je připravena po madridském summitu, od něhož se očekává přizvání ke vstupu do NATO, začít společně s Polskem "intenzivně jednat" s NATO o svém novém statutu.

4. června 1997 - Plných devět z 16 členských států NATO podporuje myšlenku, aby byly v rámci první vlny rozšíření přijaty za členy NATO kromě České republiky, Polska a Maďarska také Rumunsko a Slovinsko. Odpůrci této varianty jsou zatím USA a Island.

5. června 1997 - Poslanci KSČM se rozhodli zaslat dopis členům Kongresu USA a představitelům NATO v Bruselu s informací o tom, že vysoké procento občanů České republiky je proti vstupu do NATO.

12. června 1997 - Vyjádření prezidenta USA Billa Clintona, který se vyslovil pro to, aby NATO bylo v první vlně rozšířeno o Českou republiku, Maďarsko a Polsko, uvítala česká vláda i ČSSD.

13. června 1997 - Předsednictvo ČSSD schválilo dokument, ve kterém se dále hlásí k referendu o vstupu do NATO, k bezjadernému statutu České republiky a k neumisťování cizích vojenských základen v republice.

21. - 25. června 1997 - V pořadí 14 mezinárodní konference NATO v Praze je zaměřena na budoucnost evropské bezpečnosti. Zúčastnili se jí prezidenti České republiky, Polska a Rumunska, 17 ministrů zahraničí a obrany a řada vojenských odborníků, velvyslanců a představitelů různých států při orgánech NATO. Zastoupeno 36 zemí.

25. června 1997 - Vláda schválila zřízení Výboru pro integraci České republiky do Severoatlantické aliance, který bude koordinovat přípravu země na členství v NATO. Vláda schválila vznik Národního bezpečnostního úřadu, který se bude zabývat ochranou utajovaných skutečností.

8. července 1997 - NATO na madridském summitu rozhodlo, že nabídne členství České republice, Maďarsku a Polsku. Znamená to, že Česká republika zahájí okamžitě vstupní rozhovory, které mají trvat do prosince, kdy na pravidelném zasedání ministrů zahraničí NATO a Euroatlantické rady partnerství spolu s ostatními podepíše protokol o přistoupení k Washingtonské smlouvě. Od ledna 1998 poběží ratifikační proces. Přizvání České republiky k tomu, aby se ucházela o členství v Alianci přivítali všichni čeští politici s výjimkou komunistů a republikánů. Česká republika zřídí nový zastupitelský úřad při sídle NATO v Bruselu. Velvyslancem bude Jaroslav Šedivý, dosavadní velvyslanec v Belgii.

20. srpna 1997 - Česká republika obdržela od Severoatlantické aliance první návrh chystaných jednání o připojení k NATO. Podle představ NATO by se měly ve čtyřech až šesti kolech jednání dohodnout podmínky, za nichž Česká republika k NATO přistoupí. Jednání začnou v polovině září a měla by skončit do 31. října.

3. září 1997 - Vláda schválila materiál "Institucionální zajištění příprav na plnou integraci České republiky do Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO)". Vláda schválila strukturu a statut vládního a pracovního výboru pro integraci do NATO. Vládní výbor povede předseda vlády Václav Klaus, místopředsedy jsou ministr zahraničí Jozef Zieleniec a ministr obrany Miloslav Výborný. Pracovní výbor bude fungovat na úrovni náměstků ministrů a jeho úkolem bude koordinovat praktickou součinnost orgánů státní správy při začleňování do NATO.

17. září 1997 - Vláda schválila materiál nazvaný Informace o jednáních mezi Českou republikou a Organizací Severoatlantické smlouvy. Podle harmonogramu schváleného vládou by do konce října měla proběhnout čtyři kola jednání o vstupu České republiky do NATO. Do poloviny listopadu by pak Česká republika měla oficiálně potvrdit svůj zájem o vstup do NATO.

23. září 1997 - Čéská republika v Bruselu zahájila rozhovory o vstupu do NATO, jejichž cílem je připravit vstupní protokol, který bude schválen v prosinci ministry zahraničí NATO. První kolo se týkalo přijetí zásad a procedur platných v NATO Českou republikou, její ochoty a schopnosti splnit závazky obsažené ve Washingtonské smlouvě a v dalších smluvních dokumentech.

24. září 1997 - Rada NATO na úrovni velvyslanců rozhodla, že zástupci České republiky, Maďarska a Polska se budou od roku 1998 moci účastnit pravidelných schůzí Rady NATO a výborů Aliance včetně ministerských zasedání. Pozvané země budou více než pozorovatelé a méně než členové.

29. - 30. září 1997 - Náměstek ministra zahraničních věcí České republiky Karel Kovanda a ministři zahraničí Polska a Maďarska Dariusz Rosati a László Kovács v New Yorku intenzivně lobbovali v kongresových kruzích ve prospěch rozšíření NATO a vysvětlovali stav připravenosti svých zemí na vstup do Aliance představitelům vlády USA.

6. října 1997 - Druhé kolo vstupních rozhovorů: Česká republika a NATO v Bruselu jednaly o zapojení české armády do Aliance. Česká republika potvrdila ochotu převzít vojenské závazky plynoucí ze všech článků Washingtonské smlouvy včetně kolektivní obrany. Vyslovila souhlas se Strategickou koncepcí Aliance z roku 1991.

13. října 1997 - Třetí kolo vstupních rozhovorů: věnované finančnímu zajištění aktivit NATO a harmonogramu vstupu České republiky do jednotlivých orgánů.

14. října 1997 - Na 43. výročním zasedání Severoatlantického shromáždění (NAA), které v pondělí skončilo v Bukurešti, byl delegacím České republiky, Polska a Maďarska přiznán status pozorovatelů ve stálém výboru NAA, kam tyto státy dosud neměly přístup.

23. října 1997 - Čtvrté kolo vstupních rozhovorů: Aliance navrhla, aby její příspěvek do tří společných rozpočtů NATO tvořil 0,9% z těchto rozpočtů. Příspěvek Polska se má rovnat 2,48% a Maďarska 0,65%.

3. listopadu 1997 - Historicky první zasedání vládního výboru pro integraci České republiky do NATO se konalo v Praze. Ministr obrany Miloslav Výborný předložil vládnímu výboru časový harmonogram opatření ministerstva obrany ve vztahu k integraci České republiky do NATO, který se týkal 15 oblastí. Za nejsložitější oblast, která čeká armádu a ministerstvo obrany při začleňování do NATO Výborný, označil personální práci.

5. listopadu 1997 - Dalším krokem v přibližování se České republiky do NATO byl souhlas vlády s dopisem, který vyjadřuje zájem vstoupit do tohoto společenství. Uvádí se v něm, že Česká republika chce plné členství v NATO včetně vojenských struktur se všemi závazky a povinnostmi, které z toho vyplývají.

10. listopadu 1997 - Česká republika ukončila pátým kolem rozhovory o vstupu do NATO. Vedoucí delegace Karel Kovanda odevzdal náměstkovi generálního tajemníka NATO Klausu-Peteru Klaiberovi dopis, potvrzující zájem České republiky vstupit do Aliance, adresovaný nejvyššímu představiteli NATO Javieru Solanovi. Klaiber a mluvčí NATO Jamie Shea ocenili rozhovory jako úspěšné.

26. listopadu 1997 - Česká republika oficiálně ustavila svou Misi při NATO v Bruselu.

26. listopadu 1997 - Vláda přijala usnesení, na jehož základě se budou vydávat osvědčení o způsobilosti seznamovat se s utajovanými skutečnostmi NATO. Osvědčení se bude týkat všech představitelů centrálních i ostatních orgánů státní správy.

30. listopadu 1997 - Rada NATO schválila takzvanou tichou procedurou texty protokolů o vstupu České republiky, Maďarska a Polska do NATO, které ministři zahraničí podepíší v Bruselu 16. prosince 1997.

16. prosince 1997 - Ministři zahraničních věcí Aliance slavnostně podepsali Protokoly o vstupu České republiky, Maďarska a Polska do NATO. Oficiálně tak potvrdili přijetí do Aliance, jež je teď závislé jen na ratifikaci protokolů v parlamentech členských zemí.

21. ledna 1998 - Vláda Josefa Tošovského jednomyslně rozhodla o přistoupení republiky k Washingtonské smlouvě a v návaznosti na tento krok iniciovala co nejrychlejší projednání a schválení této smlouvy v českém parlamentu.

8. - 11. února 1998 - Šéf české diplomacie Jaroslav Šedivý společně se svými ministerskými kolegy z Polska a Maďarska lobboval v USA za úspěšnou ratifikaci vstupu těchto zemí do NATO.

31. března 1998 - Českou Misi při NATO otevřel ministr zahraničí Jaroslav Šedivý.

15. dubna 1998 - Poslanecká sněmovna parlamentu schválila přistoupení České republiky do NATO poměrem 154 ku 38 hlasům. Proti hlasovali poslanci KSČM a SPR-RSČ.

30. dubna 1998 - Senát českého parlamentu schválil vstup České republiky do NATO. Pro hlasovalo 64 senátorů, proti byli tři a dvanáct senátorů nebylo hlasování přítomno.

Květen 1998 - Severoatlantické shromáždění přijalo v Barceloně zprávu, která mj. kritizuje postup české privatizace. Dokument týkající se privatizace v České republice, Polsku a Maďarsku byl zařazen do bloku o organizovaném zločinu.

24. června 1998 - Česká vláda dala souhlas ke spolupráci tajné služby Armády České republiky se zpravodajskými službami členských států NATO.

1. srpna 1998 - V Liberci vzniká rota chemické ochrany v počtu 150 až 200 mužů, která bude v případě potřeby schopna do tří dnů zasáhnout kdekoliv na světě. Jejím náčelníkem se stal generálmajor John Reith.

22. - 24. září 1998 - V Praze se uskutečnilo zasedání podvýboru NATO, k otázkám kvality zdrojů. Zasedání podvýboru poprvé organizuje země, která není členem Severoatlantické aliance.

26. listopadu 1998 - Vojenští činitelé patnácti členských zemí NATO (Francie je pouze členem Aliance) vyslovili v Bruselu souhlas s obrannými plány České republiky na období 2001-2003.