natoaktual.cz

Nový vzhled natoaktual.cz (září 2020)

Právě pro vás vylepšujeme web. Některé jeho části proto
nemusí být dočasně plně funkční. Děkujeme za pochopení.

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Svět se změnil a z bezpečnosti je téma prezidentských voleb

    19. prosince 2017  12:53
    Lubomír Světnička, natoaktual.cz
    V předvolebním klání prezidentských kandidátů před pěti lety patřila obrana, bezpečnost a zahraniční politika k velmi okrajovým tématům. Chování Ruska, údery teroristů, migrační krize i hrozby z kyberprostoru však rázem ze zajištění bezpečnosti vytvářejí voliči bedlivě sledovanou agendu. A současní uchazeči o Hrad jsou si toho dobře vědomí.  
    Kandidáti do prezidentských voleb 2018 | foto: natoaktual.cz

    Moderovaná debata osmi prezidentských kandidátů o obraně, bezpečnosti a zahraniční politice, vysílaná 12. prosince živě z pražského CEVRO Institutu, jasně ukázala, jak se z dříve „okrajové záležitosti pro úzkou komunitu“ vojáků, expertů a diplomatů relativně velmi rychle stalo důležité a pečlivě sledované téma i pro širší veřejnost. Téma, které bez všech pochybnosti bude důležitou součástí agendy nové hlavy státu.

    Celý záznam debaty prezidentských kandidátů

    Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Petr Hannig, Marek Hilšer, Michal Horáček, Jiří Hynek, Vratislav Kulhánek a Mirek Topolánek to očividně dobře vědí a s většími či menšími úspěchy svou možnou roli prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil nikterak nepodceňují.

    Ne, že by v minulosti tato oblast nebyla důležitá, jen v klání před úplně první přímou volbou před pěti lety stála  hodně v pozadí. Jako takové „nutné povídání“, ke kterému se kandidáti prostě „museli vyjádřit“, aniž by to mělo nějaký vliv na voliče (psali jsme v článku zde).

    NATO - základ bezpečnosti

    Jednoznačná shoda panuje mezi kandidáty i v tom nejzákladnějším - úloze Severoatlantické aliance jako garanta kolektivní bezpečnosti, pevném zakotvení ČR v transatlantické prostoru a ve spojenectví s USA.

    To tentokrát se v důsledku dramaticky změněného bezpečnostního prostředí posledních několika let jednoznačně potvrdilo, že prezidentští kandidáti v záležitostech týkajících obrany a bezpečnosti vědí nebo vědět chtějí a mají co říci. Což se ostatně od hlavy státu očekává.

    Hned v několika aspektech debata poodhalila, jak vážně to s obranou a bezpečností jednotliví kandidáti myslí. Zajímavé přitom je, že avizovaný a obecně očekávaný názorový střet osmičky se tak trochu paradoxně moc nekonal. V klíčových otázkách se totiž kandidáti více méně shodli.

    Ať už jde o jednoznačnou shodu ohledně potřeby navýšit výdaje na obranu nebo pokračovat v sankcích uvalených na Rusko ze strany EU v reakci na anexi Krymu a podporu separatistů na východní Ukrajině. Podobně tomu bylo i ohledně vyslání českých vojáků do Pobaltí v rámci posílení východní hranice NATO či jasné podpory vstupu Gruzie do Aliance.

    Odpovědi kandidátů ano/ne na aktuální bezpečnostní témata

    0
    12345
    DrahošANOANOANOANONENE
    FischerANOANOANOANOANONE
    HannigNENEANONEVÍM6 MĚSÍCŮ
    ANO
    HilšerANOANOANOANONENE
    HoráčekANOANOANOANONENE
    HynekANOANO*ANOANOANONE
    KulhánekANOANO*ANOANOOMEZENĚ
    NE
    TopolánekANOANOANOANONENE

    OTÁZKY:

    • 0 -  Měla by ČR vydávat 2 % HDP na obranu?
    • 1 - Jste pro pokračování sankcí uvalených na Rusko ze strany EU v reakci na anexi Krymu a na podporu separatistů na východní Ukrajině?
    • 2 - Podporujete přítomnost Armády ČR v Pobaltí v rámci posílení východní hranice NATO?
    • 3 - Jste pro vstup Gruzie do NATO?
    • 4 - Jste pro znovuzavedení povinné základní vojenské služby?
    • 5 - Podpořil byste konání referenda o členství ČR v NATO?    

    * politické ano, ekonomické ne

    Rusko mezi hlavními hrozbami

    Podpora pro vstup Gruzie do NATO se od debaty před pěti lety výrazně posunula, patrně v důsledku vývoje ruské politiky k nejbližším sousedům. Zatímco tehdy byl pro vstup jediný kandidát (Přemysl Sobotka), dnes by vstup kavkazské republiky podpořili všichni kromě Hanniga, který uvedl, že neví.

    Dobrým znamením pro českou obranu je taky téměř jednohlasná podpora (opět kromě Hanniga) navýšení rozpočtu na obranu na 2 % HDP, k nimž se ČR po vstupu do NATO zavázala.

    A jednoznačná shoda panuje mezi kandidáty i v tom nejzákladnějším - úloze Severoatlantické aliance jako garanta kolektivní bezpečnosti, pevném zakotvení ČR v transatlantické prostoru a ve spojenectví s USA. Za povšimnutí stojí, že to je prakticky stejné jako u kandidátů před pěti lety, včetně pozdějšího vítěze a současného prezidenta Miloše Zemana.

    Když pomineme Petra Hanniga, všichni také jasně deklarovali, že by nepodpořili konání referenda o setrvání NATO. Zařazují se tak do proudu myšlení, který vyžaduje po čelních představitelích státu plnou zodpovědnost za strategická rozhodnutí týkající se obrany a bezpečnosti země.

    Prioritizace hrozeb pro ČR
    Drahoš1) Putinovské Rusko s hybridními hrozbami, 2) militantní islamismus a terorismus, 3) nedostatečná odolnost naší společnosti, 4) kybernetické hrozby
    Fischer1) Rusko a související hybridní válka, 2) Čína + její pronikání do Evropy a přítomnost v Africe, 3) jaderné zbraně a jejich proliferace, 4) návrat islamistů a riziko terorismu, 5) kybernetické hrozby, 6) nekontrolovaná migrace
    Hannig1) nekontrolovaná migrace, 2) povinné kvóty, Dublin IV, 3) terorismus z toho vyplývající
    Hilšer1) mezinárodní terorismus, 2) Rusko, hybridní válka a dezinformace, 3) Čína z ekonomického hlediska
    Horáček1) Ruská federace, 2) mezinárodní terorismus, 3) naše vlastní slabost
    Hynek1) my sami, pokud budeme podceňovat obranu, 2) islámský stát, islamizace Evropy, 3) evropský úředník
    Kulhánek1) mezinárodní terorismus, 2) Rusko, 3) Severní Korea
    Topolánek1) my sami, 2) mezinárodní terorismus, 3) Rusko

    Naprosto markantní posun v nahlížení na bezpečnostní hrozby a výzvy v porovnání s obdobím před pěti lety pak ukázala debata ve chvíli, kdy měli kandidáti jasně seřadit hlavní hrozby pro ČR podle priority. Téměř všichni totiž za jednu z hlavních hrozeb označili současné Rusko a jeho hybridní boje.

    Naopak jedním z mála témat, kde se kandidáti rozcházeli, bylo znovuzavedení povinné základní vojenské služby. Pole kandidátů se názorově dělí na poloviny.

    Kolik na obranu? 2 nebo 200 miliard

    Možná trochu zjednodušeně, ale o to zřetelněji, se pak během krátkého jednoduchého kvízu ukázalo, jaké znalosti o bezpečnostní problematice osmička kandidátů má. Lze přitom vyvodit, že počet správných odpovědí jednoznačně určuje, kdo z kandidátů bere svou potenciální roli jako velitele ozbrojených sil vážně a v základní problematice se orientuje.

    Široký záběr kandidátů

    Posledním ale velmi důležitým nezvratným důkazem o tom, že obrana, bezpečnost a zahraniční politika po letech „vystupuje ze stínu“ je nesmírně široké spektrum dalších bezpečnostních témat, o kterých současní prezidentští kandidáti očividně uvažují, přikládají jim váhu a dovedou o nich hovořit.

    Žádný z osmičky kandidátů sice neodpověděl správně na všech pět otázek, ale podobné „přezkoušení“ před pěti lety bylo pro tehdejší prezidentské kandidáty doslova fiaskem (psali jsme v článku zde).

    Nejlepší znalosti prokázali Mirek Topolánek a Jiří Drahoš, když odpověděli správně na čtyři. Následovali těsně Fischer s Horáčkem se třemi správnými. Se dvěma body Hilšer, Kulhánek a Hynek, u kterého byla neznalost vzhledem k jeho letité pozici v čele Asociace obranného průmyslu vcelku překvapením. Petr Hannig pak znal správnou odpověď na jedinou otázku a jakoby své roli v čele země už předem sám nevěřil.

    Že se jmenuje současný předseda Vojenského výboru NATO gen. Petr Pavel, nevěděl kromě Hanniga také Horáček, který napsal jméno generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga.

    Také na druhou otázku, která země vstoupila do NATO zatím jako poslední (Černá Hora), chybovalo překvapivě několik kandidátů. Hilšer a Hynek nenapsali nic. Kulhánek uvedl Bulharsko, které sice členem Aliance je ale už delší dobu a Topolánek zase Gruzii, která o členství teprve usiluje.

    Správnou odpověď na třetí otázku, že v průběhu druhého roku funkčního období nového prezidenta České republiky uplyne 70 let od podpisu Severoatlantické smlouvy, věděli jen Drahoš, Kulhánek a Topolánek.

    Pozoruhodné byly odpovědi na čtvrtou otázku v pořadí. Jaký je návrh rozpočtu ministerstva obrany České republiky pro rok 2018? Správná odpověď 58,9 miliardy a tolerance odpovědí byla 1,5 miliardy. Trefili se jen Horáček s Topolánkem. Hannig, Hilšer a Hynek nenapsali nic. Drahoš obraně připsal pouhé dvě miliardy korun a Fischer zase astronomických 200 miliard. Kulhánek pak 80 miliard.

    Nejúspěšnější otázkou pro kandidáty se tak stal asi poslední pátý dotaz. Že má česká armáda přibližně 23 800 profesionálních příslušníků vědělo šest kandidátů. Vratislav Kulhánek tipoval jen 15 tisíc a Petr Hannig nenapsal nic.

    Debata prezidentských kandidátů o zahraniční politice a bezpečnostních otázkách (3. 12. 2012)

    Debata prezidentských kandidátů o obraně, bezpečnosti a zahraniční politice před pěti lety.

    Nová témata, se kterými se počítá

    Posledním ale velmi důležitým nezvratným důkazem o tom, že obrana, bezpečnost a zahraniční politika po letech „vystupuje ze stínu“ je nesmírně široké spektrum dalších bezpečnostních témat, o kterých současní prezidentští kandidáti očividně uvažují, přikládají jim váhu a dovedou o nich hovořit.

    Zřejmě poprvé se tak na této úrovni objevuje otázka odolnosti a soudržnosti státu a společnosti vůči nevojenským hrozbám, ohrožení kritických infrastruktur, kybernetickým útokům či propagandě - takzvaná „resilience“ (Drahoš).

    Nebo volání po investicích nejen do armády, ale také do „chytré“ diplomacie (Fischer). Poprvé se také objevuje téma globálních velmocenských ambicí Číny (Hilšer), nebo bezpečnostní riziko v podobě jaderného a raketového programu severokorejského režimu či zhoršující se klimatické podmínky v subsaharské Africe, které mohou spustit další hromadné „stěhování národů“ za lepším živobytím více na sever (Kulhánek).

    Lubomír Světnička
    autor je redaktorem natoaktual.cz

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu