V Moragu na severu země, asi sto kilometrů od hranic ruské kaliningradské enklávy, bude umístěna baterie amerického protiraketového systému Patriot, kterou bude obsluhovat sto vojáků americké armády.

Administrativa Baracka Obamy tak plní alespoň část z dohod, které s polskou vládou uzavřel předchozí kabinet George W. Bushe. Druhá, strategicky důležitější část dohody, o rozmístění části "velkého" protiraketového systému zůstává stále tak trochu ve hvězdách – byť i taky Obamovi lidé prohlašují, že s Polskem v druhé fázi nové verze protiraketové obrany počítají.

Přečtěte si související materiál na natoaktual.cz: Nejsilnější armáda v okolí? Válčit s Poláky by bylo zničující

"Popravdě řečeno, vojenský význam tohoto kroku mi zůstává utajený," říká o rozmístění Patriotů Vít Střítecký, odborník na protiraketovou obranu z Ústavu mezinárodních vztahů. Jedinou představitelnou hrozbou, proti níž může protiraketový systém Patriot, určený pro likvidaci raket krátkého, či středního doletu, Polsko chránit, je totiž Rusko, případě Bělorusku, či čistě teoreticky Ukrajina.

Tuskova vláda si však na rozdíl od předchozích kabinetů, v čele s Právem a Spravedlností bratří Kaczynských, dává velký pozor na to, aby ani náznakem ruskou hrozbu v souvislosti s Patrioty nezmiňovala. Tomu odpovídá i reakce Ruska, která, na rozdíl od záměrně šířené hysterie kolem původně plánované americké protiraketové základy, není v podstatě žádná. Důvody jsou i nyní spíše politické a psychologické než vojenské. Změnila se atmosféra jak v americko-ruských, tak v polsko-ruských vztazích. Premiéři Donald Tusk a Vladimír Putin viditelně našli už v září na gdaňském Westerplatte společnou řeč a snaží se dříve poměrně napjaté vztahy dostat do nové roviny. Společná účast Putina a Tuska na vzpomínkové akci k výročí masakru polských důstojníků sovětskou NKVD v Katyni je toho asi nejsilnějším dokladem.

Přečtěte si další původní materiály autora Luboše Palaty pro natoaktual.cz: USA představily "Obamův deštník". Proti Rusku nechrání Východní politika – zásadní polský příspěvek k debatě o nové strategii NATO

Dalším důvodem toho, že je Moskva "v klidu", může být to, že Američané budou v Moragu (kde se stanou vlastně součástí stávající polské vojenské základny) zatím pouze "provizorně". Dohoda mezi Washingtonem a Varšavou předpokládá, že zatím - v případě nutnosti - může být baterie Patriotů přemístěna jinam. Nastálo budou Američané v Polsku až od roku 2012. I v roce 2012 bude ale tato "americká základna" něco zcela jiného než Bushem plánovaná betonová podzemní sila s antiraketami.

Zcela jiná je i reakce obyvatelstva dotčené lokality. Zatímco u Bushovy základny se zdvihl odpor obyvatel okolí polského Redzikowa (většina polské veřejnosti však plány na základnu podporovala), u Moragu je to jinak a tamní obyvatelé se na dubnový příjezd amerických vojáků podle polských novin doslova těší.

NATO by se mělo soustředit na obranu svých členů
Americké patrioty v Polsku je možné ale vidět i v širších souvislostech. V rámci probíhající debaty o nové strategické koncepci NATO stojí Varšava v čele nových členů Aliance, kteří žádají, aby se vedle zahraničních misí Aliance více soustředila na teritoriální obranu. A v rámci nové koncepce poskytla novým členským zemím plnohodnotné garance bezpečnosti, a to jak v oblasti vojenského plánování, tak výrazně vyšší fyzické přítomnosti alianční infrastruktury.

"Země našeho regionu se angažují v misích za hranicemi NATO, mimo jiné v Afghanistánu, a výměnou za to mají jistotu, že je NATO bude bránit," definoval polské vidění solidarity při nedávné návštěvě generálního tajemníka aliance Anderse Fogha Rasmussena ve Varšavě ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. A ministr obrany Bogdan Klich to doplnil zásadní definicí nové strategické koncepce: "Nová strategie NATO musí garantovat, že hlavním úkolem Aliance zůstává společná obrana." Mimochodem, jsou to téměř stejná slova, kterými v minulých dnech charakterizoval český postoj ministr zahraničí Jan Kohout.

Fyzická přítomnost stovky amerických vojáků v Polsku, byť s moderním protiraketovým systémem Patriot, z vojenského ani strategického hlediska příliš neznamená. Z psychologického jde však o zásadní zlom (základny v Bulharsku a Rumunsku jsou přece jen logistického charakteru), který by se téměř dal označit slovy – po jedenáctí letech od vstupu středoevropských zemí do Aliance se NATO konečně rozšířilo do východní Evropy.

Luboš Palata
autor je redaktorem Lidových novin