natoaktual.cz

Obranné výdaje v evropských zemích NATO stoupnou poprvé po dekádě

31. května 2016  16:33
 
Porovnání výdajů na obranu USA a ostatních evropských členů NATO v procentech HDP | foto: NATO

Obranné výdaje v evropských zemích NATO stoupnou poprvé po dekádě

Komentář

Přečtěte si k tématu komentář Jiřího Šedivého Změní Donald Trump českou armádu? (16.5. 2016)

Evropské státy Aliance mají kvůli agresivitě Ruska a migrační krizi ve Středozemním moři poprvé po dlouhých letech zvýšit své výdaje na obranu. „Předpověď na rok 2016 indikuje, že po mnoha letech dojde k plošnému navýšení výdajů na obranu u členských států Aliance v Evropě,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Čelíme nejistotě, čelíme více hrozbám a bezpečnostním výzvám, než tomu bylo za celou předchozí generaci, musíme ukázat jednotu, potřebujeme být silní a stabilní,“ přednesl Stoltenberg.

Loni vydaly evropské členské státy Aliance na obranu dohromady 253 miliard dolarů, Spojené státy pak 618 miliard. Pokud by evropská část NATO měla dostát závazku 2 % HDP, musela by dát na obranu ještě dalších 100 miliard dolarů. Dlouhodobý trend snižování výdajů se sice po summitu Aliance ve Walesu v roce 2014 podařilo zastavit, teprve nyní se ale zdá, že by mohlo dojít i k plošnému navýšení výdajů. Jenom pro představu, během posledních pěti let studené války dávaly evropské země NATO na obranu průměrně 3,1 % HDP.

Zdroj: Financial Times (USA)

---

Alianční zákonodárci chtějí posílit kolektivní obranu NATO

Parlamentní shromáždění NATO pobídlo představitele aliančních zemí k posílení kolektivní obrany, a to zejména kvůli vojenské asertivitě Ruska. Jednohlasně se na tom shodli na jednání v hlavním městě Albánie. V deklaraci z jednání stojí, že by Aliance „měla hledat způsoby, jak snižovat napětí s Ruskem, a vyhnout se tak zbytečným incidentům. Na druhou stranu je nutné stát proti nepřijatelnému porušování mezinárodních norem ze strany Ruska.“

Zákonodárci také doporučují navýšit výdaje na obranu, neboť v současnosti pouze pět členských zemí NATO z 28 vynakládá na tyto účely 2 % HDP.

Kam dál?
Členové NATO čelí těžkým rozpočtovým volbám, tvrdí představitel Aliance (27.5. 2016)

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (USA/ČR)

---

Polsko se připojilo k misi NATO v Egejském moři

Raketová fregata Generał Tadeusz Kościuszko bude vyslána hlídkovat do Egejského moře, Poláci se tak připojí k probíhající operaci NATO v regionu. Alianční operace zde od února bojuje proti obchodu s lidmi a přívalem migrantů podél takzvané balkánské cesty. Polské vojenské plavidlo bude nyní zapojeno do střežení řeckých a tureckých vod, informoval o tom polský prezident Andrzej Duda po schůzce s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Na návštěvě v Polsku má Stoltenberg v plánu se ještě setkat s premiérkou Beatou Szydlo a ministry obrany i zahraničí.

Kam dál?
Stoltenberg zavítal na návštěvu Varšavy (30.5. 2016)

Zdroj: Radio Poland (Polsko)

---

Uganda přerušila vojenskou spolupráci s KLDR

Yoweri Museveni, od roku 1986 prezident Ugandy, rozvázal veškerou vojenskou a policejní spolupráci se Severní Koreou, končí i severokorejský export zbraní do Ugandy. Museveni o tom informoval během setkání s prezidentkou Jižní Koreje Pak Kun-hje, a připojil tak Ugandu k mezinárodním sankcím OSN směřujícím proti jadernému programu KLDR. Uganda však se Severní Koreou nepřerušuje diplomatické styky.

Severokorejci vysílali dlouhé roky do Ugandy instruktory, kteří pomáhali s tamější výcvikem policie a armády ve střelbě a dalších dovednostech. Uganda navíc byla důležitým kupcem severokorejských pušek a malých ručních zbraní. Pro Severní Koreu je to velká finanční rána, protože těmito aktivitami získávala peníze v zahraniční měně, které následně používala také k financování svého jaderného programu.

Kam dál?
Stoltenberg odsoudil KLDR za testování jaderných zbraní (7.1. 2016)

Zdroj: The New York Times (USA)

---

Stoltenberg: Zlomový summit NATO navýší počet aliančních vojáků v Polsku a Pobaltí

Na návštěvě v Polsku sdělil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, že několik aliančních praporů bude vysláno do Polska a Pobaltí, Američané dodají i obrněnou brigádu. Přítomnost vojáků, vybavení a infrastruktury má být „jasným signálem, že útok na Polsko bude brán jako útok na celou Alianci,“ prohlásil Stoltenberg po jednání s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Konečné rozhodnutí o počtu a přesném místě nasazení vojáků padne až přímo na summitu NATO ve Varšavě. Jisté ovšem je, že jednotky budou nasazeny „na bázi rotování a jejich složení bude co nejvíce mezinárodní,“ informoval Stoltenberg. Podle Dudy je důležité na summitu Aliance ukázat solidaritu a jednotu v době, kdy NATO čelí hrozbám na východě a jihu. Oba dva lídři také souhlasí s tím, že se na summitu rozhodne, jakým způsobem pomáhat v budování stability partnerským státům – Ukrajině, Gruzii, Moldavsku, Iráku, Jordánsku a Tunisku.

Kam dál?
Kolik vojáků a kam? NATO řeší posily pro své členy na východě (19.5. 2016)

Zdroj: ABC News (USA)

mad; natoaktual.cz
zpět na článek