Vítězství prezidenta Viktora Janukovyče v únorových volbách znamenalo okamžitý odklon od pět let trvajících snah o vstup do NATO. Když navíc před několika dny Janukovyč získal oporu v zákoně, zdá se, že námluvy s Aliancí a dosud trvající orientace země na Západ končí.
Ukrajinský parlament totiž schválil návrh zákona, podle něhož země nebude usilovat o členství v Severoatlantické alianci a za základ své zahraniční politiky bude považovat neúčast v blocích.
Ukrajina oficiálně ukončila své úsilí o vstup do Severoatlantické aliance, potvrdil ministr zahraničí Kostyantyn Hryščenko. "Ukrajina bude nadále rozvíjet vzájemné vztahy s NATO, avšak otázka členství byla z politické agendy stažena," prohlásil. Zároveň Ukrajina odmítla nabízené členství ve vojenských strukturách organizovaných Moskvou.
S Moskvou taky ne, i když...
Proklamovaná neutralita se však zdá být falešná. Kyjev totiž opět s Moskvou významně koketuje. Podle Janukovyče sice Ukrajina velmi stojí o přátelské vztahy a spolupráci s EU i jejími členy, zároveň však nový prezident chce zlepšit ekonomickou a sociální situaci Ukrajinců.
A pro tento cíl může podle Janukovyče Rusko nabídnout a dát mnohem více než celá Unie dohromady. Jedním z prvních kroků Janukovyče v úřadu proto bylo prodloužení smlouvy o pronájmu sevastopolské námořní základny Rusku o dalších 25 let.
"Zatímco pro Rusko je prodloužení pronájmu námořní základny v Sevastopolu velmi významným politickým a strategickým zájmem v rámci jeho obnovené expanzivity, pro současné vedení Ukrajiny je záležitost pronájmu základny v Sevastopolu Rusku čirým obchodním případem, v němž Ukrajina obdržela více než úctyhodnou cenu," uvedl bývalý český velvyslanec na Ukrajině Karel Štindl.
| Analýza natoaktual.cz
Karel Štindl: Budoucnost Sevastopolu s Černomořskou flotilou? Obchod |
Nepřipravenost na obou stranách
Na první pohled velmi výhodný obchod je však podle expertů výhodný jen z krátkodobého hlediska a povede jen k dalšímu prohloubení ukrajinské závislosti.
Padesátimilionová země se špičkovým postsovětským zbrojním průmyslem by přitom chtěla tvořit jakýsi pomyslný zlom mezi Evropou a Ruskem. "Ruský tlak je ale silný a bez pomoci Západu ho Ukrajinci neustojí," nastínil politolog Břetislav Dančák.
Nyní, když si Ukrajina dveře k euroatlantickým spojencům sama přibouchla, bude to mít velice těžké. Na druhou stranu je však nutné podotknout, že Aliance se na přijetí Ukrajiny řadu let tvářila přinejmenším neochotně, když neustále opakovala: "členství dostanete, jen nevíme kdy".
"Ani jedna strana nebyla připravená na členství Ukrajiny v Alianci," konstatoval Dančák. Důvodů je podle jeho slov několik. Rozšíření o tak velikou zemi a v tak exponovaném místě není na pořadu dne. Alianci chybí síla a Ukrajina zase není v tuto chvíli připravená podniknout zásadní kroky, které by ji k branám členství dovedly.
"Ukrajina váhá a pohybuje se od sbližování s NATO k reálné nečinnosti. Navíc je velmi těžké přijmout zemi, v níž vstup do Aliance nepodporuje veřejnost ani vládnoucí politici," dodal Dančák.
Ukrajina bude podle jeho slov i nadále udržovat s NATO velmi korektní vztahy. "Je však evidentní, že současný prezident, na rozdíl od svého předchůdce, nemá k NATO zrovna našlápnuto," dodal Dančák.
tisknout