Nová smlouva „O spojenectví a integraci“ s Jižní Osetií, jejíž samostatnost Moskva uznala po válce s Gruzií v roce 2008, podle ruských agentur nejen umožňuje nasazení ruských ozbrojených sil na jihoosetském území, ale podřizuje některé jihoosetské armádní a policejní jednotky přímo ruskému velení a zároveň fakticky ruší hraniční kontroly mezi Jižní Osetií a Ruskem.
Jižní OsetieÚzemí, kde žije zhruba 70 tisíc lidí, je právně součástí Gruzie, která existenci tohoto celku neuznává, stejně jako drtivá většina zemí světa. V oblasti žijí především Oseti a Gruzínci. Etničtí Rusové tvoří zhruba 2 procenta populace. Jižní Osetie spolu s další gruzínskou separatistickou oblastí Abcházií vyhlásila jednostranně nezávislost na Gruzii už v 90. letech. Separatistické nálady pak vyvrcholily v létě 2008. Počátkem srpna se rozhořely boje mezi jihoosetskými ozbrojenci a gruzínskou armádou. Gruzie pak po několika dnech vyhlásila příměří, ale vzápětí se pokusila v noci ze 7. na 8. srpna oblast znovu ovládnout silou. Rusko, které nad oběma regiony drželo ochrannou ruku, ale útok zastavilo s tím, že chce chránit obyvatele s ruským občanstvím, kteří o pomoc požádali. Ruské tankové jednotky s podporou letectva pak pokračovaly v invazi hluboko na gruzínské území. Ruský prezident Dmitrij Medveděv pak 12. srpna nařídil ukončenívojenských operací. I přesto ještě několik dní poté boje pokračovaly a ruské síly se zastavily až padesát kilometrů před gruzínskou metropolí Tbilisi. Stahování ruských invazních jednotek z Gruzie pak začalo 22. srpna. Na území Jižní Osetie však Moskva dosud ponechala na 5 tisíc vojáků a dalších až tisíc pohraničníků. Na řadě míst od té doby buduje Rusko na hranici regionu ploty. |
Dokument rovněž počítá z užší spolupráci v zahraniční politice nebo zjednodušením udělování ruského občanství Osetům.
Pokud například žijí v Rusku, nebudou tamní úřady žádat, aby se zbavili občanství Jižní Osetie, jak to obvykle kvůli nepřípustnosti dvojího občanství požadují.
Moskva se pak smlouvou zavazuje k financování Jižní Osetie jako doposud. Díky subvencím ve výši až miliardy rublů se mají zvýšit platit státních zaměstnanců v Jižní Osetii a přiblížit se platům v Rusku.
Gruzie novou dohodu označila za „provokativní krok, jehož cílem je ruská anexe“ území. Smlouvu ostře odmítly také Spojené státy, Evropská unie i NATO. Platnost smlouvy nebudou uznávat.
„Tato takzvaná smlouva je dalším tahem Ruské federace, která brání pokračujícímu úsilí mezinárodního společenství k posílení bezpečnosti a stability v regionu,“ prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Podle něj „porušuje suverenitu a územní celistvost Gruzie a je v příkrém rozporu se zásadami mezinárodního práva, se zásadami OBSE a mezinárodními závazky Ruska“.
Jižní Osetie a Abcházie jsou podle Aliance nedílnou součástí Gruzie. „NATO plně podporuje gruzínskou suverenitu a územní celistvost v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic. Budeme i nadále vyzývat Rusko, aby zvrátilo uznání gruzínských regionů Jižní Osetie a Abcházie jako nezávislých států a stáhlo své jednotky z Gruzie,“ dodal Stoltenberg.
tisknout