I přes dlouhodobé neshody některých členů Aliance přijala společnou devítibodovou deklaraci, ve které konstatuje, že jsou spojenci v zásadních otázkách jednotní.
SUMMIT ONLINEVrcholnou schůzku Aliance jsme sledovali v podrobné on-line reportáži. |
„NATO zaručuje bezpečnost našeho území a miliardy našich občanů, naši svobodu a hodnoty, které sdílíme, včetně demokracie, osobní svobody, lidských práv a právního státu,“ uvedli lídři devětadvacítky.
Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa, který byl hlavním kritikem evropských členů, je NATO po summitu „silnější, než kdykoliv předtím“.
„Jeden za všechny, všichni za jednoho,“ konstatoval šéf NATO Jens Stoltenberg.
Za hrozbu pro celý euroatlantický prostor spojenci označili „agresivní kroky“ Ruska, ale také terorismus, nestabilitu i kybernetické a hybridní útoky. Zároveň deklarovali, že chtějí zodpovědně řešit na ruské rozmisťování nových raket středního doletu, které zapříčinily zánik dlouholeté odzbrojovací smlouvy INF mezi USA a Ruskem.
„Zůstáváme otevřeni dialogu a konstruktivnímu vztahu s Ruskem, když to ruské kroky umožní,“ uvedli.
FOTOGRAFIE |
Francouzský prezident Macron po jednání uvedl, že „ne každý kolem stolu“ označuje Rusko za nepřítele. Moskva podle jeho slov může být hrozbou, ale také partnerem.
Spojenci se nakonec trochu nad očekávaní shodli, že posílí obranné plány Pobaltí a Polska. Schválení posílení vojenské přítomnosti na jejich území chtělo totiž původně blokovat Turecko. Turecký prezident Erdogan podmiňoval souhlas tím, že ostatní musí uznat kurdské milice v Sýrii, proti kterým Turci bojují, za teroristy.
Nakonec jednání odblokoval, i když se podle Stoltenberga o uznání kurdských milicí za teroristy na summitu nejednalo.
Litevský prezident Gitanas Nauséda v reakci uvedl, že Turecko výměnou za schválení plánu na summitu nic nepožadovalo. „Nikdo po nás za to nic nechtěl. Poděkovali jsme všichni prezidentovi Erdoganovi za solidaritu,“ konstatoval Nauséda.
Dávejte více na obranu „delikventi“, hrozil Trump
Výdaje na obranu se už první den před formálním zahájení schůzky staly terčem slovních rozmíšek mezi některými členy Aliance. Americký prezident Trump znovu ostře kritizoval některé evropské členy, že nedávají na svou obranu dost, jak slíbili. Zmínil například Německo.
Označil je dokonce za „delikventy“ a pohrozil, že vůči nim může uplatnit „hospodářské tresty“.
OBRAZEM: NATO před sedmdesáti lety, Londýn byl první domovem |
Někteří evropští lídři avizovali, že na společném jednání Trumpovi budou oponovat, že své sliby plní a do roku 2024 investují společně do obrany o 400 miliard dolarů navíc. Francouzský prezident Emmanuel Macron byl konkrétnější, když pozdě večer naznačil, že chce šéfovi Bílého domu jasně říci, aby s Francií nebo Německem nezacházel jako s „mladšími partnery“.
„Pokud investujeme peníze a riskujeme životy našich vojáků... měli bychom mít jasno v základech NATO,“ napsal francouzský prezident na Twitteru s tím, že bude „hájit zájmy Francie a Evropy“.
Přitom právě Macron sám čelil kritice od kolegů za svá nedávná slova, že Aliance se nachází ve stádiu „mozkové smrti“. Americký prezident Donald Trump tento výrok v úterý označil za „nestydatý“. Macron po osobním setkání s Trumpem konstatoval, že na svém výroku trvá a že byl míněn jako pomyslný „budíček“ pro Alianci.
„Všichni jsme po skončení studené války snížili výdaje na obranu. Ale když to uděláme v době, kdy napětí klesá, musíme také být schopni výdaje na obranu zvýšit, když napětí roste. A 2 procenta HDP nejsou z historického pohledu vysoká. Během studené války to byly 3 až 4 procenta,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg.
Odmítl kritiku Francie, že Aliance trpí „mozkovou smrtí“. V krátkém prohlášení zopakoval, že se organizace přizpůsobuje moderním výzvám. „NATO je agilní, NATO je aktivní, NATO se přizpůsobuje,“ řekl.
Aliance ze změní a reformuje
Vztahy mezi Evropou a USA a volání některých členů po adaptaci NATO na nové výzvy a hrozby byly jedním z hlavních motivů vrcholné schůzky.
Totální smrt NATO nepřichází v úvahu, říká o budoucnosti diplomat Kovanda |
Lídři v Londýně diskutovali o větší roli Aliance na Blízkém východě a v Africe, ale také posuzovali návrhy Berlína a Paříže na vytvoření takzvané „rady moudrých“, která by spojencům doporučila, jak NATO reformovat.
Ve společné deklaraci vyzvali šéfa NATO, aby s ohledem na vyvíjející se strategické prostředí inicioval proces jakési „reflexe fungování NATO s cílem dále posílit politický rozměr NATO včetně konzultací.
Podle Stoltenebrga jde o přímou reakci na Macronovo varování, že je spojenectví „po mozkové smrti“ a důkaz toho, že je Aliance schopná se rychle přizpůsobit.
Čínu budeme sledovat, tvrdí spojenci
Poprvé v sedmdesátileté historii Aliance poprvé oficiálně deklarovala, že se budoucnu zaměří na Čínu. „Uznáváme, že rostoucí vliv Číny a mezinárodní politiky představují jak příležitosti, tak výzvy, které musíme společně řešit jako spojenci,“ uvádí se ve společném dokumentu.
Podle Stoltenberga musí být Peking do budoucna součástí dohod o kontrole zbrojení. „Musíme najít způsoby, jak povzbudit Čínu k účasti na dohodách o kontrole zbrojení,“ konstatoval.
Nově spojenci také uznali za další bojovou doménu vesmír. Do budoucna se mají intenzivně věnovat také zajištění bezpečných komunikačních sítí, včetně sítí páté generace (5G). „Souhlasili jsme, že se budeme spoléhat pouze na bezpečné a odolné systémy,“ řekl Stoltenberg.
V reakci na americké výzvy o vyšší připravenosti evropských armád Británie deklarovala, že dává k dispozici obrněnou brigádu, dvě stíhací letky a šest bojových lodí. „Včetně nové letadlové lodě Královského námořnictva,“ oznámil na úvod jednání premiér Boris Johnson.
Českou delegaci vedl prezident Miloš Zeman v doprovodu ministra obrany Lubomíra Metnara a ministra zahraničí Tomáše Petříčka. Od Zemana se očekával asi čtyřminutový projev. Slovo měl dostat ve druhé části zasedání. Jak prezident avizoval, mluvit chtěl hlavně o pokračujícím boji proti terorismu.