Praktická podpora má pomoci Kyjevu zvládnout klíčové reformy. „Jsme odhodláni pomoci urychlit reformy a zvýšit svou podporu, aby Ukrajina mohla lépe zajistit svou vlastní bezpečnost,“ řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Jak dodal členské státy proto souhlasily s otevřením čtyř svěřeneckých fondů, které ukrajině pomohou Kyjevu financovat v ozbrojených silách modernizaci logistiky, kybernetickou obranu, velení a řízení a zdravotnickou službu. Další finance pak půjdou na podporu zraněných ukrajinských vojáků.
Miliony UkrajiněDalší miliony eur má Ukrajina dostat v rámci zvláštního programu NATO pro vědu. Aliance na jaře kvůli anexi Krymu přerušila veškerou spolupráci s Ruskem, včetně vědy, a nevyčerpané finance nyní přerozdělí Ukrajině. Letos jde o 2,2 milionu eur. |
Jeden z fondů, který má na starosti reformu logistiky, povede Česká republika. Společně s Nizozemskem a Polskem jsou takzvanými vedoucími zeměmi.
Během dvou let by fond měl ukrajinské armády pomoci zlepšit celý logistický systém podle standardů NATO včetně sledování a doplňování vojenských zásob a vybavení.
Osmadvacítka v Bruselu zároveň odsoudila Rusko za dodávky zbraní promoskevským separatistům na východě Ukrajiny. „Důrazně odsuzujeme pokračující ruskou záměrnou destabilizaci východní Ukrajiny, která je v rozporu s mezinárodním právem,“ uvádí se ve společném prohlášení ministrů.
Šéf americké diplomacie John Kerry podotkl, že Západ opakovaně učinil snahy o vyřešení konfliktu a napravil vztahy s Ruskem, „ale Moskva neprojevila žádný zájem“.
Proto podle jeho slov Evropská unie a Spojené státy neměly jinou možnost, než uvalit na Rusko tvrdé ekonomické sankce. Kerry obvinil Rusko, že dál podporuje proruské povstalce, dodává jim těžkou vojenskou techniku a ruští vojáci působí přímo v jejich řadách.
„Rusko musí využít svého vlivu na separatisty, aby zastavili své útoky a dodržovali příměří,“ vyzvali ministři zahraničí ve svém prohlášení.
Síly velmi rychlé reakce se rýsují
Už příští rok by měla mít Aliance k dispozici část s budovaných sil velmi rychlé reakce (Very High Readiness Joint Task Force - VJTF), schopných okamžitě přispěchat na pomoc některé členské zemi v případě ohrožení.
Na jejich vybudování se spojenci dohodli během zářijového summitu NATO ve Walesu v reakci na ruskou anexi Krymu a ruské chování v ukrajinské krizi. Nyní jednotky nabírají konkrétnější obrysy.
Pro příští rok Aliance plánuje zatím zvýšit připravenost části už existujících sil NRF (NATO Response Force). Celkem asi 4 tisíce vojáků má být připraveno zasáhnout kdekoliv na území členských států. Velkou část budou tvořit vojáci z Německa, Nizozemska a Norska.
Podílet se ale bude i Česko, které chce do prozatímních sil velmi rychlé reakce vyčlenit 150 vojáků. V Bruselu to potvrdil český ministr zahraničí Miroslav Zaorálek.
Podle schváleného plánu zahraničních operací vyčleňuje Česko příští rok pro NRF až 1500 vojáků. Zmiňovaných 150 vojáků patří do této skupiny. O případném vyslání jednotek do konkrétní operace bude rozhodovat vláda, která pak neprodleně informuje obě komory parlamentu.
Samotné „hrotové“ uskupení má ale vzniknout až od roku 2016. O jeho přesné podobě a složení by měli rozhodnout ministři členských zemí Aliance v únoru.
tisknout