Pražský summit podle ruských diplomatů potvrdil, že Rusko rozhodně není pro Alianci žádnou hrozbou. "Jsme si jisti a bylo to jasně řečeno, že Aliance nevidí v Rusku nepřítele," uvedl druhý tajemník ruského velvyslanectví v Praze Alexandr Gomenjuk.
Podle něj však bude ruská diplomacie podrobněji hodnotit závěry pražského summitu zřejmě až po návštěvě generálního tajemníka NATO George Robertsona v ruské metropoli během prosince.
Rozšíření Aliance zejména o tři pobaltské státy Moskva od počátku odmítala. "Vždy jsme říkali, že mechanické rozšíření NATO bez reorientace vojenského programu neodpovídá zájmům bezpečnosti ve světě a v euroatlantickém prostoru," prohlásil už v Praze po jednání Rady NATO-Rusko ruský ministr zahraničí Igor Ivanov.
Právě snahu o transformaci a užší spolupráci s Ruskem ocenil i zástupce ruského velvyslanectví v Praze Alexandr Gomenjuk.
Ruský prezdient Vladimir Putin před summitem varoval, že rozšíření Severoatlantické aliance v žádném případě nesmí omezit ruské zájmy. "Doufáme, že žádné rozhodnutí nepodkope stabilitu a bezpečnost v Evropě a nebude poškozovat zájmy Ruska nebo jeho práva a pozici," řekl po setkání s šéfem Aliance Putin.
Putin podle svých slov očekává, že vzájemná vojenská zdrženlivost a důvěra bude sloužit jako základ dalších a mnohem užších vztahů mezi Ruskem a NATO.
Ruský prezident dodal, že Moskva přesto má námitky k neustále se posunující hranici Aliance směrem na východ a především k možnému přijetí bývalých států sovětského bloku. Přijímání především pobaltských republik pak podle Putina stále považuje Moskva za doslova omyl, který je v rozporu s bezpečnostními zájmy Ruska.
Na pražské vrcholné schůzce Putin chyběl i přes opakované pozvání od prezidenta Václava Havla. Ani následná cesta amerického prezidenta George Bushe za Putinem do Petrohradu žádný oficiální postoj k rozšíření Aliance nepřinesla.
Vztahy Ruska s NATO jsou přitom podle expertů od květnového summitu v Římě a vzniku nové Rady NATO-Rusko ve zcela jiné poloze než předtím.
Aliance například připravuje spolu s Ruskem dohodu o hlubší vojenské a technické spolupráci, která by se měla týkat vzájemné pomoci při kontrole vzdušných koridorů, záchranných operacích na moři a v boji proti terorismu. Při posledním zasedání Rady NATO-Rusko ve středu v Bruselu se jednotlivými projekty zabývali i velvyslanci členských států a Ruska.