Síly EU by měly pokračovat v bezpečnostních úkolech, které dosud v rámci mírové mise zastávala Severoatlantická aliance.
Jak v úterý potvrdil generální tajemník NATO George Robertson, koncem března by měla aliance spolu s unií podepsat dohodu o převzetí velení v Makedonii.
Dohoda podle Robertsona umožní Evropské unii vyslat do bývalé jugoslávské republiky asi tři stovky lidí, kteří postupně nahradí vojáky NATO.
Pokud Evropská unie v klíčové zkoušce obstojí, hodlá v příštím roce začít budovat nové síly rychlé reakce, které by měly čítat až 60 tisíc vojáků. Jak oznámil šéf bezpečnostní výboru Evropské unie Javier Solana, nové síly unie by poté mohly převzít kontrolu i nad mírovou operací v Bosně a Hercegovině.
|
MAKEDONIE |
 V březnu 1999 země kvůli bezpečnostní situaci v zemi naléhavě požádala o členství v Alianci. V zemi se skrývají albánští povstalci, proti nimž vedlo NATO několik operací...více ZDE |
Nová operace, která nahradila dosavadní operaci Amber Fox, má šestiměsíční mandát pod nizozemským velením. Prodloužení mise aliančních bezpečnostních sil v Makedonii se všeobecně očekávalo, protože makedonská vláda předala v tomto smyslu na sklonku loňského roku bruselské centrále NATO oficiální žádost.
Velvyslanci devatenácti členských států Aliance se pak v listopadu Bruselu dohodli na podmínkách ke snížení počtu aliančních sil v Makedonii. Z dosavadních osmi set vojáků, kteří v Makedonii působili, jich tak v rámci nové operace v zemi zůstává asi polovina.
O převzetí mise měla Evropská unie zájem už loni, když chtěla v rámci vytvoření svých ozbrojených sil rychlé reakce vstoupit do Makedonie již v září. Ačkoliv i předchozí operace Amber Fox byla prakticky zcela v režii evropských sil, opírá se stále o velitelskou strukturu NATO, bez níž by Evropská unie nebyla schopna misi plnit.
tisknout