„Gruzie se díky svým reformám přiblížila k NATO a významně přispívá k naší společné bezpečnosti,“ uvedl po jednání osmadvacítky s gruzínskou ministryní obrany Tinou Khidasheli šéf Aliance Jens Stoltenberg.
Ministři zhodnotili pokrok země a diskutovali o zintenzivnění podpory politických a bezpečnostních reforem v kavkazské zemi. Aliance považuje Gruzii za jednoho z nejbližších partnerů, který aspiruje na budoucí členství.
Jižní Osetie a AbcházieV Jižní Osetii žije zhruba 70 tisíc lidí v Abcházii asi 240 tisíc. Území je právně součástí Gruzie, která existenci těchto celků neuznává, stejně jako drtivá většina zemí světa. V oblastech žijí především Oseti a Gruzínci respektive Abcházci a Arméni. Etničtí Rusové tvoří zhruba 2 procenta a necelé procento populace. Jižní Osetie spolu s další gruzínskou separatistickou oblastí Abcházií vyhlásila jednostranně nezávislost na Gruzii už v 90. letech. Separatistické nálady pak vyvrcholily v létě 2008. Počátkem srpna se rozhořely boje mezi jihoosetskými ozbrojenci a gruzínskou armádou. Gruzie pak po několika dnech vyhlásila příměří, ale vzápětí se pokusila v noci ze 7. na 8. srpna oblast znovu ovládnout silou. Rusko, které nad oběma regiony drželo ochrannou ruku, ale útok zastavilo s tím, že chce chránit obyvatele s ruským občanstvím, kteří o pomoc požádali. Ruské tankové jednotky s podporou letectva pak pokračovaly v invazi hluboko na gruzínské území. Ruský prezident Dmitrij Medveděv pak 12. srpna nařídil ukončení vojenských operací. I přesto ještě několik dní poté boje pokračovaly a ruské síly se zastavily až padesát kilometrů před gruzínskou metropolí Tbilisi. Stahování ruských invazních jednotek z Gruzie pak začalo 22. srpna. Na území Jižní Osetie však Moskva dosud ponechala na 5 tisíc vojáků a dalších až tisíc pohraničníků. Na řadě míst od té doby buduje Rusko na hranici regionů ploty. |
Ministři obrany podle Stoltenberga pochválili gruzínské reformy, které posilují demokratické instituce v zemi. Zároveň konstatovali, že je třeba v reformách v řadě oblastí pokračovat, včetně například nezávislosti soudnictví.
Aliance také deklarovala plnou podporu územní celistvosti a svrchovanosti Gruzie. „Vyzýváme Rusko, aby zvrátilo své uznání regionů Abcházie a Jižní Osetie jako nezávislých států. Abcházie a Jižní Osetie jsou součástí Gruzie,“ prohlásil Stoltenberg.
Gruzie „přišla“ o oblasti Jižní Osetie a Abcházie po gruzínsko-ruské válce v létě 2008. Jednostranné vyhlášení nezávislosti těchto dvou oblastí, které jsou právně stále součástí Gruzie, však uznává pouze Rusko, Nikaragua, Venezuela a tichomořské státečky Nauru a Tuvalu.
Gruzie usiluje o pozvánku ke vstupu do Severoatlantické aliance už dlouhé roky. Spolu s Makedonií, Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou dostala země už v roce 2008 příslib, že se jednou členským státem stane. Některé státy se však obávají reakce Ruska, pokud by kavkazské republice pozvánku k přijetí Aliance udělila.
Minimálně od rusko-gruzínské války patří Gruzie mezi nejaktivnější nečlenské země. Aliance nedávno nedaleko Tbilisi otevřelo společné
výcvikové a hodnotící centrum (JTEC). „V květnu naše společné výcvikové centrum v Tbilisi začne trénovat první gruzínskou jednotku. To je dobrá zpráva,“ poznamenal Stoltenberg.
Ozbrojené síly procházejí reformami, pravidelně se účastní aliančních cvičení i zahraničních operací včetně Afghánistánu. Tam země udržuje kontingent o síle 870 vojáků, což je nejpočetnější příspěvek z nečlenských zemí NATO.
tisknout