Západ chce omezovat svoji roli v Libyi
Navzdory signálům o nebezpečných rozporech mezi libyjskými rebely, kteří bojovali proti Muammaru Kaddáfímu, vyloučily Spojené státy americké a jejich evropští spojenci možnost, že by v Libyi nadále hráli významnou roli při budování státu nebo výrazně pomáhali poválečné tripolské vládě.
Alianční státy zapojené do války v Libyi chtějí ukončit své angažmá v tomto konfliktu trvajícím pět a půl měsíce. Zejména prezidenti USA a Francie chtějí mít libyjskou válku co nejdříve za sebou kvůli blížícím se volbám v těchto zemích. Politici aliančních zemí se domnívají, že nová vláda v Tripolisu bude moci obnovit pořádek v zemi svými vlastními penězi. "Libye je bohatá země," uvedla mluvčí amerického ministerstva zahraničí Victoria Nuland.
Čtěte také:
NATO vyzvalo k pokračování operací v Libyi
Rasmussen: Mise NATO v Libyi snad brzy skončí
Zdroj: St. Louis Today (USA)
Kanada chce poslat Kaddáfího peníze do Libye
Kanada se chystá uvolnit více než dvě miliardy kanadských dolarů, které byly v kanadských bankách zmrazeny libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu. Peníze by teď měly pomoci obnovit tuto válkou poničenou zemi.
"Hledáme možnosti, jak rozmrazit tyto peníze a dát je k dispozici," uvedl mluvčí kanadské vlády před odjezdem kanadského premiéra Stephena Harpera na schůzku třiceti světových lídrů o budoucnosti Libye, která se uskuteční v Paříži. OSN již povolila Velké Británii rozmrazit 1,6 miliardy dolarů patřících Kaddáfího režimu a použít je na nákup humanitární pomoci. Spojené státy americké do Libye také poslaly Kaddáfího peníze. Na podobné povolení stále čekají Francie a Německo.
Kanada do alianční operace v Libyi vyslala šest svých stíhaček F-18 a fregatu, celé operaci potom velel kanadský generál Charles Bouchard.
Čtěte také:
EU a NATO jednají o rozmrazení Kaddáfího peněz
Nizozemí uvolnilo Kaddáfího peníze pro WHO
Zdroj: AFP (Francie)
Rusko uznalo rebely za představitele Libye
Rusko uznalo libyjskou Přechodnou národní radu za legitimní představitele Libye navzdory tomu, že se stavělo proti alianční bombardovací kampani v této zemi. Stalo se tak před pařížskou schůzkou světových lídrů o mezinárodní podpoře a pomoci poválečné Libyi. Schůzky v Paříži se zúčastnili dva hlavní představitelé libyjské Přechodné národní rady a dalších šedesát delegací.
"Naše země vyvíjí diplomatické vztahy s Libyí od 4. září 1955 a nikdy je nepřerušila nehledě na to, jaká vláda byla v Tripolisu u moci," uvedlo v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí. Ruský prezident Dmitrij Medveděv dříve řekl, že Moskva rebely za vládce Libye neuzná, dokud nebudou schopni sjednotit Libyi pod svým vedením.
Zdroj: The New York Times (USA)
V Sýrii zaznívají hlasy po ozbrojené vzpouře
Úspěch libyjských rebelů v sesazení diktátora Muammara Kaddáfího podnítil hlasy v řadách syrské opozice volající po ozbrojené vzpouře a intervenci Severoatlantické aliance. Téměř šest měsíců trvající mírové demonstrace totiž zatím nepřinesly pád prezidenta Bašára Asada.
Internetoví aktivisté, kteří pomáhali organizovat a vést klidná povstání v Sýrii, stejně jako starší syrští disidenti, jsou proti této změně ve strategii vedoucí k dramatičtějším protestům proti Asadovu režimu. Někteří z aktivistů nicméně dospěli k závěru, že mírové protesty nejsou s to svrhnout syrskou vládu, jež proti demonstrantům používá munici, tanky a dělostřelectvo a zabila již 2 000 svých odpůrců.
Protestující v posledních dnech nesli transparenty žádající o zavedení bezletové zóny nad Sýrií podobné té, jakou NATO zajišťovalo nad Libyí. "Chceme jakoukoli intervenci, která zastaví zabíjení v Sýrii. Ať už arabskou nebo zahraniční," stálo na jednom z transparentů v obleženém městě Homs.
Západ však v Sýrii zasáhnout nechce. Na rozdíl od Libye nedrží syrští demonstranti žádné území Sýrie pod svojí kontrolou. Zahraniční intervence by tak neměla koho chránit. V zemi také neexistuje žádná skupina, která by reprezentovala neorganizovanou a rozdělenou syrskou opozici, které chybí i její vůdce.
Čtěte také:
Svobodná Sýrie? Od koho? Od čeho?
Zdroj: The Washington Post (USA)
Srpen: Nejkrvavější měsíc pro USA v Afghánistánu
Srpen byl pro americké vojáky v Afghánistánu nejkrvavějším měsícem od začátku tamní války před deseti lety. Celkem zde v srpnu zahynulo 66 Američanů, k čemuž výrazně přispělo sestřelení vrtulníku Chinook afghánskými povstalci. V troskách stroje zahynulo naráz 30 Američanů.
Letošní srpen tak předčil loňský červenec, kdy v Afghánistánu zemřelo 65 amerických vojáků. Podomácku vyráběné bomby kladené povstalci podél afghánských silnic zůstávají pro zahraniční jednotky v zemi největším nebezpečím.
Spojené státy americké mezitím začaly se stahováním svých jednotek z Afghánistánu. Do konce letošního roku se odsud má stáhnout 10 000 vojáků, do konce příštího léta dalších 23 000. Celý proces stahování má být ukončen v roce 2014.
Čtěte také:
Letos již zahynulo 330 příslušníků sil ISAF
2010: Nejkrvavější rok v Afghánistánu
Zdroj: AFP (Francie)
tisknout