Ve Španělsku budou části štítu NATO
Španělská námořní základna Rota bude hostit čtyři americké lodě, které budou součástí aliančního protiraketového systému, informoval španělský premiér Jose Luis Rodriguez Zapatero. Lodě budou vybaveny radary a protiraketovými systémy Aegis. Španělsko bylo podle Zapatera vybráno kvůli své geostrategické pozici a jakožto brána do Středozemí.
Spolu se čtyřmi vojenskými loděmi dorazí na španělskou základnu v roce 2013 i 1100 vojáků. Mobilní složku protiraketové obrany NATO mají doplnit i statické komponenty. V Rumunsku a Polsku budou umístěny protiraketové střely a v Turecku má být umístěn sofistikovaný radarový systém.
Čtěte také:
Španělsko zpřísňuje vojenskou spolupráci s USA
Zdroj: Fox News (USA)
Afghánky: Máme se lépe než před 10 lety
Většina afghánských žen se podle průzkumu provedeného organizací ActionAid bojí návratu podobné vlády, jakou byla vláda Talibanu. Průzkumu se zúčastnilo 1000 afghánských žen, přičemž většina z nich se nyní cítí bezpečněji než před deseti lety. Většina dotázaných si zároveň myslí, že se jejich život od konce vlády Talibanu zlepšil. Více než třetina si jich poté myslí, že odchod zahraničních vojáků situaci v zemi zhorší.
Ve zprávě ActionAid stojí, že ženy jsou vynechány z procesu usmiřování s Talibanem. Jejich nečinnost tak podle organizace může smazat zisky z posledních deseti let. "Ženy se obávají, že jsou jejich práva měněna za mír," stojí ve zprávě.
Za vlády Talibanu v letech 1996 až 2001 docházelo k masivnímu potlačování ženských práv. Afghánky nemohly pracovat, studovat nebo se svobodně pohybovat. Přestože podle současné ústavy jsou si obě pohlaví rovnocenná, podle zpráv nezávislých organizací stále dochází k diskriminaci a k útlaku žen.
Zdroj: Reuters (Velká Británie)
Neshody v Alianci ohledně konce mise v Libyi
Ministři obrany Severoatlantické aliance v Bruselu diskutovali nad možností ukončení kampaně v Libyi. Otázka doby ukončení kampaně se podle zpráv přitom stala zdrojem rozkolu v Alianci. "Některé státy si myslí, že jsme už udělali, co jsme mohli," uvedl nejmenovaný zdroj z NATO. Ostatní se však podle něj obávají, že by předčasné ukončení kampaně mohlo povzbudit stoupence uprchlého vůdce Muammara Kaddáfího.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen však popřel, že by ukončení mise záviselo na chycení Kaddáfího. "Není cílem našich operací," uvedl. "Rozhodnutí o ukončení války bude záviset na zhodnocení bezpečnostní situace a na schopnosti Národní přechodné rady chránit civilní obyvatelstvo, dodal Rasmussen.
Klíčem k ukončení kampaně se však podle nejmenovaného zdroje zdají být zbytky Kaddáfího jednotek, které kontrolují město Syrtu. Podle zpráv se o prodloužení kampaně do té doby, než padne Syrta, zasazují především Spojené státy.
Čtěte také:
Panetta: Operace v Libyi bude pokračovat
Zdroj: Los Angeles Times (USA)
Panetta varoval před škrty v obraně
Škrty v rozpočtech na obou stranách Atlantiku mohou oslabit alianční schopnosti, varoval na schůzce ministrů obrany NATO v Bruselu americký ministr obrany Leon Panetta. To podle něj může ohrozit bezpečnost v USA i v Evropě.
Americký ministr na schůzce ministrů obrany uvedl, že snižování rozpočtů po první světové válce, druhé světové válce, válce Koreji, Vietnamu a po pádu železné opony byla chybou. "To se už nestane. Musíme naopak investovat do této Aliance, abychom zajistili, že bude schopná čelit bezpečnostním výzvám i v budoucnu," sdělil Panetta.
Panetta na schůzce poukázal na alianční kampaň v Libyi, která je podle něj příkladem důležitosti NATO při řešení globálních krizí.
Čtěte také:
Německo navýšilo obranný rozpočet
Zdroj: Irish Times (Irsko)
Afghánci protestují proti zahraničním vojákům
Stovky Afghánců protestují v hlavním městě Kábulu proti přítomnosti zahraničních vojáků v zemi. Při příležitosti 10. výročí americké invaze požadují okamžité stažení vojáků mezinárodních jednotek. Demonstrace jsou podle zpráv poklidné.
Spojené státy zahájily invazi do Afghánistánu 7. října 2001, téměř měsíc po teroristických útocích z 11. září. Důvodem bylo odmítnutí talibanského režimu vydat strůjce útoků a vůdce al-Káidy Usámu bin Ládina.
Zdroj: CBS News (USA)
tisknout