V nové strategii USA „dlouhá válka” prioritou
Nová obranná strategie USA označila „dlouhou válku” proti extremismu za prioritu americké armády pro příští roky. Extremismus tak v důležitosti předběhl potenciální konvenční hrozby z Ruska a Číny. „V dlouhodobém výhledu je vítězství v „dlouhé válce” proti násilnickým extrémistickým hnutím hlavním cílem USA,” uvádí strategický dokument.
Oficiální dokument potvrzuje tendenci, která se již projevila válkami v Iráku a Afghánistánu. Část vojenských představitelů s ní však nesouhlasí kvůli obavám ze ztráty tradiční americké převahy v konvenčním boji. Podle ministra obrany Roberta Gatese však konvenční zbraně zabírají lví podíl na rozpočtu Pentagonu a malou podporu mají naopak nové potřeby asymetrické války.
Zvyšování konvenčního vojenského potenciálu Číny a ústup Ruska od „otevřenosti a demokracie by mohly mít pro USA vážné bezpečnostní důsledky,” uvádí dokument. V obou případech by však cílem USA mělo být budování „vztahů pro spolupráci” s těmito zeměmi.
Zdroj: Defense News (USA)
---
Austrálie: Mírové síly musí mít únikový plán
Austrálie by se neměla účastnit mírových operací bez jasného cíle a únikových strategií, uvádí zpráva tamního senátního výboru pro zahraniční věci a obchod. Téměř čtyřsetstránková zpráva o mírových operacích odhalila také nedostatky ve zpracování informací a ve spolupráci různých složek bezpečnostních sil.
Jednotky potřebují jasná pravidla svého působení, která pokryjí všechny možnosti. Mírové síly v předchozích operacích, včetně té ve Rwandě, neměly dostatečná oprávnění k rozhodování a neprošly adekvátním výcvikem, řekl senátor Bishop. Zlepšit by se měla i spolupráce australských ozbrojených sil a federální policie, jejichž rozdílné pracovní metody stěžují společné působení.
Zdroj: Herald Sun (Austrálie)
---
NATO: Pákistán odpovědný za aktivitu povstalců
Severoatlantická aliance označila křehkou mírovou dohodu mezi Pákistánem a Talibanem za příčinu čtyřicetiprocentního nárůstu aktivity povstalců v sousedním Afghánistánu. Mírová jednání v kombinaci s teplým letním počasím poškodila schopnost Islámábádu kontrolovat region, řekl mluvčí Aliance Mike Finney.
Kromě přesunu zahraničních bojovníků do Afghánistánu dochází i ke změně taktiky povstalců. Ti se již nesoustředí na útoky na bezpečnostní síly, ale na poškozování infrastruktury, prohlásil Finney.
Finneyho vyjádření přišlo poté, co pákistánská armáda zabila 25 povstalců při pokusu o obsazení bezpečnostního stanoviště v údolí Swat. Taliban odpověděl výhrůžkou sebevražednými atentáty po celém Pákistánu v případě, že nebudou zastaveny vojenské operace namířené proti němu.
Čtěte také:
Bushe zajímá pákistánská strategie proti terorismu
Pákistán uzavřel dohodu s protalibanskými povstalci
Zdroj: ABC Radio Australia (Austrálie)
---
Ruské železniční síly opouští Abcházii
Poslední vojáci Ruských železničních sil opouští Abcházii a ukončují tak misi, která rozhořčila Tbilisi i západní spojence. Čtyři sta vojáků vyslala Moskva do gruzínského separatistického regionu za účelem opravy železniční tratě. Oslavu otevření 54 kilometrů tratě doprovázela hudba z amplionů, děti předávaly ruským vojákům květiny a abcházské vlajky.
Gruzie obvinila Rusko, které má v oblasti 3 000 vojáků působících v rámci mírové mise, z pokusu o anexi Abcházie. Podle Ruska bylo působení Ruských železničních sil čistě humanitární pomocí.
Separatistické regiony Abcházie a Jižní Osetie jsou předmětem sporů mezi Gruzií a Ruskem, které podporuje rebely. Gruzii naopak podporují USA, které považují Kavkaz za strategicky důležitou cestu pro přepravu ropy z Kaspického moře na světové trhy.
Čtěte také:
NATO požaduje stažení ruských posil z Abcházie
Zdroj: Reuters (Velká Británie)
---
Vyjednavač s Íránem ruským velvyslancem v USA
Ruský prezident Dmitrij Medveděv jmenoval Sergeje Kisljaka do funkce velvyslance Ruské federace v USA. Kisljak je náměstkem ministra zahraničí a reprezentantem Ruska v jednáních o íránském jaderném programu. Sedmapadesátiletý Kisljak nahradí ve funkci Jurije Ušakova.
Sergej Kisljak působí na ministerstvu zahraničí od roku 1977. Byl sovětským vyslancem v OSN i USA. V letech 1995-1998 stál v čele odboru pro bezpečnost a odzbrojení a v období 1998-2003 působil jako velvyslanec v Belgii a Severoatlantické alianci. Nyní vede ruskou delegaci při šestistranném jednání o zastavení šíření jaderných zbraní s Íránem.
Zdroj: The Moscow News Weekly (Rusko)
tisknout