natoaktual.cz

Ukrajina chce vstoupit do NATO v roce 2020

28. listopadu 2016  16:54
 
Ukrajinský prezident Petro Porošenko na summitu NATO ve Varšavě | foto: NATO Photos

Ukrajina chce vstoupit do NATO v roce 2020

Do čtyř let by Ukrajina mohla vstoupit do Severoatlantické aliance, prohlásil ukrajinský ministr obrany armádní generál Viktor Muženko. „Při dodržení směrnic ukrajinského prezidenta Petra Porošenka budou ozbrojené síly připraveny ke vstupu v roce 2020,“ tvrdí Muženko. Armáda získala potřebné bojové zkušenosti a aktivně se připravuje na možný vstup do Aliance, dodal ministr.

Stále existují technické problémy, především modifikace zbraní a zařízení, je potřeba také sjednotit výcvikové metody, připomíná Muženko. Nedostatky projevují také některé doktrinální dokumenty, přiznal ministr. „Začátkem příštího roku proběhnou štábní jednání, poté budeme schopni hovořit o podrobnostech obranného plánování,“ uvedl velitel estonských obranných sil generálporučík Riho Terras, který podporuje ukrajinské snahy o členství v NATO.

Kam dál?
Berlín a Paříž chtějí zahájit nové rozhovory o Ukrajině (24.11. 2016)

Zdroj: Interfax – Ukraine (Ukrajina)

---

Operace v Sýrii odhalují slabiny ruské armády

Bojové lodě nasazené v Sýrii na pomoc režimu prezidenta Bašára Asada při své činnosti ukazují na závažné nedostatky ruského námořního letectva. Systém leteckého katapultu na 25 let staré letadlové lodi Admirál Kuzněcov postrádá sílu, ruské stíhací letouny proto musí startovat s menším nákladem a nižší zásobou paliva, tvrdí představitelé Severoatlantické aliance. Moskvě se dále nedostává zkušených pilotů, schopných vzlétnout a přistát na letadlové lodi.

„Z uplynulých let ruské námořnictvo nemá nedostatek operačních zkušeností,“ uvedl autor Průvodce Námořního institutu pro bojové flotily světa Eric Wertheim. Rusko nyní hraje na dvě strany, míní představitelé Západu – ústy ruského prezidenta Vladimira Putina hovoří o otevřenosti k sbližování a diskusi, skrze armádu se však pojišťuje pro případ, že administrativa nového prezidenta Spojených států nezmění pozici USA k Rusku.

Kam dál?
Moskva ukázala robo-tank, který má chránit ruské odpalovače raket (25.11. 2016)

Zdroj: The Wall Street Journal (USA)

---

Británie vyšle do Polska 150 vojáků

Na pomoc se zabezpečením Polska přislíbí britská premiérka Theresa May vyslat 150 vojáků. Kromě ochrany před ruskou agresí patrně premiérka zopakuje i závazek k přijetí dohody umožňující Polákům žijícím v Británii zůstat na ostrovech i po odchodu Británie z Evropské unie. Polsko je klíčový spojenec Velké Británie v rozhovorech o odchodu z EU. Vrcholný summit mezi oběma zeměmi by mohl vyvolat kritiku z řad ostatních členských zemí. Brusel zakázal formální vyjednávání s Británií až do března roku 2017, kdy bude aktivován článek 50.

Kam dál?
Polsko vyzývá Trumpa, aby vyslal americké jednotky na východní křídlo NATO (11.11. 2016)

Zdroj: Daily Mail (Velká Británie)

---

Armáda ČR potřebuje 30 000 profesionálů

V budoucnu by v řadách armády České republiky mělo sloužit nejméně 30 000 profesionálních vojáků a 5 000 vojáků v záloze, prohlásil ministr obrany Martin Stropnický. Současný cíl 27 000 profesionálů je podle něj nízký. Není možné dosáhnout tohoto cíle do roku 2025, záležet bude také na situaci na trhu práce, míní ministr. O práci v armádě je zájem, do září se přihlásilo 2 200 lidí, přičemž cíl náboru je přijmout za celý tento rok 2 000 lidí, dodal Stropnický.

Na začátku letošního roku měla ČR zhruba 22 000 profesionálních vojáků, 6 400 civilních zaměstnanců a okolo 1 100 státních úředníků. Současné navýšení obranného rozpočtu o 10 % považuje ministr za rozumné, navýšení výdajů na 2 % HDP nebude jednoduché pro žádný členský stát Severoatlantické aliance. Pokud ČR zachová tempo růstu rozpočtu na obranu, 2% hranice dosáhne v roce 2025.

Kam dál?
Stropnický: Nejdříve musíme mít dost vojáků, pak nakoupíme techniku (23.11. 2016)

Zdroj: Prague Daily Monitor (Česká republika)

---

Grónsko vyzývá Dánsko k odvezení vojenských odpadů

Grónsko tlačí na Dánsko kvůli asanaci opuštěných vojenských zařízení Spojených států, které se nachází na půdě arktického ostrova. Mezi zařízení představující hrozbu pro životní prostředí je zařazena i základna Camp Century, projekt jaderných raket schovaných pod ledem. V rámci dohody mezi USA a Dánskem, podepsané roku 1951, bylo na největším světovém ostrově vybudováno 33 amerických základen a radarových stanic.

Dohoda neurčuje odpovědnost za asanaci, ovšem rezivějících vojenských konstrukcí už mají představitelé Grónska, které získalo širší autonomii na Kodani až v roce 2009, dost. Podle mezinárodní studie obsahuje vojenské zařízení „radioaktivitu, olej a chemický odpad (polychlorované bifenyly).“ Nachází se zde zhruba 200 000 litrů nafty a odpadní vody, tvrdí srpnová studie zveřejněná v časopise Geophysical Research Letters.

Zdroj: Russia Today (Rusko)

voj; natoaktual.cz
zpět na článek