Taucher: USA možná Patrioty do Polska pošlou
USA by mohly rozmístit své vojáky a rakety Patriot v Polsku i v rámci nového plánu protiraketové obrany Obamovy administrativy, uvedla náměstkyně americké ministryně zahraničí Ellen Tauscher.
Tauscher zároveň otevřeně přiznala, že když polská vláda dříve souhlasila s nyní zrušeným Bushovým plánem na umístění 10 amerických protiraket, "chtěla ve skutečnosti americké vojáky na své půdě jako nárazník před sousedním Ruskem".
Zrušený je také původní americký plán umístit radar do České republiky, avšak američtí představitelé nyní prohlásili, že budou diskutovat s českými politiky o možnosti umístit zde špičkový velící a řídící systém, který je klíčový pro nový protiraketový plán USA.
Ten spočívá v rozmístění raket SM-3 a systémů Aegis, umístěných na zemi i na moři, přičemž je zaměřen proti střelám krátkého a středního doletu, které jsou podle posledních zpravodajských informací největší hrozbou ze strany Íránu. Bushův plán byl zaměřen proti raketám dlouhého doletu.
Čtěte také:
Polsko vzkázalo USA: Dodržte závazky ohledně protiraketové obrany
Sikorski: Protiraketový štít už pro Polsko není prioritou
Zdroj: Defense News (USA)
Vrchní velitel NATO: ‘Jsem na Facebooku‘
Admirál James Stavridis, vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, si založil vlastní profil na Facebooku s tím, že Aliance musí lépe využívat internet a další sociální média, aby vysvětlila veřejnosti, co dělá. Zároveň přiznal, že "ne každý nás má rád", a proto musí NATO hledat nové cesty, jak veřejnost přesvědčit o své roli v globální bezpečnosti.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen je také na Facebooku a zároveň je přihlášen i do sociální sítě Twitter, kde například v úterý sdělil, že měl "vynikající schůzku s prezidentem Obamou a jeho kabinetem".
Čtěte také:
NATO využívá další novou technologii – Twitter
NATO nechce zůstat pozadu, bude na Facebooku
(NQR 1/2009 - zdarma ke stažení zde)
Zdroj: AFP (Francie)
Dánský šéf obrany rezignoval kvůli knize
Velitel dánských ozbrojených sil Tim Sloth Jørgensen rezignoval na svůj post kvůli skandálu okolo arabského překladu knihy o elitních dánských vojácích. Poté, co vyšlo najevo, že za překladem kontroverzní knihy, jejímuž šíření armáda chtěla zabránit, stojí členové velení dánské armády, byl admirál Jørgensen byl pod obrovským tlakem, aby rezignoval.
Od začátku existovaly spekulace, že teroristé měli o knihu velký zájem, a proto usilovali o překlad textu do arabštiny. Když ovšem vyšlo najevo, že představitelé armády napomáhali nejen překladu knihy, ale i jeho vydání médiím, staly se dánské ozbrojené síly terčem kritiky.
Jørgensen k tomu prohlásil, že "události několika posledních dní podkopaly důvěru v armádu a především v její velení" a protože je za tuto důvěru odpovědný, je nucen požádat o uvolnění z funkce.
Čtěte také:
Skandál v dánské armádě otřásá křeslem ministra
Zdroj: Politiken (Dánsko)
Bosna bojuje o členství v NATO, ale potřebuje reformy
Bosna a Hercegovina učinila první krok směrem ke vstupu do Severoatlantické aliance. Představitelé Bosny předložili žádost o členství v Akčním plánu členství NATO (MAP) generálnímu tajemníkovi Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussenovi, který ji uvítal. Prohlásil však: "Bosna a Hercegovina potřebuje pokračovat a dokonce urychlit reformy, včetně reforem demokratických institucí." Proces přibližování Alianci tak může trvat ještě roky.
Bosna je členem aliančního programu Partnerství pro mír (PfP), což je platforma pro země, které chtějí vstoupit do NATO. Každý stát však musí provést široké spektrum reforem v oblasti obranné, politické i dalších, než je mu nabídnuto členství v akčním plánu. Bosenský představitel Željko Komšić řekl, že k provedení reforem v zemi "existuje politická vůle". Zásadní překážkou při reformě ústavy ovšem bude etnické rozdělení země na tři etnika, Srby, Muslimy a Chorvaty, mezi nimiž neexistuje shoda o tom, jak vyřešit uspořádání země, kterou stávající ústava na základě Daytonských dohod dělí na dva vysoce autonomní regiony, spojené slabou ústřední vládou.
Čtěte také:
Bosenští Srbové do NATO nechtějí, tvrdí jejich představitel
Bosna a Hercegovina musí provést ústavní reformy
Zdroj: The New York Times (USA)
Afghánistán: Osm mrtvých vojáků USA po útoku Talibanu
Osm amerických vojáků bylo zabito při útoku radikálního islamistického hnutí Taliban ve východním Afghánistánu, sdělila v neděli tisková kancelář mezinárodních sil ISAF.
Útok na dvě alianční základny, který si vyžádal nejvíce životů koaličních vojáků za více než rok, se odehrál v odlehlé provincii Nuristan poblíž hranic s Pákistánem. Během útoku bylo zajato i 13 afghánských policistů.
Od roku 2001, kdy byla spuštěna operace Enduring Freedom, bylo v Afghánistánu zabito 800 amerických vojáků.
Čtěte také:
‘Afghánské povstání se rozlévá do střední Asie‘
Taliban v Afghánistánu neztratil na síle
Zdroj: RIA Novosti (Rusko)
tisknout