Letecká základna v afghánském Kandaháru byla přepadena vzbouřenci. Ti nejprve zaútočili raketami a aby se následně pokusili proniknout vnějším oplocením, byli však odraženi palbou ze strážních věží. Základnu zasáhlo pět povstaleckých raket, několik civilních pracovníků a vojáků NATO bylo zraněno, nedošlo však k žádným úmrtím. Není zřejmé, kolik ozbrojenců se útoku zúčastnilo.
Očekává se, že v letošním roce znovu dojde k eskalaci bojů v jižním Afghánistánu, neboť do země mají přijít americké posily. Hnutí Taliban již tento měsíc spustilo ofenzivu "Al-Faath" (vítězství) proti zahraničním jednotkám i afghánské vládě. Navýšení intenzity bojů dokládá i to, že útoku na kandahárské letiště předcházelo podobné přepadení letecké základny Bagram poblíž Kábulu a sebevražedné útoky v samotném hlavním městě.
Čtěte také:
Talibanci zaútočili na základnu v Bagramu
Afghánistán: Při přestřelce zraněni tři Litevci
Jednotky ISAF zabily přes 30 afghánských povstalců
Zdroj: The Daily Telegraph (Velká Británie)
Rusko chce s USA spolupracovat v boji s drogami
Vrchní ruský představitel pro boj s drogami Viktor Ivanov předal svému americkému protějšku Gilu Kerlikowskemu seznam afghánských a středoasijských drogových baronů. Moskva zároveň plánuje všech devět obchodníků s drogami obžalovat. Podle Ivanova zveřejnila ruská strana již dříve jména 25 dalších lidí namočených do obchodu s drogami a informace o 175 výrobnách drog v Afghánistánu.
Zatímco Ivanov chválil některé aspekty spolupráce v boji proti drogám mezi Moskvou a Washingtonem, v jiných ohledech Spojené státy kritizoval. Zmínil především, že alianční síly vedené USA nebyly dosud schopny v Afghánistánu vykořenit produkci opia. Podle Ivanova by se alianční síly měly v Afghánistánu soustředit na ničení výroben opia a makových polí, neboť je to mnohem levnější než potírání prodeje drog v západních státech.
Rusko se drogovou problematikou zaobírá především proto, že je v poměru na jednoho obyvatele největším uživatelem heroinu na světě, odhaduje se, že 2,5 milionu Rusů je drogově závislých. Ruský prezident Dmitrij Medveděv proto označil užívání drog za národní hrozbu.
Čtěte také:
Rada NATO-Rusko bude jednat o drogách
Rusko kritizuje USA a NATO kvůli afghánským drogám
Jednotky NATO zabavily obří kontraband zbraní a drog
Zdroj: Reuters (Velká Británie)
Vojáci NATO by mohli sloužit v Palestině
Přítomnost velkého kontingentu vojáků NATO v budoucím palestinském státu by se mohla ukázat jako rozhodující v potírání obav, že se Palestina stane základnou pro útoky na Izrael. Tento návrh je prvním výsledkem z dvoustranných nepřímých izraelsko-palestinských jednání. Podle dostupných zpráv ani jedna ze stran návrh na přítomnost zahraničních vojáků v Palestině nevyloučila.
Plán je dílem francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který navrhuje vyslat do palestinských území až 40 tisíc vojáků. Podle plánu by tak alianční vojáci dohlíželi na to, že nedojde k pašování zbraní do Palestiny poté, co Izraelci opustí Západní břeh Jordánu.
Vše naznačuje tomu, že v palestinské otázce dochází k jistému posunu. Vrchní palestinský vyjednávač Saeb Erekat prohlásil, že se vzájemná jednání "soustředí na závěrečné otázky jako jsou hranice a bezpečnost". "Doufáme, že v příštích čtyřech měsících dosáhneme vytvoření dvou států podle hranic z roku 1967," uvedl dále Erekat.
Zdroj: The Australian (Austrálie)
Americké pušky jsou v Afghánistánu málo účinné
Americké vojenské pušky se v Afghánistánu ukazují být méně efektivní proti zbraním Talibanu, které jsou sice jednodušší, ale mají větší dostřel. Spojené státy proto uvažují, že současné útočné pušky M-4 nahradí. Pušky M-4 byly vyvinuty pro boje na menší vzdálenosti a osvědčily se v Iráku, kde přestřelky probíhaly často ve městech. Na vzdálenosti větší než 300 metrů však již nejsou tolik efektivní, v Afghánistánu musí alianční jednotky přitom často bojovat i na vzdálenost 600-800 metrů.
Příčinou dostřelu pušek je váha nábojů, NATO v současné době používá náboje ráže 5,56 mm, určené k boji na bližší vzdálenost. Jelikož Talibanci používají těžší náboje, mohou na zahraniční vojáky útočit z pozic mimo dostřel jejich zbraní. Aby podobným taktikám americká armáda zabránila, v každé pěší rotě je nyní devět vojáků–odstřelovačů vybavených puškou M-110, s níž mohou přesně zasáhnout cíl až na 800 metrů.
Americká armáda se snaží zároveň vyvíjet zbraně využívající náboje, které by měly ráži mezi současnými 5,56 mm a těžšími 7,62 mm, které se používají ve známé AK-47.
Zdroj: The Associated Press (USA)
Talibanci mají odměny za zabité vojáky
Podle talibanských velitelů berou povstalečtí ozbrojenci dvě tisíc pákistánských rupií (okolo 50 tisíc korun) za každého vojáka NATO, kterého zabijí. Získávají i peníze za ukořistěné vybavení, jedna zbraň může vynést až 1000 dolarů. "Pro nás je to spoustu peněz. Smrt zahraničních vojáků pro nás znamená, že můžeme nasytit naše rodiny," prohlásil jeden z velitelů v provincii Ghazni.
Podle vzbouřeneckých velitelů se částka za zabití vojáků více než zdvojnásobila oproti minulému roku, kdy afghánská vláda zveřejnila novou strategii na potlačení povstání. Ta spočívá v odlákání vrchních talibanských velitelů pomocí nabídek práce. Podle zpráv pochází peníze na výplatu ozbrojenců z vydírání, poplatků uvalených na pěstitele opia, od vrchních velitelů Talibanu v Pákistánu a od dárců ze zemí Zálivu.
V letošním roce bylo v Afghánistánu zabito dosud 213 vojáků NATO.
Čtěte také:
Karzáí: Západ schvaluje vyjednávání s Talibanem
NATO: Taliban je v Kandaháru silným nepřítelem
Zdroj: Indiatimes (Indie)
tisknout