Švédsko stoplo vyslání vrtulníků do Afghánistánu
Plán švédské vlády na vyslání podpůrné vrtulníkové jednotky do Afghánistánu narazil na překážku. Velitelství švédských ozbrojených sil informovalo ministerstvo obrany, že vrtulníkovou jednotku nemůže vyslat kvůli nedostatku vhodných vrtulníků a dostatečně vycvičeného personálu. Ministerstvu obrany bylo již na tento projekt schváleno financování parlamentem a jednotka měla do Afghánistánu odletět na začátku tohoto roku.
Velitelství švédských ozbrojených sil však odmítá jednotku vyslat s tím, že nebude riskovat bezpečnost vojáků ve vrtulnících, které nebyly upraveny pro afghánské podmínky a které nejsou vhodné pro vyslání na misi. "Neočekávám, že bychom byli schopni poslat vrtulníky dřív než v dubnu 2011," dodal generál Micael Bydén ze zprostředkovací a výcvikové jednotky ozbrojených sil.
Nutnost vyslání švédských vrtulníků do Afghánistánu se stala zřejmou koncem loňského roku, kdy se švédští vojáci pravidelně stávali terčem povstaleckých útoků a utrpěli více než deset ztrát na životech. Zraněné vojáky potom do nemocnic transportovaly německé a americké vrtulníky, ne švédské.
Zdroj: Defense News (USA)
Ať Rusko vstoupí do NATO, žádají Medveděvovi poradci
Poradci ruského prezidenta Dmitrije Medveděva veřejně a ostře napadli politický odkaz bývalého prezidenta Vladimira Putina, když oznámili, že Rusko by mělo vstoupit do Severoatlantické aliance a nahradit autoritářství liberální demokracií.
Jejich ostře formulovaná zpráva by mohla zintenzívnit nevyhlášený boj o křeslo ruského prezidenta. Volby proběhnou za dva roky. Vladimir Putin, nynější ruský premiér, totiž oznámil, že by mohl kandidovat proti Medveděvovi, kterého sám jako svého nástupce na post ruského prezidenta před lety vybral.
Medveděvovi poradci ve své zprávě navrhují změnit téměř každou politickou reformu provedenou Putinem za doby jeho prezidentství v letech 2000 až 2008. Mezi jejich návrhy je například žádost na obnovu přímých voleb regionálních guvernérů, zavedení opravdového systému vícestranické demokracie a zrušení tajné služby FSB a ministerstva vnitra. Místo toho by podle Medveděvových poradců mělo Rusko vstoupit do NATO a zvážit také vstup do Evropské unie.
Zdroj: The Daily Telegraph (Velká Británie)
Powell už není proti službě gayů v armádě
Penzionovaný americký generál a bývalý americký ministr zahraničí Colin Powell, který se dříve ostře stavěl proti službě lesbiček a gayů v armádě, což před sedmnácti lety vedlo k přijetí zákona nazývaného "don’t ask, don’t tell", nyní oznámil, že se domnívá, že by tento zákon měl být zrušen.
"Postoje a okolnosti se změnily. Od přijetí tohoto zákona už vyrostla celá nová generace a společnost již gaye a lesbičky přijímá," prohlásil Powell a dodal, že Američané mají možnost sledovat, jak se k této otázce stavějí ostatní země. Z 28 členských zemí Severoatlantické aliance pouze malá menšina neumožňuje službu v armádě na základě sexuální orientace.
Powell se k této problematice vyjádřil pouze den poté, co předseda sboru náčelníků štábů admirál Mike Mullen prohlásil, že je jeho osobním přesvědčením, že zrušení tohoto zákona by bylo správnou věcí. Ministr obrany Robert Gates nato oznámil, že Pentagon připravuje kroky ke zrušení zákona navzdory nesouhlasu Kongresu. Průzkumy veřejného mínění ukázaly, že více než polovina Američanů jeho zrušení podporuje.
Čtěte také:
Britové rekrutují do armády i homosexuály
Národní garda USA: Homosexuální veterán z Iráku musí opustit armádu
Zdroj: The Washington Post (USA)
Norsko se stává cílem špionů
Špionážní úsilí cizích států soustředící se na Norsko je intenzivnější než za dob studené války, oznámila ředitelka zvláštního oddělení norské policie Janne Kristiansen. Špionáž se zaměřuje především na norské politiky, norské ministerstvo obrany a průmysl.
Zahraniční špioni se zajímají o informace z oblasti high-tech technologií, utajovaných dokumentů Severoatlantické aliance a o rozhodnutí činěná na nejvyšší úrovni. Většina špionážních "útoků" je činěna prostřednictvím internetu. Norská policie nechce uvést, které země proti Norsku vedou špionážní sledování, ale uvedla, že se do těchto aktivit zapojují stále nové státy.
Čtěte také:
Norsko posiluje kybernetickou obranu
Zdroj: The Norway Post (Norsko)
NATO: Afghánští povstalci mají kde brát rekruty
Afghánští povstalci mají potenciál na to, aby se jejich řady výrazně rozrostly, protože mají své výcvikové základny a v Afghánistánu je dostatek lidí, z kterých by se mohli stát povstalečtí bojovníci. Navíc povstalci netrpí ani nedostatkem peněz a zbraní. K těmto závěrům došel vojenský představitel Severoatlantické aliance, který se zabývá studiem protivníka, proti němuž v Afghánistánu bojují zahraniční jednotky.
"Povstalci mají téměř neomezený přísun peněz a podpory. Externí dárci a obchod s drogami financují povstalce," uvedl alianční důstojník pod podmínkou anonymity a dodal, že klíčovým úkolem Aliance a afghánského prezidenta Hamida Karzáího je odstavit umírněné bojovníky od zbytku povstalců. Některým povstalcům totiž začíná vadit, že zatímco oni umírají v bojích, jejich velitelé jim pouze poskytují rady, ale sami ani nepobývají v Afghánistánu.
Zdroj: The Montreal Gazette (Kanada)
tisknout