Rusko odmítá návrh NATO na jednání o CFE
Ruské ministerstvo zahraničí odmítlo nabídku ze strany Severoatlantické aliance na uspořádání konference týkající se odstoupení Ruské federace od Smlouvy o konvenčních silách v Evropě (CFE). Rusko naopak žádá přijetí zcela nové smlouvy o kontrole zbrojení. Generál Jevgenij Bužinskij, vedoucí oddělení pro mezinárodní smlouvy ruského ministerstva zahraničí, zopakoval postoj Kremlu ke smlouvě CFE, když ji opět označil za zastaralou. Podle něj by měla být nahrazena novým dokumentem. Bužinskij také řekl, že Ruskem svolaná červnová konference o smlouvě CFE ve Vídni nepřinesla žádné výsledky, tudíž nynější snahy NATO o další jednání o CFE jsou zbytečné.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dokument o odstoupení Ruska od smlouvy CFE. Nyní běží 150denní lhůta do úplného ukončení ruské účasti na smlouvě. V této době má podle Bužinského NATO čas, aby změnilo svůj postoj. Mluvčí Severoatlantické aliance na tuto poznámku odmítl reagovat, poukázal pouze na dřívější stanovisko Aliance, podle kterého je Putinovo rozhodnutí „hlubokým zklamáním“.
Zatímco Rusko ratifikovalo pozměněnou smlouvu CFE z roku 1999, členské země NATO ratifikaci odmítly s odůvodněním, že Moskva nesplnila svůj slib stažení svých sil z Gruzie a Moldávie. Nicméně západní i ruští analytikové vyjádřili pochopení pro současné stanovisko Ruska. „Pro Rusko je racionální požadovat další vyjednávání, protože tato smlouva je pro něj trochu nevýhodná z hlediska početních stropů na jednotky na jeho západních hranicích,“ řekl Otfried Nassauer z berlínského Informačního centra pro transatlantickou bezpečnost.
Čtěte také:
NATO vyzývá k jednání o CFE
Rusko vystoupilo z CFE
Zdroj: Moscow Times (Rusko)
---
NATO znepokojeno aktivitou al-Káidy v Pákistánu
Severoatlantická aliance vyjádřila znepokojení nad zprávou amerických výzvědných služeb o zvyšující se síle náboženských bojovníků al-Káidy na pákistánsko-afghánských hranicích. NATO, které vede mezinárodní misi ISAF v Afghánistánu, zdůraznilo potřebu užší politické spolupráce a ekonomické a vojenské asistence pro pákistánskou vládu. „Není pochyb o tom, že NATO a alianční spojenci budou mít tuto zprávu na zřeteli. Je důležité vědět, že al-Káida a Taliban získávají na afghánských hranicích na síle,“ řekl mluvčí NATO James Appathurai.
Alianční, afghánští a pákistánští vyzvědači pracovali společně ve výzvědném centru Severoatlantické aliance v Kábulu. Některé státy NATO, například USA, pracovaly s pákistánskou vládou na zvýšení kontroly na hranicích s Afghánistánem. NATO jako aliance však nebude hrát žádnou vojenskou úlohu uvnitř Pákistánu, zdůraznil Appathurai.
Čtěte také:
Pákistán se s NATO dohodl na lepší spolupráci
NATO se obává „talibanizace“ Pákistánu
Zdroj: Reuters (Indie)
---
Kopie výbušnin Hizballáhu nalezeny v Afghánistánu
Síly NATO v Afghánistánu našly několik kusů v Íránu vyrobených výbušnin, které jsou podobné těm, jež používá Hizballáh v Libanonu nebo povstalci v Iráku. Tyto výbušniny jsou více propracované než hrubě vyrobené bomby používané afghánskými povstalci. Mluvčí sil ISAF Claudia Foss nicméně zdůraznila, že Aliance nemá žádné potvrzení o tom, že by íránská vláda byla zapletena do dodávek těchto výbušnin do Afghánistánu.
Plukovník Thomas Kelly z aliančního velitelství řekl, že čtyři tyto výbušniny byly nalezeny v Herátu poblíž hranice s Íránem. Pátá výbušnina byla letos nalezena v Kábulu, kde explodovala, aniž by někoho zranila. Tyto bomby jsou vyrobeny za účelem proniknutí do obrněných vozidel.
Čtěte také:
NATO: Írán pomáhá afghánské vládě, možná i Talibanu
Gates: Role Íránu při pašování zbraní nejasná
Íránské zbraně v Afghánistánu
Zdroj: NaharNet (Libanon)
---
Merkelová podpořila protiraketový štít USA
Německá kancléřka Angela Merkelová není proti americkým plánům na výstavbu protiraketového systému zaměřeného na budoucí možný útok ze strany Íránu. Tento projekt vyvolal napětí mezi Západem a Ruskem. „Nejsem proti panu Putinovi, ale ani proti tomuto návrhu,“ řekla Merkelová na otázku týkající se protiraketového systému. „Vždy jsem říkala, že nikdo nemůže říci, že neexistuje hrozba přicházející z Íránu.“ Dříve Merkelová, na rozdíl od svého ministra zahraničí Franze Josefa Junga, takto otevřeně systém nepodpořila.
Koaliční partneři Merkelové, středo-levicoví sociální demokraté, podpořili Rusko proti Spojeným státům americkým. Pochválili také Putina za jeho protinávrhy. Podle Merkelové ruské návrhy trochu sblížily Rusko a USA. „Díky ruským nabídkám již nemusíme diskutovat o tom, zda mít či nemít protiraketový systém, ale jak ho můžeme dosáhnout společně.“
Čtěte také:
NATO a Rusko: Spor trvá
Americký štít: Problém pro EU i Rusko
Zdroj: Defense News (USA)
---
Republikáni zablokovali hlasování o stažení z Iráku
Republikánská strana amerického prezidenta George W. Bushe zablokovala plán Demokratů na stažení amerických jednotek z Iráku do konce dubna 2008. Demokratům chybělo třináct hlasů k šedesáti potřebným, aby překonali procedurální překážku a posunuli se k pasáži zákona, proti které se staví Bílý dům. Kritici nazvali toto téměř 24hodinové zasedání, během kterého byly k vidění i kočárky, polštáře a donáškové pizzy, divadelním výstupem ze strany Demokratů, kteří jsou frustrováni neschopností splnit svůj předvolební slib o ukončení nepopulární války v Iráku. Podle posledního návrhu by stahování amerických vojáků z Iráku mělo začít během 120 dnů.
Podle Demokratů byla však tato debata v dobrém smyslu budíčkem pro váhající Republikány, z nichž se mnozí budou ucházet o znovuzvolení v příštím roce. Tito Republikáni by mohli přerušit své vazby na prezidenta Bushe a vyžadovat změnu kurzu pro vedení války.
Demokraté se snažili připojit dodatek o stažení sil k zákonu o obranné politice. Čtyři Republikáni hlasovali „proti Bushovi“, tedy pro projednávání dodatku zákona. Nezávislý senátor Joseph Lieberman, který obvykle hlasuje s Demokraty, ale podporuje válku v Iráku, hlasoval spolu s Republikány proti dodatku.
Čtěte také:
Bush vetoval zákon o stažení z Iráku
Válka v Iráku: Americký kongres proti Bushovi
Zdroj: The Age (Austrálie)
tisknout