Ruská federace navrhla koordinovat své lodě na protipirátské misi v Adenském zálivu s aliančními plavidly hlídkujícími v téže oblasti. Nabídku prezentovali ruští diplomaté na setkání se svými aliančními protějšky během zasedání Rady NATO-Rusko. Mluvčí Aliance James Appathurai k návrhu řekl, že NATO ruskou nabídku zváží.
Podle ruského velvyslance při NATO Dmitrije Rogozina Moskva nehodlá postavit své lodě pod alianční velení, koordinace je prý ale "potřebná". Rogozin zdůraznil, že Rusko už podobným způsobem spolupracuje s protipirátskou misí EU v Adenském zálivu a v Indickém oceánu. Předpokládá se, že v oblasti operuje pouze jedno ruské plavidlo. Rogozin však přesto prohlásil, že alianční diplomaté jeho nabídku označili za "zajímavou".
Čtěte také:
Spolupráce mezi Aliancí a Ruskem zatím jen na papíře
NATO přizívá Rusko do boje s piráty
Zdroj: AFP (Francie)
Rusko se připravuje na vstup Finska do NATO
Finští experti zabývající se již dlouho Ruskem Esa Seppänen a Ilmari Susiluoto vydali studii zkoumající názor Ruska na rozšiřování Severoatlantické Aliance. Oba vědci došli k závěru, podle něhož se Rusko domnívá, že se Finsko během tří až čtyř let stane členem NATO. "Rusko se finského členství v Alianci obává. Pokud se Finsko k bloku připojí, nezůstane Moskva pasivní," tvrdí Seppänen.
Oba odborníci svoji práci založili na knize redigované minulý rok Jurijem Děrjabinem, bývalým ruským velvyslancem ve Finsku. Ačkoliv je Aliance ve Finsku prezentována jako globální organizace udržující mír a stabilitu, vnímají ji Rusové jako teritoriální hrozbu zaměřenou zejména na ně. Rusové se podle Děrjabinovy knihy také domnívají, že rozšiřování NATO do skandinávského prostoru skoncuje se stabilitou celého regionu.
Děrjabin tvrdí, že Rusko v takovém případě nemůže zůstat pasivní a předkládá jak měkké, kooperativní, tak i tvrdé, vojenské varianty ruské odpovědi na tuto situaci. Finští odborníci k tomu dodávají, že není třeba se bát ruských názorů, ale měly by být brány v potaz. Rusové prý dali jasně najevo, že chtějí vědět, jak se věci mají.
Čtěte také:
Finský ministr: Připojme se ke kyber spolupráci NATO
Finsko a NATO podepsaly dohodu o technologické spolupráci
Zdroj: Helsinki Times (Finsko)
Čína a Rusko zahájily společné vojenské cvičení
Rusko a Čína zahájily společné vojenské manévry. Účelem pětidenního cvičení s názvem Mírová mise 2009 má být zlepšení spolupráce v boji proti terorismu, obzvlášť po vypuknutí násilností v čínské provincii Sin-ťiang. Manévry se v severovýchodní Číně konají několik týdnů po nejhorších etnických nepokojích za poslední desetiletí. Ty se odehrály mezi muslimskými Ujgury a příslušníky největšího čínského etnika Han.
Hlavní čínský deník China Daily ve své reportáži cituje bývalého čínského vojenského atašé v Moskvě, podle něhož nepokoje v Sin-ťiangu "do určité míry" protiteroristickou spolupráci Ruska a Číny podpořily. I Rusko se potýká s narůstajícím násilím v Ingušsku, Dagestánu a Čečensku. Navíc jsou si oba státy vědomy rostoucí nestability ve střední Asii, již způsobuje situace v Afghánistánu.
"Situace ve střední Asii, včetně Kyrgyzstánu a Uzbekistánu, není dobrá, a to je tedy ta nejpravděpodobnější oblast praktické spolupráce. Ve skutečnosti se obě strany učí novým způsobům boje s islamistickými povstalci a Ujgury," domnívá se jeden z ruských vojenských odborníků.
Čtěte také:
Rusko a Čína zahájí společné cvičení
Čína pořádá cvičení přístupné pozorovatelům
Zdroj: The Moscow Times (Rusko)
Rumunsko darovalo Iráku vojenskou výbavu
Irák před nedávnem obdržel poslední ze tří rumunských dodávek doplňků k vojenským uniformám určeným pro irácké bezpečnostní síly. Zaslané vybavení je dalším příspěvkem, jenž Irák dostal v rámci programu Severoatlantické aliance NATO Equipment Donation Programme.
Výcviková mise NATO v Iráku má za úkol poskytnout technickou asistenci iráckým bezpečnostním silám. To zahrnuje koordinaci zásilek výstroje darované členskými zeměmi Severoatlantické Aliance tak, aby byly bezpečnostní potřeby Iráku uspokojeny co nejefektivněji. Od začátku mise v roce 2004 už země obdržela výstroj a výzbroj od 13 zemí v celkové hodnotě 130 miliónů euro.
Zdroj: Blackanthem Military News (USA)
Ukrajina zlikviduje 6000 tun zbraní s alianční pomocí
V rámci vládní dohody se Severoatlantickou aliancí provede Ukrajina likvidaci 6000 tun munice a zbraní. Schválený návrh kabinetu předložilo ukrajinské ministerstvo obrany, aby tak bylo zajištěno plnění Implementační dohody mezi ukrajinskou vládou a Organizací pro údržbu a zásobování Severoatlantické aliance (NAMSO) o likvidaci přenosných systémů protivzdušné obrany, ručních a lehkých zbraní a konvenční munice.
Vládní rozhodnutí stanovuje, že ministerstvo obrany předá státnímu podniku UkrOboronService 6000 tun munice k likvidaci, a to bez převodu vlastnických práv. Výnos z prodeje produktů vyrobených ze zlikvidované munice bude převeden do státního rozpočtu.
Zdroj: BSANNA News (Ukrajina)
tisknout