natoaktual.cz

Polsko převezme velení Sil velmi rychlé reakce NATO

31. prosince 2019  19:02
 

Polští tankisté. Ilustrační foto. | foto: DVIDS

Polsko převezme velení Sil velmi rychlé reakce NATO

O prvního ledna 2020 stane Polsko v čele Sil velmi rychlé reakce (VJTF) Severoatlantické aliance. Velení převezme od Německa a v roce 2021 ho předá Turecku. „Síly velmi rychlé reakce, naše expediční síly, jsou zásadním přínosem kolektivní bezpečnosti a výrazně se na nich odráží polské schopnosti,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a poděkoval Polsku, že se ujme velení.

V expedičních silách slouží okolo šesti tisíc vojáků, z nichž tři tisíce budou z Polska. S nimi budou sloužit vojáci z dalších dvanácti zemí NATO, které budou mít podporu vzdušných sil USA.

Kam dál?
Polsko: Turecko nemůže změnit rozhodnutí o aliančním plánu obrany Polska a Pobaltí (10.12. 2019)

Zdroj: Hurriyet (Turecko)

---

V roce 2020 získá NATO poslední tři drony Global Hawk

V první polovině roku 2020 by měly na základnu v italské Sigonelle dorazit poslední tři drony typu Global Hawk pro Severoatlantickou alianci. První z aliančních dronů přiletěl v listopadu 2019. Bezpilotní letouny budou operovat z dočasných hangárů, než bude v roce 2021 dokončena stavba stálého zařízení základny, uvedl manažer programu dronů generál Volker Samanns.

V současné době na základně působí okolo tří set aliančních techniků, zpravodajců a specialistů, jejichž počet se do roku 2021 zvýší na šest set, kdy bude mít základna plnou operační kapacitu.

Kam dál?
Po letech zdržení získá NATO další sledovací dron (18.12. 2019)

Zdroj: Jane’s (USA)

---

Britské ministerstvo obrany navrhovalo v roce 1995 přijetí Ruska do NATO

Britské ministerstvo obrany v roce 1995 navrhovalo, aby Rusko získalo status přidruženého člena Severoatlantické aliance, ukázaly nově zveřejněné dokumenty. Podle tehdejšího britského ministra obrany Malcolma Rifkinda mělo Rusko získat přístup na politická jednání NATO, ale nevztahoval by se na něj článek 5 o kolektivní obraně, ani by nemělo právo veta.

Britské ministerstvo zahraničí zastávalo ovšem zdrženlivější postoj. Problémy také působilo vratké zdraví ruského prezidenta Borise Jelcina a špatná pozice demokratických a prozápadních sil v Rusku.

Kam dál?
NATO odsouhlasilo nejsilnější varování vůči Rusku za dobu své existence (5.12. 2019)

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

---

Vztahy USA s Irákem jsou po amerických náletech napjaté

Americké nálety na irácké území způsobily napětí mezi vládami obou zemí a vyvolaly protiamerické protesty v ulicích Bagdádu. Irácká vláda oznámila, že si předvolá amerického velvyslance. Washington se brání, že Irák nedokázal ochránit americké zájmy. Při americkém náletu bylo zabito nejméně 25 příslušníků Íránem podporovaných milicí.

Prozatímní irácká vláda vydala prohlášení, podle nějž nálety „nutí Irák přehodnotit své vztahy, bezpečnost, politický a právní rámec, aby bránil svou suverenitu“. Iráčtí protestující mezitím v ulicích Bagdádu pálí americké vlajky a útočí na komplex americké ambasády.

Kam dál?
USA provedly úspěšné nálety na milici podporovanou Íránem (30.12. 2019)

Zdroj: France 24 (Francie)

---

USA pomohly Rusku překazit teroristický útok Islámského státu

Na základě informací amerických úřadů zadržela ruská tajná služba dva muže, kteří plánovali provést teroristický útok na Silvestra večer. Jeden z mužů se hlásí k organizaci Islámský stát. Podezřelí chtěli údajně zaútočit na přelidněné lokality v ruském Petrohradu. V jejich bytě byla nalezena munice, nože a elektrické kabely.

Ruský prezident Vladimir Putim poděkoval v telefonátu svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi za sdílení informací, které pomohly k odhalení útoku.

Kam dál?
Německý voják půjde před soud pro plánování teroristického útoku (22.11. 2019)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

kpa; natoaktual.cz
zpět na článek