Nizozemí: Afghánská policie musí zlepšit svoji práci
Afghánská neefektivní policie je hrozbou pro budoucnost země. Vláda proto musí udělat více pro zlepšení práce policejních sil a justičního systému, řekl nizozemský premiér Jan Peter Balkenende afghánskému prezidentovi Hamidu Karzáímu, který nyní v Evropě žádá mezinárodní společenství o zvýšení podpory jeho vládě.
„Bez vysoce motivovaných policejních důstojníků nemůže existovat světlá budoucnost pro Afghánistán. NATO, Evropská unie a Nizozemí zvýší své úsilí při výcviku policistů,“ prohlásil dále Balkenende a narazil tím na fakt, že zatímco výcvik afghánské armády probíhá dobře, výcvik afghánských policistů se tolik nedaří.
Premiér Balkenende také zdůraznil, že afghánské autority musí zlepšit systém vládnutí v jednotlivých regionech, protože bez dobrých úředníků a soudů nemůžou rekonstrukční práce v zemi probíhat hladce.
Čtěte také:
Afghánská armáda má téměř 60 tisíc vojáků
Holanďané odejdou z Afghánistánu v roce 2010
Zdroj: Bloomberg (USA)
---
Americká velvyslankyně při NATO: Chci Rusko v Alianci
„Chtěla bych žít ve světě, ve kterém by Rusko chtělo být členskou zemí Severoatlantické aliance a ve kterém by Rusko vyhovovalo všem standardům, které členské země NATO musí splňovat. Otevřenost, demokracie, reformy a vláda práva,“ prohlásila Victoria Nuland, americká velvyslankyně při NATO. „Mluvím jako matka, stratég, celoživotní studentka a přítelkyně ruských lidí,“ dodala Nuland a zdůraznila, že vyjadřuje pouze svůj osobní názor.
„Souhlasím s tím, co prezident Bush řekl v Bukurešti Vladimiru Putinovi: musíme udělat hodně práce, abychom pomohli obyčejným ruským lidem pochopit dnešní Severoatlantickou alianci. Věřím, že nakonec Rusko Alianci ocení,“ řekla dále Nuland.
O možném členství Gruzie a Ukrajiny Nuland řekla, že na něj ještě nejsou připraveny. Spojené státy americké nicméně podporují vstup těchto zemí do aliančního Akčního plánu členství, protože „se jedná o program, který pomáhá podobným zemím posílit demokracii, reformy a vyřešit vnitřní problémy“.
Čtěte také:
Rozšíření NATO naruší vztahy s Ruskem, řekl Medveděv
Dvě ruské lodě se zúčastní cvičení NATO
Zdroj: RIA Novosti (Rusko)
---
Německo možná zvýší počet svých vojáků v Afghánistánu
Německo diskutuje o velkém navýšení počtu svých sil v Afghánistánu poté, co se zvyšuje tlak na Berlín, aby hrál větší roli v této povstalci zachvácené zemi, uvedl zdroj ze Severoatlantické aliance. Podle něho by v říjnu mohla německá vláda požádat parlament o schválení nového mandátu pro 6 000 vojáků. V současnosti je v Afghánistánu 3 500 německých vojáků.
Německý kontingent je umístěn v blízkosti Mazáre Šarífu na severu Afghánistánu. Alianční spojenci se snaží Německo přesvědčit, aby své síly poslalo do neklidnějších oblastí na jih země. Berlín ale dosud vojáky odmítal přemístit s tím, že rekonstrukce Afghánistánu je stejně důležitá jako boj proti Talibanu.
I kdyby v říjnu došlo ke schválení navýšení počtu německých vojáků pro misi v Afghánistánu, ještě by to nemuselo znamenat jejich přesun na jih země.
Od roku 2002 zemřelo v Afghánistánu 26 Němců.
Čtěte také:
Německo stažení vojáků z Afghánistánu nechystá
Merkelová: Německo na jih Afghánistánu nepůjde
Zdroj: Defense News (USA)
---
Turecký představitel: Vztahy EU a NATO na bodu mrazu kvůli Kypru
Kyperský problém může za špatnou komunikaci mezi Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií, prohlásil turecký představitel v Mezinárodní krizové skupině Hugh Pope.
Slepá ulička dlouholetého kyperského problému dovedla vztahy mezi NATO a EU k ledu. „Neexistuje žádný vztah mezi EU a NATO. Ty dvě organizace si spolu nemůžou vypít ani kafe,“ popsal situaci Pope a vysvětlil, že problém pramení z toho, že řecký Kypr používá Evropskou unii k zablokování vstupu Turecka do unijních obranných agentur a naopak Turecko blokuje vstup řeckého Kypru do NATO.
Kypr, členský stát Evropské unie, v minulosti několikrát vetoval účast Turecka v Evropské obranné agentuře.
Čtěte také:
Problém Kypru blokuje spolupráci EU-NATO
Zdroj: Turkish Daily (Turecko)
---
Devět let od konce aliančních náletů v Srbsku
Včera uplynulo devět let od podepsání vojensko-technické dohody mezi jugoslávskou armádou a Severoatlantickou aliancí o stažení srbských bezpečnostních sil z Kosova. Podepsání této smlouvy ve městě Kumanovo v Makedonii ukončilo 78 dní trvající alianční nálety na vojenské, policejní a civilní cíle v Kosovu a středním Srbsku.
V té době Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci číslo 1244, na jejímž základě byly v tehdejší srbské provincii Kosovo rozmístěny mezinárodní síly KFOR.
Státní srbská média uvádějí, že během aliančních náletů přišlo o život 2 000 lidí a 5 000 bylo zraněno. Oficiální čísla však nebyla nikdy zveřejněna.
Čtěte také:
Ruští představitelé odsuzují alianční nálety z roku 1999
NATO zveřejní údaje o bombardování Srbska
Castro radil Miloševičovi, aby se bránil náletům NATO
Zdroj: B 92 (Srbsko)
tisknout