NATO: Nemůžeme být policií v Kosovu
Jednotky NATO v Kosovu se nemohou zbavit policejních úkolů, neboť plán Evropské unie převzít policejní povinnosti má již mnohaměsíční zpoždění. Kosovská vláda požádala při vyhlášení nezávislosti v únoru EU, aby převzala policejní misi od OSN. Rusko však stále brání formálnímu předání.
Představitelé EU tvrdí, že diplomatické překážky zabránili jejich přípravám na misi, a NATO se obává, že jeho síly KFOR budou muset provádět klasické policejní povinnosti, jako zvládání davů. „Nechceme, aby se vojáci KFOR dostali do pozice těch, kdo odpovídá jako první. Oni nejsou policejní síly a neměli by být v pozici policejních sil,“ řekl mluvčí NATO. Alianční diplomaté se obávají scénáře, v němž by těžce vyzbrojené síly KFOR byly povolány ke zvládání demonstrací, tedy k úkolům, pro něž nebyly vycvičeny.
Evropská unie původně doufala, že její síly EULEX budou schopné převzít policejní úkoly do poloviny června. Italský ministr zahraničí Franco Frattini tento týden řekl, že mise by měla mít plně operační schopnosti v září nebo říjnu.
Zdroj: Reuters (Velká Británie)
Ruský záchranný systém dokáže pomoci ponorkám NATO
se S ponorkami NATO se během společného cvičení u Norska poprvé spojil ruský záchranný systém. „Bylo to velmi úspěšné. Ruský záchranný systém otevřel poklop norské ponorky Uthaug a provedl vůbec první transfer mezi ruským únikovým systémem a cizí ponorkou,“ uvedla mluvčí tohoto cvičení Susan Lloyd.
V roce 2000 explodovalo torpédo uvnitř nejmodernější ruské ponorky Kursk. Nezdařené úsilí zachránit námořníky na její palubě šokoval ruskou veřejnost. Roku 2005 ruské námořnictvo selhalo při záchraně sedmi námořníků uvízlých v Pacifiku a zachránila je až britská miniponorka. „Dnes vše fungovalo bez nesnází,“ řekl mluvčí ruského námořnictva.
Zdroj: International Herald Tribune (Francie)
Juščenko: NATO je klíčem k suverenitě Ukrajiny
Touha Ukrajiny vstoupit do Severoatlantické aliance je z části motivována opakujícími se hrozbami vůči ukrajinské teritoriální integritě, prohlásil ukrajinský prezident Viktor Juščenko při své návštěvě Kanady. Kanadský premiér Stephen Harper ujistil prezidenta Juščenka o své podpoře jeho zemi při vstupu do Aliance.
Juščenko upozornil na hrozby, které ve svých stanoviscích vyjádřilo několik čelných ruských politiků. Rusko by podle nich mělo usilovat o navrácení černomořského přístavu Sevastopol zpět Rusku, pokud Ukrajina nebude souhlasit s prodloužením dvacetileté nájemní smlouvy na tento přístav.
Vztahy mezi Kyjevem a Moskvou by se s novým prezidentem Medveděvem mohly zlepšit, věří Juščenko, ale zostřující se spor o budoucnost Sevastopolu jen posílil prezidentovo přesvědčení o nutnosti ukrajinského členství v NATO. Je to pro Ukrajinu existenciální otázka, řekl Juščenko.
Čtěte také:
Kanada podporuje vstup Ukrajiny do NATO
Ukrajina již nechce ruskou flotilu na Krymu
Zdroj: The Globe and Mail (Kanada)
Rakousko přebralo velení jižní brigády KFOR
Rakousko převzalo velitelskou zodpovědnost za mnohonárodnostní brigádu sil KFOR v jižním Kosovu. Je to poprvé, kdy země, která není členem Severoatlantické aliance vede její brigádu. V jižním Kosovu působí 3800 vojáků z Rakouska, Ázerbájdžánu, Bulharska, Německa, Makedonie, Švýcarska a Turecka. Rakousko je oficiálně neutrální zemí, od roku 1999 však sloužilo v Kosovu již dvanáct tisíc rakouských vojáků.
Čtěte také:
Mírové síly KFOR v Kosovu zůstanou
Zdroj: PR-inside (Rakousko)
NATO pomůže Estonsku s kybernetickou obranou
Poté, co byly minulý rok napadena řada internetových stránek estonských institucí, schválila tato země přijetí aliančního střediska zabývajícího se kybernetickou obranou v Talinu. Rozsáhlé kybernetické útoky udeřily na Estonsko v roce 2007 jako reakce na přestěhování sovětského válečného památníku z centra Talinu na vojenský hřbitov. Z těchto útoků bylo následně obviněno Rusko.
Konference zemí, které mají zájem o účast na práci střediska, se uskutečnila v lednu v Talinu a zakládající dokumenty byly podepsány v květnu. Šest zemí NATO – Německo, Slovensko, Lotyšsko, Litva, Itálie a Španělsko – budou toto středisko financovat a vytvoří jeho třicetičlenný tým, který bude monitorován americkými pozorovateli. Středisko by mělo se svou prací začít někdy letos v létě.
Čtěte také:
Nejmenší nováček NATO v čele výzkumu kybernetické války
Zdroj: Russia Today (Rusko)
tisknout