NATO nebude bránit asijské ropovody
Ázerbájdžán, Turecko a Gruzie jednaly o ochraně svých ropovodů a plynovodů. Náměstek ázerbájdžánského ministerstva zahraničí Abid Sharifov při této příležitosti oznámil, že zainteresované státy neúspěšně žádaly NATO o poskytnutí moderního vybavení.
Aliance odmítla také poskytnout své vojáky k účelu obrany ropovodů. „NATO oznámilo, že státy, skrz které potrubí prochází, by měly zajišťovat jejich bezpečnost samy. NATO se těmito tématy nezabývá,“ řekl Sharifov.
Čtěte také:
NATO pomůže Ázerbájdžánu s energetickou bezpečností
Zdroj: APA (Ázerbájdžán)
---
Timošenková kritizovala Juščenka kvůli NATO
Představitelé ukrajinské politické strany Blok Julie Tymošenkové kritizovali prezidenta Viktora Juščenka. Podle Andreje Shkila, jednoho z vůdců Bloku, Juščenko nedostatečně propaguje vstup země do NATO. Hlava státu by prý měla „vést lid a nikoliv jen čekat, až lid uzraje pro vstup do NATO,“ řekl Shkila.
Blok Julie Tymošenkové tím reagoval na nedávné prezidentovy výroky, že „otázka členství v Alianci bude vyřešena referendem nikoliv v následujících letech, ale až tehdy, kdy na to Ukrajina bude zralá.“
Čtěte také:
Ukrajina si sama rozhodne o svém členství
Zdroj: ITAR-TASS (Rusko)
---
Austrálie bude evidovat DNA svých vojáků
Australská armáda vytvoří databázi genetických informací o svých vojácích. Příslušníci armádních složek budou požádáni o vzorky krve, jejichž poskytnutí ale nebude povinné.
Databáze umožní identifikovat mrtvé v případech, kdy určení totožnosti na základě zubařských údajů nebude možné.
V Iráku a Afghánistánu působí tři a půl tisíce australských vojáků. Během posledních dvou měsíců byli dva z nich zabiti, oba působili v afghánské provincii Uruzgan.
Čtěte také:
Austrálie chce zrušit omezení NATO v Afghánistánu
Zdroj: Radio Netherlands (Nizozemí)
---
Německo chce užší bezpečnostní spolupráci s Indií
Německá kancléřka Angela Merkel usiluje o bližší spolupráci s Indií v oblasti boje proti terorismu. Kancléřka, která je na čtyřdenní návštěvně Indie, vyjádřila obavy v souvislosti se zvyšujícími se hrozbami teroru v Německu i v Indii. Merkel o bezpečnosti hovořila s indickým premiérem Manmohanem Singhem. „Oživení Talibanu, bezpečnostní situace v Pákistánu a otázka, jaký má tento vývoj důsledky pro bezpečnost v Indii a Německu byly klíčovými tématy dvoustranného rozhovoru mezi německou kancléřkou a premiérem Singhem,“ oznámili představitelé obou států.
Berlín vnímá Indii jako svého klíčového partnera v celosvětovém boji proti teroru, ale zajímá se také o posílení ekonomické spolupráce touto s jihoasijskou mocností – státnici proto doprovázela třicetičlenná obchodní delegace. „S Indií toho můžeme mnoho vykonat,“ řekla Merkel. Během její návštěvy byl zahájen společný indicko-německý projekt mobilní vědecké výstavy, která bude cestovat vlakem po 57 indických městech.
Vzhledem k tomu, že Německo před několika měsíci završilo své půlleté předsednictví EU a v současnosti je v čele skupiny G8, vzbudila cesta Angely Merkel do Indie značnou pozornost. Jedná se ale o její první návštěvu v Indii – Čínu oproti tomu navštívila již dvakrát a připravuje se na třetí cestu. Pozorovatelé se nicméně domnívají, že její návštěva v Indii odráží zhoršující se vztahy s Pekingem. Roku 2006 Merkel v Číně tlumočila obavy německých průmyslníků ohledně dodržování práva na duševní vlastnictví. Peking naproti tomu rozzuřilo, když kancléřka v Berlíně oficiálně přijala Dalajlámu. Odborníci jsou proto přesvědčeni, že Německo se kontakty s Indií snaží nahradit upadající vztah s Čínou.
Očekává se, že oba státy podepíší řadu dohod týkajících se bezpečnosti, vědecké spolupráce a zákonné ochrany duševního vlastnictví. Návštěva kancléřky Merkelové také vydláždí cestu pro nadcházející summit Indie-EU, který je naplánován na konec listopadu.
Čtěte také:
Indie chce cvičení s USA a NATO
Zdroj: Khaleej Times (Spojené Arabské Emiráty)
---
Íránci kritizovali misi v Afghánistánu
Západ nedokázal zabránit tomu, aby se v Afghánistánu zopakovala historie, řekl člen íránského ministerstva zahraničí Seyyed Rasoul Mousavi na mezinárodní konferenci v Teheránu. K vyřešení situace v Afghánistánu jsou podle něj zapotřebí především vědomosti.
„Bez těchto vědomostí se situace v Afghánistánu vyvine v bouři, ze které nikdo nebude mít prospěch,“ vysvětlil Mousavi. Ministerstvo zahraničí nicméně ujistilo, že vítá všechny realistické návrhy, kterými se západní státy snaží vyřešit situaci v Afghánistánu.
Čtěte také:
Irán: USA měří teroristy „dvojím metrem“
Zdroj: Press TV (Írán)
tisknout