NATO kritizuje Rusko za základnu v Abcházii
Ruská federace podepsala smlouvu o vybudování vojenské základny v gruzínské separatistické provincii Abcházie. Severoatlantická aliance tvrdí, že Moskva tím porušila existující dohodu a ruské představitele vyzvala, aby své rozhodnutí vzali zpět. Smlouvu, která Rusku zajišťuje stálou přítomnost v regionu u pobřeží Černého moře, Aliance pokládá za neplatnou.
Podle představitelů separatistické provincie dává dohoda nejméně třem tisícům ruských vojáků, kteří jsou již v Abcházii rozmístěni, možnost zabydlet se ve stálé základně. Na základě smlouvy budou moci ruské ozbrojené síly umístit v Abcházii posádku na dobu nejméně 49 dní. Z oficiálního textu dokumentu vyplývá, že Rusko bude moci "bránit suverenitu a bezpečnost republiky společně ozbrojenými silami Abcházie".
Základna je jednou z mnoha vojenských opěrných bodů, které chce Rusko v Abcházii vybudovat. Plánuje se výstavba námořních zařízení a zázemí pro jednotky rychlého nasazení. Ruští vojáci už hlídají jižní hranici Abcházie i druhé separatistické provincie – Jižní Osetie.
Čtěte také:
USA neuznaly volby v Abcházii
Medveděv chce zjednodušit nasazování ruských vojáků v zahraničí
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)
OSN odmítá ‘militarizaci‘ pomoci Afghánistánu
Čelní představitelé OSN v Afghánistánu kritizují alianční jednotky za "militarizaci humanitární pomoci" s tím, že agentury Spojených národů se nebudou účastnit rekonstrukčních programů Severoatlantické aliance v provincii Mardžáh, kde nyní probíhají prudké boje s Talibanem.
Podle velitele zahraničních jednotek v Afghánistánu amerického generála Stanleyho McChrystala je rychlé zabezpečení veřejných služeb, včetně vzdělání, zdravotní péče a pracovních míst ústředním bodem alianční strategie v Mardžáhu. Po pacifikaci povstalců by McChrystalův plán měl být co nejdříve realizován.
Zástupci OSN nekritizovali přímo ofenzivu v Mardžáhu. Nelíbí se jim ale, že by vojáci měli být zapojeni do poskytování zdravotní péče nebo vzdělání. Ozbrojené síly tak prý jen plýtvají zdroji. Místo toho by se vojáci měli omezit na vyčištění oblasti a zajištění bezpečnosti humanitárním organizacím a jiným civilním pracovníkům. "Pokud pomoc distribuuje armáda, děla to na komunity špatný dojem a ohrožuje životy humanitárních pracovníků," uvedl zástupce zvláštního vyslance OSN Robert Watkins.
Čtěte také:
Experti: Úspěch ofenzívy se projeví až za několik let
OSN kvůli bezpečnosti stěhuje své lidi v Afghánistánu
Zdroj: The New York Times (USA)
Rusko-íránský zbrojní kontrakt odložen z ‚technických důvodů‘
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tento týden na své návštěvě Ruska loboval za zrušení plánovaného prodeje vyspělého systému protivzdušné obrany S-300 do Íránu. Ruský úředník zodpovědný za vývoz zbraní ve středu uvedl, že dodávka systému S-300 do Íránu byla z technických důvodů pozdržena, avšak její realizace pokračuje.
Agentura Interfax posléze citovala jednoho z hlavních konstruktérů S-300 Vladimira Kasparyantse, jenž prohlásil, že "žádné technické otázky neexistují" a že celá záležitost má "politický podtext".
Prodej ruského systému protivzdušné obrany, který by mohl Íránu pomoci ochránit jeho zařízení na obohacování uranu před leteckým útokem, velmi dráždí Spojené státy a Izrael.
Čtěte také:
Rusko jedná s Tureckem o prodeji protiletadlových systémů
Zdroj: Haaretz (Izrael)
V Norsku začíná velké cvičení NATO
Téměř devět tisíc vojáků ze 14 zemí se zúčastní aliančního cvičení Cold Response 2010 (Chladná odpověď) zahájeného tento týden v severním Norsku. Jde o vůbec první manévry Severoatlantické aliance, které se odehrávají také na švédském území. Do simulovaných vojenských operací se zapojí pozemní, letecké i námořní síly, včetně zhruba tisíce vojáků jednotek zvláštního nasazení. Oproti minulému roku se počet účastníků cvičení zvýšil o 1500.
Silné zastoupení – 100 vojáků - mají na manévrech i švédské ozbrojené síly. Švédsko jako nečlenská země s Aliancí spolupracuje v rámci programu Partnerství pro mír, avšak platformou jeho přítomnosti na Cold Response 2010 je rámcová dohoda Nordic Defence Cooperation (Severská obranná spolupráce). Cvičení se také účastní největší britská válečná loď HMS Ocean a příslušníci americké námořní pěchoty.
Vojáci se v průběhu manévrů soustředí na námořní a obojživelné operace v chladném počasí, interoperabilitu expedičních sil a speciální a konvenční operace. Cold Response 2010 potrvá do 4. března.
Čtěte také:
NATO chce stabilitu v Arktidě
Zdroj: Barents Observer (Norsko)
Íránský diplomat dostal azyl v Norsku
Íránskému konzulovi, který na konci prosince rezignoval na svůj post na íránské ambasádě v Oslo, a jeho rodině udělilo Norsko politický azyl. Bývalý diplomat Mohammad Réza Hejdárí na místo konzula rezignoval na protest proti násilnému zákroku íránské vlády proti demonstrantům v ulicích Teheránu, během něhož zahynulo nejméně osm lidí a mnoho dalších bylo zatčeno.
Čtěte také:
Íránský diplomat žádá o azyl
Ahmedínežád hrozí odvetou za uvalení sankcí
Zdroj: The Norway Post (Norsko)
tisknout