Ministři EU a NATO souhlasí s pokračováním nátlaku na Írán
Ministři zahraničí členských států Evropské unie a Severoatlantické aliance se na společném setkání v Bruselu shodli na tom, že je zapotřebí udržet tlak vůči Íránu i při dalším kole jednání o sankcích OSN. Írán totiž i nadále shání materiál, který je možné použít na sestrojení jaderné bomby. „Každý okolo stolu souhlasil, že bychom neměli měnit naši pozici,“ řekl belgický ministr zahraničí Karel De Gucht.
Tvrdou pozici proti Íránu oslabila zpráva amerických zpravodajských služeb, že Írán přerušil vývoj jaderné bomby v roce 2003. Čína a Rusko již signalizovaly, že tato zpráva posílila jejich nesouhlas se sankcemi.
Po zveřejnění této zprávy americký prezident George Bush prohlásil, že mezinárodní společenství musí pokračovat v nátlaku na Írán, protože ten by mohl kdykoli obnovit vývoj jaderných zbraní.
Zdroj: Bloomberg (USA)
Práce na radaru NATO v Čechách ukončeny
Stavební práce na kontroverzním radaru Severoatlantické aliance poblíž Slavkova byly ukončeny. Proti radaru ve tvaru koule o výšce 25 metrů protestovali obyvatelé okolních obcí.
Celková cena radaru se pohybuje okolo 21 milionu eur. Nový radar má nahradit tři stará zařízení, která byla u Slavkova instalována v padesátých letech.
Zdroj: Defense News (USA)
Navzdory nejisté budoucnosti zůstane NATO v Kosovu
Členové Severoatlantické aliance se shodli na tom, že ponechají svých 17 tisíc vojáků v Kosovu a umožní jejich velitelům, aby mohli řešit veškeré krize, které v budoucnosti nastanou. „Je tu konsensus, že by NATO mělo zůstat na současné úrovni,“ řekl belgický ministr zahraničí Karel De Gucht.
Minulý týden se při rozhovorech zprostředkovávaných tzv. Trojkou (EU, Rusko a USA) nepodařilo dosáhnout dohody, pro níž byl stanoven konečný termín na 10. prosince. Priština hrozí, že po tomto termínu vyhlásí jednostranně svou nezávislost.
Očekává se, že vyhlášení nezávislosti mohou následovat nepokoje podobné těm, které propukly v březnu 2004. Mnoho jednotek KFOR tehdy zůstalo na svých základnách, protože ke svému nasazení potřebovalo povolení svých vlád. Taková situace by se již neměla opakovat. „NATO se postaralo o to, aby tato omezení byla odstraněna,“ řekl americký diplomat a belgický ministr zahraničí dodal: „Generální tajemník NATO nás ujistil, že když bude zapotřebí, další jednotky budou nasazeny.“
Čtěte také:
NATO je připraveno na nepokoje v Kosovu
NATO: V Kosovu násilí nestrpíme
Zdroj: AFP (Francie)
Ministři zahraničí NATO jednají v Bruselu
Na pravidelném zasedání Severoatlantické rady se dnes sešli ministři zahraničí členských států Severoatlantické aliance. Na jejich jednání by se měla prodiskutovat situace v Afghánistánu, Kosovu a oblasti západního Balkánu. Ministři by si také měli vyměnit názory ohledně procesu rozšiřování NATO a projednat další témata, která budou relevantní pro summit NATO v Bukurešti.
V průběhu dne by se ministři měli setkat se svým ruským protějškem v Radě Rusko-NATO (NRC). Hlavními body jednání by měla být Smlouva o konvenčních silách v Evropě (CFE) a situace v Kosovu. Jednat by se mělo také o projektech spolupráce v rámci NRC, která zahrnuje výcvik protidrogových jednotek v Afghánistánu a Střední Asii a ruskou účast na protiteroristické operaci Active Endeavour ve Středozemním moři.
Zdroj: NATO
---
Gruzie se připojila k radarovému systému NATO
Gruzie se zapojila do integrovaného radarového systému NATO, oznámil náměstek gruzínského ministra obrany Batu Kutelia. „Náš systém je již začleněn do výměny dat mezi zeměmi NATO. Systém prošel testy a vše pracuje velice dobře,“ řekl Kutelia a dodal: „Všech dvacet šest zemí NATO vidí, co se děje v našem vzdušném prostoru.“
V srpnu Tbilisi obvinilo ruský letoun, že shodil nevybuchlou raketu na gruzínské území. Moskva však veškerou odpovědnost popřela. Gruzínská vláda doufá, že když bude NATO dostávat okamžitá radarová data, tak to odradí Rusko od narušování jejího vzdušného prostoru.
Čtěte také:
Gruzie se vzdává myšlenky na rychlý vstup do NATO
Protesty v Gruzii zpomalily směřování země do NATO
Zdroj: The San Diego Union-Tribune (USA)
tisknout