McCain chce rychlejší integraci Gruzie a Moldavska do NATO
Americký senátor John McCain vyzval k urychlení procesu integrace Gruzie a Moldavska do struktur Severoatlantické aliance. Reagoval tak na nejnovější vývoj situace na Ukrajině. Rychlejší integrace obou zemí do NATO by podle něj měla být jedním z více kroků, které by americký kongres měl zvážit kvůli současné politice Moskvy.
Kromě toho McCain uvedl, že by bylo potřeba, aby se části amerického obranného raketového systému v Evropě umístily do Polska a České republiky. V roce 2009 přitom USA tento krok zamítly a nahradily ho systémem, jehož části měly být umístěny v Černém moři a Rumunsku.
Zdroj: Radio Free Europe (USA/Česká republika)
---
Kanadští vojáci po dvanácti letech opouštějí Afghánistán
Kanadští vojáci po dvanácti letech opouštějí Afghánistán. „Vaše síla ochraňovala slabé, vaše statečnost přinášela naději zoufalým a vaše pomocná ruka dodala afghánskému lidu víru, že lepší budoucnost je na dosah,“ uvedla kanadská velvyslankyně v Afghánistánu Deborah Lyons při příležitosti setkání se stovkou vojáků, kteří se v zemi zúčastnili tříleté výcvikové mise.
Kanadská komanda byla prvními jednotkami, které se v zemi na konci roku 2001 objevily. V dalších letech je pak následovalo 40 tisíc kanadských vojáků, kteří se v zemi zapojili do nejrůznějších vojenských akcí. Od roku 2001 zemřelo v Afghánistánu 158 kanadských vojáků, jeden diplomat, jeden novinář a dva civilisté. Podle velvyslankyně zůstane Kanada aktivní v Afghánistánu i nadále. Soustředit by se měla zejména na zlepšení afghánské ekonomiky.
Kam dál?
Polští vojáci se stáhnou z Afghánistánu rychleji (16.1. 2014)
Zdroj: The Globe and Mail (Kanada)
---
Státy G7 společně varovaly Rusko před anexí Krymu, USA zvažují sankce
Skupina nejrozvinutějších států světa (G7) varovala Moskvu, že připojení Krymu k Rusku by porušilo Chartu OSN a referendum vyhlášené na tento týden je protiprávní. Stojí tak ve společném prohlášení G7. „Vzhledem k nedostatečné přípravě a odstrašující přítomnosti ruských vojáků v oblasti by takové referendum nemělo žádnou morální sílu. Z těchto důvodů bychom případný výsledek neuznali,“ píše se v textu. Anexí Krymu by navíc Rusko podle států G7 porušilo své závazky v dalších smlouvách. Na neděli je přitom naplánováno referendum, které by mělo určit další kroky.
Senát Spojených států mezitím zvažuje možnost zavedení sankcí proti Rusku. Ty by mohly dosáhnout největšího rozsahu od skončení studené války. Pokud ruské a ukrajinské občany, kteří by se podíleli na podřízení Krymu Moskvě. Pokud by návrh prošel, americký prezident Barack Obama by také mohl půjčit nové ukrajinské vládě miliardu dolarů.
Kam dál?
Sankce EU proti Rusku budou možná zavedeny tento týden (11.3. 2014)
Zdroj: Al Džazíra (Katar)
---
Americká armáda se musí vyrovnat s rozpočtovými škrty
Rozpočtové škrty představují pro americkou armádu vážný problém. Zatímco zástupci armády se shodují v tom, že tímto směrem další armádní vývoj jít nemůže, američtí zákonodárci jim v podstatě vzkazují: „Tohle je budoucnost. Připravte se na ni.“ Zastánci rozpočtových škrtů přitom tvrdí, že Spojené státy si nemohou dovolit udržení současné vojenské struktury. Kvůli škrtům by se měl také snížit počet vojáků. V případě zavedení úsporných opatření by tak počet amerických vojáků mohl dosáhnout úrovně z doby před druhou světovou válkou.
Návrh rozpočtu amerického prezidenta Baracka Obamy požaduje pro výdaje na obranu 549 miliard dolarů. Tato částka však nezahrnuje náklady na činnost americké armády v Afghánistánu, které v roce 2013 činily 85 miliard dolarů. Návrhy prezidenta Obamy na obranné výdaje jsou však většinou smeteny ze stolu. Ještě v roce 2012 přitom dosahoval obranný rozpočet USA částky 682 miliard dolarů.
Kam dál?
USA v Afghánistánu zbytečně utrácí miliony dolarů (11.7. 2013)
Zdroj: The Guardian - Liberty Voice (Velká Británie)
---
Bělorusko chce, aby mu Moskva poslala válečné letouny kvůli NATO
Minsk požádá Rusko, aby na jeho území umístilo o patnáct letounů navíc. Podle běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka chce tak jeho země reagovat na rostoucí aktivitu Severoatlantické aliance poblíž běloruských hranic. Jedná se podle něj o rozumnou reakci na posílení přítomnosti NATO nedaleko hranic jeho země.
Lukašenko zdůraznil, že reakce Běloruska byla mírná až do chvíle, kdy NATO oznámilo, že v Polsku uskuteční cvičení velkého rozsahu.
Kam dál?
Pentagon posílá více stíhaček do Pobaltí, kvůli krizi na Ukrajině (6.7. 2014)
Zdroj: Russia Times (Rusko)
tisknout