Podle nich by členské státy měly zvážit vše, co může posílit jejich obranný potenciál, od povinné vojenské služby až po dramatické navýšení výdajů na obranu.
Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs prohlásil, že evropské země se musí vrátit na úroveň „výdajů z dob studené války“ a měly by seriózně diskutovat o návratu povinné vojenské služby. Tu loni obnovilo právě Lotyšsko a nedávno tak učinily také Litva a Švédsko. Estonsko, Finsko a Norsko ji od konce studené války nezrušily a Dánsko minulý měsíc navrhlo rozšíření také na ženy.
Estonská vláda pro změnu navrhla speciální formu „daně na obranu“, která by pomohla zvýšit vojenské výdaje na 3 % HDP, i když je nepravděpodobné, že by vstoupila v platnost před rokem 2026. „Je to jeden ze způsobů, jak dát peníze přímo na obranu, přičemž občané chápou, kam a proč ty peníze jdou,“ řekl estonský prezident Alar Karis.
Západní představitelé v posledních měsících opakovaně varovali, že Moskva by se mohla v nadcházejících letech pokusit zpochybnit článek 5 o vzájemné obraně zejména hybridními útoky na Estonsko, Lotyšsko nebo Litvu, tři nejzranitelnější státy východního křídla NATO.
Zdroj: Financial Times (Velká Británie)
tisknout