Francie: Rodiny žalují armádu kvůli smrti vojáků
Soudní proces proti armádě chtějí vést rodiny dvou francouzských vojáků zabitých loni v Afghánistánu, potvrdil jejich právník Gilbert Collard. Chtějí tak zjistit, zda nebyly životy obou vojáků, kteří byli mezi deseti zabitými při přepadení východně od Kábulu, "vědomě ohroženy".
Ve vyšetřovací zprávě NATO k incidentu stálo, že vojáci nebyli dostatečně vycvičeni ani vybaveni, což ve Francii vyvolalo rozsáhlou diskusi. Collard k tomu prohlásil, že obě rodiny cítí, že jejich otázky ohledně smrti vojáků nebyly dosud zodpovězeny. Dále dodal, že cílem procesu je zjistit pravdu a v zájmu samotné armády najít chyby ve velení.
Francie má v současné době v Afghánistánu 3000 vojáků, což je čtvrtý největší kontingent po Spojených státech, Velké Británii a Německu.
Čtěte také:
Sarkozy: Ne pro francouzské posily do Afghánistánu
Zdroj: Reuters India (Indie)
NATO očistilo německou armádu v Afghánistánu
Alianční vyšetřování incidentu, při kterém byl německými vojáky nařízen letecký útok na dvě unesené palivové cisterny v Afghánistánu a při němž zemřelo 69 Talibanců a 30 civilistů, nevede k závěru, že by němečtí vojáci jednali neadekvátně, uvedl německý generál Wolfgang Schneiderhan.
Řada evropských představitelů zářijový incident tehdy ihned odsoudila. Německo se hájilo tím, že útok byl nezbytný k ochraně vlastních vojáků, neboť hrozil sebevražedný útok ze strany Talibanců.
Podle průzkumů je angažmá v Afghánistánu v Německu neoblíbené. Většina obyvatel chce, aby se 4200 německých vojáků vrátilo domů.
Čtěte také:
Německo požaduje prošetření náletu v Afghánistánu
Zdroj: Euronews (Francie)
Šéf NATO má plán na mír na Blízkém východě
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen na jednodenní konferenci v Istanbulu představil pět podmínek, které mají zajistit trvalý mír na Blízkém východě, založený na mírové koexistenci dvou států, Izraele a Palestiny.
Rasmussen na konferenci prohlásil, že Izrael musí ukončit své osadnické aktivity a zároveň musí učinit všechny potřebné kroky k normalizaci palestinského života. Dále by se měl Izrael stáhnout z palestinských území okupovaných po povstání z roku 2000 a měl by být připraven učinit nezbytné kroky k ustavení nezávislého, suverénního a demokratického palestinského státu.
Na druhou stranu, Palestinci by naopak měli provést reformy svých civilních institucí a bezpečnostních struktur. Rasmussen dále prohlásil, že "Palestinci musí deklarovat jednoznačný konec násilí a učinit viditelné kroky k ukončení ozbrojené aktivity a aktů násilí vůči Izraeli". Měli by zároveň uznat právo Izraele na mírovou a bezpečnou existenci.
Čtěte také:
Turecko vyřadilo Izrael ze cvičení NATO
Izrael a Jordánsko spolupracují na aliančním projektu odsolování
Zdroj: Gulf News (Spojené Arabské Emiráty)
Vývoji protiraketového systému v Evropě pomůže cvičení USA-Izrael
Společné americko-izraelské cvičení protiraketové obrany pomůže vývoji naplánovaného protiraketového štítu NATO v Evropě, uvedl běhěm cvičení v Izraeli představitel americké armády Tony English.
Společné cvičení probíhající u izraelských břehů podle Englishe poprvé integrovalo raketové systémy země-vzduch THAAD a Patriot a námořní systém AEGIS. Manévry mají otestovat novou technologii, která by měla ochránit Izrael před případným raketovým útokem.
English sdělil, že toto cvičení přinese cenné zkušenosti a bude z něj těžit i plánovaný evropský protiraketový systém. Nový plán protiraketové obrany v Evropě představil americký prezident Barack Obama minulý měsíc poté, co zavrhl starý projekt Bushovy administrativy. Česká republika i Polsko již ohlásily svůj záměr se ho zúčastnit.
Čtěte také:
Ministři obrany NATO vítají nový protiraketový plán
Polsko souhlasí s novým protiraketovým plánem
USA: Protiraketový systém neumístíme mimo země NATO
Zdroj: The Associated Press (USA)
NATO: Neshody nemohou zastínit spolupráci s Ruskem
Mluvčí Severoatlantické aliance James Appathurai prohlásil, že zlepšení vztahů mezi Aliancí a Ruskem neznamená zbrzdění procesu integrace Ukrajiny a Gruzie do NATO. Dodal však, že právě v otázce rozšíření Aliance existují mezi Ruskem a NATO neshody.
Podle Appathuraiho generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen prohlásil, že tyto neshody "nemohou zastínit vše ostatní" a že "vzájemná spolupráce vytváří lepší prostředí pro jednání i o otázkách, kde nepanuje vzájemná shoda".
Rasmussen přiletí na společné jednání do Moskvy 15. listopadu. Během dvoudenní návštěvy má jednat s prezidentem Dmitrijem Medveděvem i s premiérem Vladimirem Putinem. Podle Appathuraiho se mají jednání týkat společných zájmů, hlavně Afghánistánu, kde by se Rusko mohlo podílet na výcviku a vyzbrojení afghánských ozbrojených sil.
Čtěte také:
Obama podporuje rozšíření NATO na východ
Tbilisi chce po USA jasný postoj k rozšíření NATO
USA připravují gruzínské vojáky na afghánskou misi
Zdroj: The Georgian Times (Gruzie)
tisknout