natoaktual.cz

Estonsko už není „oblíbencem“ kvůli výdajům na obranu

23. července 2018  16:46
 

Vojenské manévry NATO v Estonsku | foto: Eesti Kaitseväe

Estonsko už není „oblíbencem“ kvůli výdajům na obranu

Estonsko bylo v minulosti často chváleno, že splňuje závazek vydávat 2 % HDP na obranu, na čemž se dohodli spojenci v Severoatlantické alianci. Jak ale ukázala hloubková analýza NATO zkoumající výdaje členských států, Estonsko vydává v absolutním měřítku velmi malou částku. „Bylo nám řečeno, že jsme země na hranicích a že dvě procenta už nefungují a naše absolutní částky jsou směšné,“ uvedl náměstek estonského ministerstva obrany Meelis Oidsalu.

S obraným rozpočtem ve výši 2,5 % HDP by Estonsko mohlo pořídit systém protivzdušné obrany středního dosahu a tanky do roku 2026. Vysoká cena jejich provozu by však znamenala nutnost rapidního navýšení výdajů.

Kam dál?
NATO zaujalo jasné stanovisko k výdajům a k Rusku (12.7. 2018)

Zdroj: ERR (Estonsko)

---

Riziko vypuknutí války v Evropě se zvyšuje

Evropské státy se stále více obávají napadení ze strany Ruska. Ruské expanzi brání tradiční mocenské struktury Severoatlantické aliance, které jsou však nyní zpochybňovány americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jeho poznámky na adresu členů NATO a ústupky Rusku na helsinském setkání k tomuto dojmu jen přispívají. „Trump vytváří nejistotu, zda lze spoléhat na to, že USA budou v případě krize bránit své spojence,“ tvrdí analytik Ian Bond.

Nejzranitelnějším místem v Evropě je oblast Suwalki na hranici mezi Polskem a Litvou, která má pouhých 104 kilometrů. „Bylo by jednoduché ji napadnout, pokud by to bylo záměrem Ruska, a velmi obtížné ji ubránit,“ vysvětluje profesor Jean Renouf. V tomto strategickém místě proto nejvíce hrozí vypuknutí konfliktu.

Kam dál?
Rusko vyvinulo zbraně „snižující práh“ pro jadernou válku, varuje Stoltenberg (28.6. 2018)

Zdroj: News.com.au (Austrálie)

---

Izrael zasáhl vojenské zařízení v Sýrii, tvrdí syrská televize

Syrská státní televize informovala, že izraelská raketa zasáhla vojenskou základnu v syrské provincii Hamá. Útok na zařízení ve městě Masjaf způsobil podle televize jen materiální škody. Zpravodajské zdroje uvedly, že nedaleko města bylo umístěno centrum na výzkum chemických zbraní, ve kterém působili i íránští vojenští experti. Není to poprvé, co syrská státní média informují o izraelských raketových útocích. V minulém týdnu údajně zasáhly rakety Izraele vojenské zařízení nedaleko letiště Najrab na předměstí Aleppa.

„Nekomentujeme zahraniční zprávy,“ odpověděla na otázku ohledně útoku mluvčí izraelské armády. Izrael zaměřuje íránské základny v Sýrii, jelikož považuje rostoucí vliv Íránu za bezpečnostní riziko. „Pokračujeme v působení v Sýrii, abychom tam předešli íránskému zakořenění,“ prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Kam dál?
Blízkovýchodní mocnosti Izrael a Írán na pokraji konfliktu (22.2. 2018)

Zdroj: Reuters (USA)

---

Při atentátu na afghánského viceprezidenta zemřelo 14 lidí

Afghánský viceprezident Abdul Rašíd Dostum unikl sebevražednému atentátu na letišti v Kábulu. Generál Dostum odjel z letiště jen několik minut před výbuchem, který zabil čtrnáct lidí a více než padesát jich zranil. K útoku se přihlásila lokální skupina patřící k organizaci Islámský stát.

Viceprezident se vracel z exilu v Turecku, kde pobýval kvůli obvinění z únosu a týrání politického rivala. Dostum přijel před blížícími se parlamentními a prezidentskými volbami. V proslovu po příletu podpořil mírové rozhovory afghánské vlády s Tálibánem a varoval před podvody ve volbách.

Kam dál?
Tálibán a IS bojují ve vzdálené afghánské provincii (28.6. 2018)

Zdroj: ABC News (Austrálie)

---

Německá armáda bude přijímat rekruty ze zahraničí

Německá armáda plánuje vyřešit nedostatek personálu najímáním zahraničních rekrutů, potvrdilo německé ministerstvo obrany. „Bundeswehr roste. Proto potřebujeme kvalifikovaný personál,“ uvedla mluvčí ministerstva. Německo mělo v minulém roce 21 000 neobsazených armádních pozic. Někteří němečtí poslanci tento krok kritizují, jelikož Německo podle nich riskuje vytvoření armády zahraničních žoldnéřů.

„Rekrutace musí být omezena na příslušníky zemí Evropské unie,“ zdůraznil sociálnědemokratický poslanec Karl-Heinz Brunner z výboru pro obranu. Kam dál?Bundeswehr má v roce 2019 dostat více peněz

Zdroj: The Times (Velká Británie)

kpa; natoaktual.cz
zpět na článek