natoaktual.cz

CSTO bude o cizích základnách rozhodovat konsensuálně

21. prosince 2011  15:51
 

Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). | foto: Kanal PIK TV

CSTO bude o cizích základnách rozhodovat konsensuálně

Země, které nejsou členy Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), budou moci umístit své vojenské základny na území členského státu CSTO pouze v případě, že s tím budou souhlasit všichni členové CSTO. Členy CSTO jsou Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán.

V současnosti jedinou zahraniční základnou na území členské země CSTO je americká letecká základna v Manasu v Kyrgyzstánu, která má klíčový význam pro zásobování aliančních jednotek v Afghánistánu.

Rozhodnutí o změně pravidel oznámil kazašský prezident Nursultan Nazarbajev a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv dodal, že na změně se jednomyslně shodli všichni členové CSTO.

Kam dál?
CSTO kritizuje NATO za selhání v Afghánistánu

Zdroj: RIA Novosti (Rusko)

---

Gruzínský parlament schválil vyslání dalších 749 vojáků do ISAF

Gruzínský parlament schválil návrh prezidenta Michaila Saakašviliho na vyslání dalšího pěchotního praporu do Afghánistánu. V jednotkách ISAF již nyní slouží 936 gruzínských vojáků a poté, co se k nim připojí dalších 749 jejich krajanů, stane se Gruzie největším přispěvatelem mise ISAF z nečlenských zemí NATO. Zatím jím je Austrálie se svými 1 550 vojáky sloužícími v Afghánistánu.

Gruzínští vojáci operují v Afghánistánu bez jakýchkoli omezení domácími zákony již od roku 2004. Dosud jich v této zemi padlo deset - všichni v provincii Hílmand.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen Gruzii za její příspěvek do aliančních sil v Afghánistánu pochválil, zdůraznil nicméně, že mezi zapojením do misí a členstvím v NATO neexistuje žádné přímé pojítko.

Kam dál?
Rasmussen: Přítomnost Gruzie v Afghánistánu se zvýší

Zdroj: Civil.ge (Gruzie)

---

Čína posiluje svoji přítomnost v Indickém oceánu

Čína pomalu rozšiřuje své vojenské působení v Africe a v Indickém oceánu. Experti se domnívají, že se tak Peking snaží ochránit své ekonomické zájmy v regionu. V hledáčku Pekingu jsou například ropná naleziště v Etiopii. "Čínští vůdci vědí, že vojenská síla bude hrát stále větší roli v prosazování zámořských zájmů Číny," vysvětluje Jonathan Holslag z bruselského Institutu soudobých čínských studií.

V posledních týdnech se Čína zavázala finančně podporovat ugandské jednotky v Somálsku a pomoci Seychelským ostrovům v boji s piráty. Indický oceán je klíčový pro čínský vývoz a dovoz. Po jeho vodách a dál Adenským zálivem putuje do Číny 85 % zásob ropy a plaví se tudy 60 % čínského zboží určeného na vývoz. 

Peking v současnosti v Africe ani v Indickém oceánu nemá svoji vojenskou základnu, jeho vojenská přítomnost se omezuje na tři plavidla v Adenském zálivu, která pomáhají bojovat s pirátstvím.

Kam dál?
Seychely zvou na své území čínské námořnictvo. Kvůli pirátům
Z Číny se stává vojenská velmoc

Zdroj: Radio Netherlands (Nizozemí)

---

Německý ministr obrany kritizoval zbrojařské firmy

Německý ministr obrany Thomas de Maiziére ostře kritizoval zbrojařské firmy za to, že nejsou schopny dodávat objednané zboží včas a za dohodnutou cenu. V rozhovoru pro agenturu DPA uvedl, že vztah mezi německým státem a zbrojním průmyslem "je v troskách".

"Zákazník může požadovat, aby dostal objednané zboží včas, v dobré kvalitě a za rozumnou cenu. Mezi vládou a zbrojním průmyslem musí zkrátka existovat vážnější a jasnější vztah," uvedl de Maiziére, který nyní se zbrojařskými firmami vyjednává o škrtech ve vládních objednávkách vojenského vybavení, protože Bundeswehr prochází rozsáhlou restrukturalizací. "V současné době pociťuji nátlak, aby všechno by mělo být jako dřív," poznamenal de Maiziére k vyjednáváním se zástupci zbrojařských firem.

Kam dál?
Bundeswehr čeká revoluce: 31 základen bude zavřeno

Zdroj: Defense News (USA)

---

Při poslední vlně násilí zahynulo v Sýrii 56 lidí

Syrské centrum pro lidská práva oznámilo, že počet obětí posledního útoku syrských jednotek v severosyrské provincii Idlíb dosáhl 56.

Syrské centrum pro lidská práva, které sídlí ve Velké Británii, uvedlo, že má zdokumentovaných 53 jmen zabitých občanů a pronásledovaných aktivistů. Jeden z aktivistů z oblasti hlásil, že do místních nemocnic bylo převezeno 121 těl. Nové násilnosti propukly před příchodem pozorovatelské mise Ligy arabských států, která má ověřit, zda Sýrie realizuje plán na ukončení krveprolití.

Podle odhadů OSN zahynulo od začátku protestů proti syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi v březnu tohoto roku v Sýrii již nejméně 5 000 lidí.

Kam dál?
OSN: V Sýrii bylo zabito již 2700 lidí

Zdroj: SME (Slovensko)

autor: epl; editor: pet; natoaktual.cz
zpět na článek