Bosna se přiblížila vstupu do NATO
Ministři zahraničí členských států NATO se na své schůzce v estonském Tallinu rozhodli připravit cestu pro vstup Bosny a Hercegoviny do Severoatlantické aliance. Alianční mluvčí James Appathurai potvrdil, že se ministři rozhodli přijmout Bosnu a Hercegovinu do Akčního plánu členství NATO, což je klíčový krok k dosažení plného členství v NATO. Dodal však, že to bylo s jasnými podmínkami. Například všechen vojenský materiál v zemi bude muset být registrován na federální vládu Bosny.
Akční plán členství představuje proces o několika krocích politického dialogu a vojenských reforem a má asimilovat kandidátský stát do aliančních struktur, což může trvat i několik let. Bosna, která trpěla pod tíhou balkánské války v 90. letech, podala přihlášku o členství v loňském roce, zatímco sousední Chorvatsko již v NATO je a Černá Hora získala účast v Akčním plánu členství ke konci minulého roku.
Čtěte také:
Rassmusen: Uvítáme Bosnu a Hercegovinu v NATO
Bosna a Hercegovina doufá v pozvánku do NATO
Co je Akční plán členství NATO (anglicky na nato.int)
Zdroj: RTT News (USA)
Německá kancléřka hájí vojenskou účast v ISAF
Německá kancléřka Angela Merkel obhajuje před opozicí vojenskou účast v Afghánistánu a zamítla námitky, že by Německu chyběl parlamentní mandát pro současné angažmá. Kancléřka prohlásila, že "parlamentní mandát je platný, a nade vší pochybnosti i na základě mezinárodního a ústavního práva". Uvedla také, že chápe ty, co vnímají afghánský konflikt jako válku, ale upozornila na to, že parlament si byl vědom všech podmínek, když odsouhlasil prodloužení vojenského mandátu na počátku letošního roku.
Merkel a ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg vzbudili v minulých měsících otázky poté, co připustili, že by ozbrojený konflikt v Afghánistánu mohl být nazýván jako "válka" v běžném jazyce. To spustilo diskusi, zda-li se Německo může v této středoasijské zemi angažovat, neboť má mandát pouze pro to, aby se zúčastnilo ozbrojeného konfliktu, nikoliv války.
Čtěte také:
Bundestag schválil posílení afghánské mise
Německo rozšíří svůj kontingent v Afghánistánu
Zdroj: M&C News (Velká Británie/USA)
‘Gruzie bude do tří let připravena na vstup do NATO‘
V Praze se na vzájemné schůzce sešli místopředsedové vlád České republiky a Gruzie. Hlavním tématem schůzky byly společné vztahy obou zemí, nicméně se dotalo i na otázku gruzínského členství v NATO. V této souvislosti gruzínský vicepremiér a státní ministr pro euroatlantickou integraci Georgie Baramidze na setkání uvedl, že "Gruzie bude do tří let po technické stránce připravena vstoupit do euroatlantických struktur".
Český ministr obrany Martin Barták naopak zdůraznil, že Česká republika bude i nadále podporovat proces začleňování Gruzie do evropských a aliančních struktur a také proces reformy gruzínských ozbrojených sil. Po seznámení se se současnou politickou situací v Gruzii prohlásil, že obranná a zahraniční politika by měla zůstat stejná bez ohledu na rozložení sil na politické scéně.
Čtěte také:
NATO ujišťuje Gruzii o "otevřených dveřích"
Zdroj: Ministerstvo obrany ČR
USA: Jaderné zbraně v Evropě jsou potřeba
Spojené státy se brání nátlaku některých spojenců z NATO, aby stáhly své stárnoucí zásoby taktických jaderných zbraní z Evropy. Na setkání ministrů zahraničí členských států Severoatlantické aliance americká ministryně zahraničí Hillary Clinton nicméně připustila, že Obamova administrativa není proti škrtům v této oblasti.
Odstranění těchto zbraní ale podmínila ruským souhlasem s tím, aby odstranilo svůj arsenál, který je nejméně desetkrát větší než ten americký. Další podmínkou je větší ruská transparentnost co se týká zbraní a jejich odsunutí od hranic s NATO."Měli bychom si uvědomit, že NATO zůstává jadernou aliancí, a tím pádem je nezbytné sdílet jaderná rizika a odpovědnosti," uvedla ministryně.
Tlak na stažení taktických zbraní z Evropy zesílil v posledník týdnech, kdy Německo, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko a Norsko společně požádaly NATO, aby se touto otázkou zabývalo. Mnoho analytiků považuje tyto zbraně za nebezpečný pozůstatek studené války, drahý na zabezpečení a smrtící, pokud by padl do nesprávných rukou. Další členové NATO, včetně Turecka a několika zemí východního bloku, však odsunu jaderných zbraní oponují, neboť se obávají Ruska.
Čtěte také:
USA si ponechávají možnost prvního jaderného úderu
USA a Rusko uzavřou jadernou dohodu v Praze
Zdroj: The New York Times (USA)
Nový START protiraketovou obranu USA neovlivní
Nová rusko-americká smlouva o redukci jaderných zbraní neovlivní americké programy na vývoj raket systému protiraketové obrany, oznámil šéf Americké agentury pro protiraketovou obranu (MDA) Patrick O'Reilly. O'Reilly již druhým dnem ujišťuje americké senátory, že neobdržel žádné instrukce k omezení programů na vývoj raket. Republikánští senátoři se totiž obávají, že se Obamova administrativa snaží pomocí škrtů ve vývoji protiraketové obrany uklidnit Moskvu.
Senátor John McCain například prohlásil, že administrativa dala v nové smlouvě Rusku příliš velký prostor ji opustit a že "Rusko nesmí mít možnost veta" nad americkými jadernými plány a plány protiraketové obrany. Na interpelaci zazněly i otázky ohledně možnosti, že Írán může do roku 2015 disponovat mezikontinentálními střelami schopnými zasáhnout USA. O'Reilly to nevyloučil, obzvláště když Írán dostává pomoc zvenčí.
O'Reilly však všechny ubezpečil o schopnostech nového protiraketového plánu prezidenta Baracka Obamy a zmínil i společné vývojové programy nových typů raket s Japonskem a Izraelem, stejně tak jako samostatné projekty Spojených států.
Zdroj: Defense News (USA)
tisknout