Afghánská vláda apeluje na Spojené státy, aby poskytly zemi bezpečnostní podporu i po roce 2014. V tomto roce plánují USA stažení svých bojových sil. Za další setrvání amerických sil lobuje ve Washingtonu afghánský ministr obrany Abdul Rahim Wardak. "Abychom přežili v tak nebezpečném regionu, budeme potřebovat vaši pomoc i po roce 2014," uvedl Wardak na schůzce se svým protějškem Robertem Gatesem.
Že je to možné, připustil mluvčí Pentagonu Dave Lapan. Ten informoval, že americká armáda bude v Afghánistánu hrát roli i po roce 2014. "Nějaký druh podpory od amerických vojáků tam bude," dodal Lapan. Wardak při své návštěvě USA poděkoval a zasalutoval i téměř 1 500 amerických vojáků, kteří ve válce v Afghánistánu od roku 2001 zahynuli.
Podobná setkání by se nyní měla konat pravidelně dvakrát do roka, přičemž jednou ročně se jich zúčastní i americký ministr obrany. Takovéto fórum by podle Gatese mělo položit "základ našeho partnerství po roce 2014".
Čtěte také:
Sedwill: NATO zůstane v Afghánistánu i po roce 2014
Biden: USA v Afghánistánu možná i po 2014
Generál: Termín pro předání Afghánistánu není vojensky vhodný
Zdroj: The Australian (Austrálie)
‘Ani dezerce růst afghánských bezpečnostních sil nezastaví‘
Afghánské bezpečnostní síly pod dohledem NATO dosáhnou požadovaného počtu 306 tisíc mužů již v letošním roce. Velitel výcvikové mise William Caldwell uvedl, že tomu tak bude i přesto, že téměř jedna třetina všech branců dezertuje. To v roce 2010 znamenalo, že aby Aliance navýšila počet příslušníků bezpečnostních sil o 79 tisíc, musela přijmout 111 tisíc rekrutů.
Aby tak bylo dosaženo požadovaného stavu bezpečnostních sil v letošním roce, musí NATO přijmout téměř 86 tisíc rekrutů. To však podle amerického generála nepředstavuje větší problém, neboť dobrý plat, vybavení a výcvik způsobuje, že afghánské bezpečnostní síly přilákávají více Afghánců, než poté mohou vycvičit.
Do konce roku 2012 by Severoatlantická aliance měla vycvičit dostatečný počet Afghánců k tomu, aby se v roce 2014 sami mohli stát výcvikovými experty, sdělil dále Caldwell.
Čtěte také:
Výcvik Afghánců je rychlejší, než se čekalo
Výcvik afghánských sil budou řídit dva Kanaďané
V Afghánistánu stále chybí 740 instruktorů
Zdroj: Reuters (Velká Británie)
Jednání o evropském protiraketovém štítu se zadrhla
Jednání mezi USA a Ruskem o novém protiraketovém systému v Evropě se zadrhla v klíčové otázce. Rusko by rádo systém provozovalo společně s Američany a NATO, avšak americký prezident Barack Obama takový návrh odmítl a Spojené státy Rusům nabízejí mnohem omezenější roli. Spolu s NATO navrhly Rusku pouze sdílení informací včasné výstrahy.
Důvodem má být, že ruský plán by dával Moskvě odpovědnost za ochranu NATO před hrozbou jaderného raketového útoku. Podle jednoho amerického představitele se však Obama v souvislosti s ruským plánem rozhodl, že "NATO bude chránit NATO".
Detaily ruského plánu ale zatím nejsou známy. Ruský prezident Dmitrij Medvěděv o něm mluvil jako o "sektorové obraně". Nezávislý analytik Alexander Golts se domnívá, že podle plánu by Rusko mělo být odpovědné za rakety směřující přes jeho území do Evropy, zatímco NATO by mělo na starost rakety směřující přes jeho území do Ruska.
Čtěte také:
Vyjednávání o protiraketovém štítu za Rusko povede Rogozin
Štít nad Evropou potřebuje alianční i ruský systém
‘Rusko a NATO by o protiraketovém štítu měly rozhodovat společně’
Zdroj: The Washington Times (USA)
NATO sleduje íránskou misi ve Středozemí
Severoatlantická aliance důkladně hlídá íránskou námořní misi ve Středozemním moři i přesto, že Teherán o ní mluví jako o "mírové a srdečné". Dvě íránské válečné lodě propluly Suezským průplavem do Středozemního moře poprvé od vítězství islámské revoluce v Íránu. Plavidla Khark a Alvand zakotvila v Sýrii kvůli výcviku.
Íránské námořnictvo trvá na tom, že mise má za cíl posílit přátelské vztahy s ostatními zeměmi a šířit poselství Teheránu o míru a bezpečnosti v mezinárodních vodách. Izrael však na íránské lodě zareagoval mobilizací svého námořnictva, neboť pohyb íránských plavidel vnímá "s obavami a jako provokaci".
Kromě NATO a Izraele sledují íránské lodě i Spojené státy. Podle jejich prohlášení budou "pečlivě sledovat proč a kam tyto lodě směřují".
Čtěte také:
Egypt povolil průjezd íránských lodí Suezem
Zdroj: Press TV (Írán)
Castro: NATO napadne Libyi
Bývalý vůdce Kuby Fidel Castro ve svém článku komentoval současné dění v Libyi. Uvedl, že je zatím příliš brzy pro posouzení, co se v této severoafrické zemi děje. Přesto však Castro předpovídá, že Spojené státy mohou NATO nařídit invazi do Libye "během hodin či dnů". Podle Castra za tím stojí americká snaha o ovládnutí globálních zásob ropy. Proto se podle něj USA zajímají více o ropné zdroje Libye než o trvalý mír v této severoafrické zemi.
Jeho článek však překvapivě opomněl zmínit jakoukoliv zmínku o používání násilí proti opozičním demonstrantům v Libyi. Je třeba dodat, že pro Castra byl libyjský vůdce Muammar Kaddáfí dlouholetým spojencem. Pojilo je zejména nepřátelství proti Spojeným státům.
Čtěte také:
Šéf NATO šokován vývojem protestů v Libyi
NATO: Demonstrace v arabských zemí jsou nepřímou hrozbou
Zdroj: RTTNews (USA)
tisknout