Jak píše Martin Ehl z Hospodářských novin, očekávání spojená s volbami v Kosovu jsou často přehnaná. To se odráží i v neustále se snižující volební účasti od roku 1999, kdy se správy jihosrbské provincie ujala Organizace Spojených národů.
Kosovská krize „zlatým věkem“ spojenectví?
Podíváme-li se zpátky do roku 1999, kosovský konflikt můžeme označit za "zlatý věk" – alespoň pokud se jedná o vztahy mezi oběma břehy Atlantiku, píše Tim Judah ve své analýze pro ISN Security Watch. Rozdílné názory, které tehdy panovaly mezi členy Severoatlantické aliance ohledně vojenského zásahu, představují oproti dnešku jen "nepatrnou" roztržku v euroatlantickém spojenectví. Otázka Kosova však ani z dnešního pohledu nerozděluje Washington a Evropu. "Ani jeden z nich si totiž s Kosovem neví rady," domnívá se autor několika publikací o srbské provincii Judah.
Frustrace z "protektorátu" OSN
Provincie netrpí jen napjatými vztahy mezi nejvýznamnějšími etniky – Albánci a Srby – ale i dlouhodobě špatnou hospodářskou a sociální situací. Předpokládá se, že nezaměstnaností trpí až 60 procent lidí a 40 procent hrubého domácího produktu z loňského roku pochází ze zahraničních grantů a darů.
Nedostatek pracovních míst přispívá k ještě větší nestabilitě, zejména v oblastech, kde jsou vztahy mezi etniky zvláště napjaté. Mezinárodní společenství v čele s Organizací Spojených národů nedokázalo zajistit dostatečný hospodářský rozvoj, jež by měl za následek nepochybně i větší stabilitu.
Srbové oznámili bojkot
Již několik dní kolují Kosovem letáky, které mají odradit Srby od účasti v parlamentních volbách, uvádí Turkish Press. Obsahem letáku je varování, že hlas ve volbách znamená rovněž souhlas se samostatností Kosova. "Neexistuje důvod pro účast Srbů ve volbách," říká Marko Jaksi, jedna z předních osobností srbské komunity ve městě Kosovská Mitrovica, kde stále žije významný počet Srbů. více zde
Od zásahu NATO z Kosova uprchlo podle některých údajů okolo 200 tisíc Srbů a počet Srbů žijících dnes v Kosovu se odhaduje na přibližně 80 tisíc. V porovnání s téměř dvěma milióny Albánci, tak Srbové tvoří malou část celkového obyvatelstva.
Zesílený odpor k mezinárodnímu společenství mají na svědomí březnové nepokoje, při nichž zemřelo 19 lidí a okolo 4 tisíc Srbů a Romů muselo opustit své domovy. Tehdy byla za nezvládnutí situace kritizována správa OSN a jednotky Severoatlantické aliance, které nedokázaly střetům zabránit.
Výsledek rozhodne o budoucnosti
Hlasování kosovských obyvatel může zásadní měrou ovlivnit budoucí - a tedy konečný – status Kosova. V polovině příštího roku mají totiž vypuknout rozhovory o budoucnosti provincie, jichž by se měli zúčastnit i vítězové víkendových voleb. Proto již několikrát zazněl apel směrem k Srbům, aby se voleb zúčastnili a zapojili se tak do procesu o osudu této jihosrbské provincie. Naposledy tak učinil i generální tajemník OSN Kofi Annan.
Nezávislost jedinou možností?
O konečné podobě provincie se diskutuje již několik let, ale stále neexistuje jednoznačná odpověď ze strany OSN, Evropy, USA i Ruska, která by dala impuls k řešení této "horké brambory", před níž již pět let přivírají mnozí oči.
Pro některé zůstává nezávislost do budoucna jedinou možností, totožný názor zastává i analytik Tim Judah. Cíl je tedy pro mnohé zřejmý, ale cesta, jak ho dosáhnout zůstává nejasná. "Návrat Kosova pod srbskou vládu není možný, to je zřejmé," míní Judah.
"Pokud by se však Kosovo ocitlo zpátky v nějakém svazku se Srbskem, kosovští Albánci by představovali 20 procent srbské populace a byli by tak významným politickým faktorem v Bělehradě a co horší, Srbsko by muselo do Kosova investovat nemalé prostředky, na což v současné době nemá," vzkazuje Judah zastáncům navrácení Kosova do srbských rukou.
Zdroj: International Relations and Security Network, Hospodářské noviny, Turkish Press, bloomberg.com
tisknout