Otázka působení zahraničních misí české armády v roce 2009 je konečně dořešena – poslanecká sněmovna schválila 4. února „vládní návrh působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2009“, čímž umožnila pokračování většiny stávajících misí. Pro návrh hlasovalo 105 členů dolní komory, včetně čtyř poslanců sociální demokracie. Senát schválil přepracovaný vládní návrh „již“ koncem ledna 2009. Z přítomných 71 senátorů přitom vyslovilo souhlas celých 49, tedy dokonce ústavní většina.
Okolnosti neschválení vládního návrhu v prosinci předchozího roku již pro natoaktual.cz popsal politolog Petr Just ve své analýze z 12. ledna 2009. Nyní se proto zaměřme na to, jaký je konečný výsledek procesu schvalování zahraničních misí a v jaké podobě tedy budou mise v roce 2009 probíhat.
Priority zůstávají: Afghánistán a Kosovo
V rámci mandátu, který pro pokračování zahraničních misí Armády České republiky (AČR) obě komory parlamentu udělily, vyvstávají jako jasné priority dvě geografické oblasti – Afghánistán a západní Balkán. Co se týká Afghánistánu, původní návrh počítal se zapojením až 645 českých vojáků do mise ISAF pod hlavičkou NATO a až 100 osob z 601. skupiny speciálních sil do operace Trvalá svoboda – koaliční protiteroristické operace autorizované Radou bezpečnosti OSN. Právě působení AČR v Afghánistánu bylo předmětem největší kritiky ze strany opozice. Té se nelíbila rozptýlenost činnosti českých vojáků po celé zemi, finanční náročnost mise a údajná absence smysluplné strategie, jak v Afghánistánu uspět. Do not jí přitom hrály výsledky šetření, podle kterých si necelé tři čtvrtiny Čechů nepřejí navýšení vojenské přítomnosti v této zemi. Přepracovaný vládní návrh počítá s nasazením až 480 vojáků do mise ISAF, což je stále o několik desítek více, než tomu bylo v roce 2008. Působení v rámci operace Trvalá svoboda zůstalo oproti původnímu návrhu dokonce zcela nezměněno.
Aktivity v druhé prioritní oblasti, západním Balkánu, jsou v současné době soustředěny do mise KFOR v Kosovu, která je považována za jeden z klíčů k zajištění evropské bezpečnosti. V silách KFOR se momentálně nachází již 14. kontingent AČR v počtu do 550 příslušníků. Pozměněný vládní návrh, o kterém sněmovna v lednu a únoru 2009 hlasovala, byl v tomto bodě identický s původním návrhem z konce minulého roku – tedy 430 vojáků, spolu se záložní rotou v počtu do 120 osob v pohotovosti. Zachování původních plánů bylo umožněno absencí větších kontroverzí v rámci širokého politického spektra – zahraniční mise AČR na Balkánu mají svou nezpochybnitelnou tradici a vzhledem ke geografické blízkosti, relativně viditelným výsledkům a menší finanční náročnosti jsou tudíž i jednodušeji obhajitelné než např. Afghánistán.
Odchod z Iráku
V roce 2009 bude naopak na mapě zahraničních misí české armády poprvé po několika letech zcela chybět Irák. Původní návrh počítal s naší účastí ve Výcvikové misi NATO v Bagdádu, i když se jednalo pouze o spíše symbolický počet do pěti instruktorů. Kromě zmíněného symbolického významu se tedy nejedná o výraznou změnu, navíc je tím jakoby podtržen přesun priorit z Iráku na Afghánistán.
Čeští piloti poprvé do Pobaltí
I když zbývající plánované aktivity AČR v rámci zahraničních misí v roce 2009 zůstávají oproti původnímu vládnímu návrhu zcela nezměněny, je třeba zmínit zejména působení AČR v rámci ochrany vzdušného prostoru pobaltských zemí, která je střídavě zajišťována členskými zeměmi Aliance, a to v rozsahu čtyř letounů Jas-39 Gripen spolu se 75 osobami personálu. Vůbec poprvé v historii tak dojde k nasazení nadzvukových letounů českého letectva do zahraniční mise NATO. Česká republika tak bude teprve třetí zemí z nových členů NATO, která bude vzdušný prostor Pobaltí chránit.
Na působení z předchozího roku dále naváží maximálně tři osoby v rámci mise Evropské unie v Čadu a Středoafrické republice. Zhruba ve stejném množství se budou čeští vojáci nově podílet na dohledu nad dodržováním mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem. A konečně bude AČR plnit své závazky i na poli Sil rychlé reakce NATO, pro které je na rok 2009 vyčleněno přes dvě stovky osob včetně odborníků na ochranu proti zbraním hromadného ničení, a na poli tzv. bojových skupin EU, kde bude k možnému nasazení připraveno až 1800 vojáků (pravděpodobnost nasazení však vzhledem k dosavadním zkušenostem není vysoká).
Výsledek: Rozdílů je minimum
Porovnáme-li původní návrh, který poslanecká sněmovna v prosinci minulého roku neschválila, a přepracovaný návrh, který nakonec schválen byl, mnoho výrazných odlišností nenajdeme. Klíčem k celému patu tak podle všeho nebyl nepřekonatelný nesouhlas se zahraničními misemi, které koneckonců ve svých programových prohlášeních podporují více méně všechny politické strany s výjimkou komunistů. Kámen úrazu ležel ve stylu, kterým se momentálně v České republice „dělá politika“, a je smutné, že se předmětem tohoto stylu stávají i závažná bezpečnostní témata, sahající daleko za rámec vnitřní politiky.
Jana Urbanovská
Autorka je interní doktorandka
Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií
Masarykovy univerzity
tisknout