Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (www.osce.org) představuje v současnosti největší regionální bezpečnostní organizaci. OBSE sdružuje na 55 států v Evropě a Severní Americe, a působí tak na území mezi Vancouverem a Vladivostokem. Jejím hlavním úkolem je řešení politických, humanitárních a ekonomických krizí. Šestnáct let po pádu železné opony se však OBSE v porovnání s organizacemi, jako jsou NATO a Evropská unie, zdá méně významná na světové scéně, než by si politici přáli.
Na setkání ve Vídni u příležitosti 30. výročí Helsinských dohod například polský ministr zahraničí Adam Rotfeld OBSE vyzval, aby si zvolila jako svou prioritu neklidnou situaci ve Střední Asii. „Co se děje v této části světa, demonstruje neúspěch naší politiky,“ řekl Rotfeld na podporu svého apelu. Rakouská ministryně zahraničí Uršula Plassniková si pro změnu myslí, že by OBSE mělo rozšířit definici pojmu bezpečnost, a tak znovu definovat svoji roli ve světě.
OBSE nebo NATO?
Není třeba si vybírat, na kontinentě je místo pro více než jednu organizaci při budování nové Evropy, domnívá se Victor-Yves Ghebali z ženevského institutu mezinárodních studií. Nebezpečí soupeření EU a NATO s OBSE je podle Ghebaliho nadsazené. „Žádná organizace si sama nemůže poradit s problémy, kterým musíme čelit po skončení studené války. Soupeření mezinárodních organizací je minulostí,“ napsal ženevský profesor pro internetový server Courrier des Balkans. „Ve skutečnosti dnes můžeme pozorovat, že OBSE a NATO postupují společně. Když aliance intervenovala v Bosně, aby stabilizovala situaci, i když to měla být práce OSN, stalo se tak za spolupráce právě s OBSE. V Kosovu se situace opakovala,“ upozorňuje dále Ghebali.
K roli NATO a OBSE se také vyjádřil Ajhan Evrensel, mluvčí OBSE, který řekl:
„NATO má vojáky v ulicích, zatímco OBSE se snaží pomoci při budování demokracie. Snažíme se čelit hrozbě mezinárodního terorismu, obchodu s drogami, obchodu se zbraněmi a také se zabýváme hospodářskými a ekologickými problémy, které mohou mít vážné bezpečnostní dopady.“
Americký vs. ruský přístup
Zdroj blízký OBSE tvrdí, že se v současné době organizace nachází na rozcestí a dále dodává: „Dnes jsou tu Američané, kteří chtějí posílit NATO a v OBSE pak spatřují nástroj k zajištění civilní stránky operace v případě, že dojde k vojenské intervenci. Poté jsou tu Rusové, kteří si přejí omezit vliv NATO a tvrdí, že OBSE musí mít příležitost vést mírové mise. Mezi těmito názorovými proudy pak můžeme najít Evropskou unii.“
Zpráva o reformě OBSE, kterou obdržel její současný předseda slovinský ministr zahraničí Dimitry Rupel, navrhuje, aby se organizace více zaměřila na mírové mise, a tak se spíše přiklonila k ruskému názoru. Původní myšlenkou Helsinských dohod bylo zaměřit se na podporu lidských práv, zejména pak v komunistickém bloku, což podle mnohých významně přispělo k pádu železné opony. OBSE se v této souvislosti angažovala při monitorování voleb například na Ukrajině, v Gruzii a dalších zemích. Není proto divu, že volební pozorovatelé z OBSE a důraz organizace na lidská práva v bývalých sovětských republikách znervózňují Moskvu.
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)
tisknout