Do Estonska přijíždí francouzská vojenská technika
V rámci NATO Battle Group Estonsko se na základně ve městě Tapa vystřídají francouzské a belgické jednotky. První část francouzské techniky již do města dorazila. Dle majora Marca Antoinea, velitele francouzského logistického a podpůrného prvku, trvala cesta techniky z Francie do Estonska několik týdnů.
Převážená technika patří různým francouzským jednotkám. Postupně by do města mělo přijet 5 tanků Leclerc, 16 kolových bojových vozidel pěchoty VBCI a další taktická a nákladní vozidla.
„Jsme tu proto, abychom cvičili s našimi přáteli a kolegy z Estonska, Velké Británie a Belgie a abychom rozvíjeli dovednosti naší jednotky a posílili bezpečnost Estonska,“ uvedl major Antoine ke své misi. Nově příchozí francouzský kontingent zůstane v Estonsku do konce roku, kdy bude postupně vystřídán jednotkami z Dánska.
Kam dál?
Do cvičení NATO nad Estonskem se zapojil i letoun B-52 (28. 3. 2019)
Zdroj: ERR (Estonsko)
---
Čína v Asii vytlačuje USA z pozice vojenské mocnosti číslo jedna
Komunistický vůdce Mao Ce-tung během občanské války v Číně razil heslo: „Kdo má vojsko, má i moc.“ Jeho současný pokračovatel Si Ťin-pching si jeho slova vzal k srdci. Navlékl vojenskou uniformu a postavil se do čela dvoumilionové Čínské lidové osvobozenecké armády.
Během Si Ťin-pchingovi vlády došlo k nejzásadnější proměně čínské armády od vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949. Z tradičního tělesa soustředěného na pozemní vojsko se stala námořní velmoc. Změnil se také řetězec velení, na jehož vrcholu je nyní přímo president Si, jakožto předseda Vojenské komise. Jde o součást Si Ťin-pchingovy vize nazývané „čínský sen“, v níž se Čína opět hlásí o své postavení dominantní asijské mocnosti.
Kam dál?
Pro USA je největší hrozbou Čína, říká americký ministr obrany (11. 4. 2019)
Zdroj: The Japan Times (Japonsko)
---
Trump svěřil Pentagonu zodpovědnost za bezpečnostní prověrky
Prezident Donald Trump podepsal oficiální nařízení, které učinilo ministerstvo obrany zodpovědným za prakticky veškeré bezpečnostní prověrky, které musí podstoupit milióny federálních zaměstnanců. Jde o poslední krok ve snaze vyřešit problémy s jejich zdlouhavým vyřizováním. Dle nařízení by se měl nyní civilní Národní úřad pro bezpečnostní prověrky stát součástí ministerstva obrany pod reorganizovanou a přejmenovanou Agenturou pro kontrarozvědné a bezpečnostní záležitosti.
Rozsáhlý převod zodpovědnosti na ozbrojené síly se odehrává na pozadí kontroverzního získávání bezpečnostních prověrek, jež se mělo odehrávat v Bílém domě. Podle oznamovatele celé kauzy více než dvě desítky úředníků, údajně včetně Trumpova zetě Jareda Kushnera, obdržely vysoké prověrky navzdory námitkám odborníků na bezpečnost.
Zdroj: ABC (USA)
---
Patová situace po bosenských volbách brzdí sbližování s NATO
Patová situace, ve které se po volbách ocitla Bosna a Hercegovina, brzdí směřování této balkánské země ke členství v NATO. Její političtí představitelé totiž nedokázali sestavit vládu, která by mohla přijmout Národní výroční program. Ten je podmínkou pro vstup do programu Akčního plánu členství.
Dle vojenského analytika a komentátora v Sarajevu Edina Subasice se nově zvolení poslanci soustředí především na rozdělení ministerstev mezi tři bosenské etnické skupiny, a na řešení výročního programu jim tak nezbývá čas. Mezi skupinami navíc nepanuje v záležitosti členství v Alianci shoda. Zatímco Srbové se kvůli roli NATO v Kosovu a vazbám na Rusko staví ke členství odmítavě, Chorvaté a Bosňáci naopak vstup podporují.
Příštím premiérem by přitom měl být bosenský Srb. Zástupci zbylých dvou etnik však premiéra, který by vystupoval proti NATO, rozhodně odmítají.
Kam dál?
Bosna je připravena na další krok k členství v NATO, říká Stoltenberg (4. 12. 2018)
Zdroj: Balkan Insight (Srbsko)
---
Afghánistán pociťuje dopady ekonomické izolace Íránu
Abdul Saboor před třemi lety unikl chudobě a nestabilitě v Afghánistánu. Se svou ženou a třemi dětmi utekl do sousedního Íránu a našel si zde práci. Iránská měna se však loni propadla a jeho zaměstnavatel snížil mzdy. Nyní se Saboor vrátil domů, navzdory tomu, že se život v jeho domovině nezlepšil.
Afghánci se po sovětské invazi v roce 1979 do Íránu přesouvali ve velkém počtu a v migraci za prací pokračovali i desítky let po konfliktu. V roce 2017 žilo v Íránu přibližně 2,5 milionu až 3 miliony Afghánců.
V loňském roce jich však zemi opustilo více než 770 000. Může za to odstoupení Donalda Trumpa od jaderné dohody s Teheránem a opětovné zavedení sankcí proti Íránu. To způsobilo propad íránské měny, nárůst inflace a s tím související ekonomické problémy.
Kam dál?
Do zaplaveného Íránu dorazila humanitární pomoc z Česka (18. 4. 2019)
Zdroj: Reuters (Velká Británie)
tisknout