Zelinka upozornil, že Česká republika stejně jako ostatní západní země už v hybridní válce s Ruskem nějakou dobu jsou a v případě přímého vojenského konfliktu nebo další krize by civilní obyvatelstvo bylo nevyhnutelně hlavním terčem ruské propagandy a dezinformací.
Česká republika v hybridní válce vedené Ruskem podle něj neprohrává, ale ani nevyhrává. „Je to nyní prostě remíza. Ale je potřeba si uvědomit, že na takový úkol nemá český stát jen armádu, ale také další silové složky včetně tajných služeb nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB),“ konstatoval na okraj unikátního cvičení Powerful Word zaměřeného na hybridní boj.
Jste obklíčeni, složte zbraně! Když udeří informační válečníci, nemusí padnout výstřel |
Země by se podle jeho slov měla zaměřit na budování odolnosti vlastního obyvatelstva. Cílem není, aby specializované složky armády, jako je třeba jeho skupina informačního boje, jen neustále vyvracely nepřátelskou propagandu a vysvětlovaly, že to tak ve skutečnosti vůbec není, ale aby společnost sama získala dovednost a nástroje, jak takovým dezinformacím čelit.
„A měli bychom budovat vlastní narativy a důvěru obyvatelstva ve stát, že je schopen je bránit,“ nastínil.
Do hry by v případě budování odolnosti společnosti měly rázem vstoupit další instituce, včetně systému školství. A vzorem v tomto ohledu pak může být Finsko. Severská země se prakticky záhy po ruské nelegální anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 zaměřila na to, aby obyvatelé tak snadno nepodléhali nepřátelské – ruské propagandě.
„Deset let na tom dělali přes školství a nyní je to nejodolnější společnost vůči ruským dezinformacím v rámci NATO. Finsko je dokonce tak úspěšné, že tamní pobočka (ruského propagandistického portálu) Sputniku byla zavřena, protože nevykazovala žádné výsledky. V Česku pobočka Sputniku existuje,“ dodal Zelinka.
Přímé zkušenosti právě z Finska má Petra Horáková, podnikatelka a vojákyně aktivní zálohy. Ve Finsku žije a na vojenská cvičení do Česka pravidelně létá. Seveřané jsou podle ní velcí patrioti. Prakticky u každého domu je stožár a několikrát do měsíce během různých svátků obyčejní lidé vytahují státní vlajku nahoru. „Ta hrdost je velmi sympatická. Silný národ, který to historicky neměl jednoduché,“ popsala.
A stejně tak je zcela běžné sloužit v armádní záloze. V tom by se Češi podle ní mohli inspirovat. „Když někomu řeknu ve Finsku, že jsem záložačka, tak se nikdo nad tím nepozastavuje. Kdy to ale řeknu tady, tak jsem trochu za exota. Byla bych ráda, kdybychom se posunuli někam mezi,“ uvedla.
Prvním krokem by podle ní mohla být účast na dobrovolných vojenských cvičení, což byl ostatně i její začátek. „Šla jsem si to vyzkoušet a zjistila, že se mi to líbí a chtěla jsem zůstat v kontaktu s armádou. Lidé by měli začít vnímat, že je třeba být nějak užitečný,“ řekla.
tisknout