natoaktual.cz

Nové factboxy

Víte, k čemu slouží Parlamentní
hromáždění NATO?

Zpravodajství

Ruské válečné manévry v Bělorusku poodhalí Lukašenkovy skutečné záměry

12. září 2025 13:20

V Bělorusku odstartovala takzvaná “horká“ fáze společného rusko-běloruského vojenské cvičení „Zapad 2025“, do kterého se má zapojit podle odhadů až 30 tisíc vojáků. Spíše než předzvěst eskalace ruské agrese mají manévry podle analytiků vyslat falešný vzkaz směrem k Západu a především domácímu ruskému publiku, že je vládce Kremlu Vladimir Putin „stále silný a dosavadní průběh války na Ukrajině se Ruska nijak nedotkl“.

Rusko-běloruské cvičení Zapad 2021 | foto: kremlin.ru

Oficiálně se očekává, že se cvičení zúčastní přibližně 13 000 vojáků, ale analytici varují, že skutečný počet může být mnohem vyšší. Při posledním takovém cvičení v roce 2021 Moskva tvrdila, že se na běloruském území zapojilo jen 12 800 vojáků, ve skutečnosti jich ale bylo na 200 000 a o několik měsíců později byly jádrem ruských invazních vojsk na Ukrajinu.

„Myslím, že účelem je, aby (Vladimir) Putin ukázal, že je stále silný, že válka na Ukrajině se jich ve skutečnosti nedotkla. Ale nemyslím si, že je to pravda,“ uvedl americký generál ve výslužbě Lance Landrum, analytik CEPA a někdejší místopředseda Vojenského výboru NATO.

Podle něj jde součást ruské vlivové kampaně, protože ruský vládce může věřit, že s obrazem ruské vojenské síly získá další vyjednávací sílu v případných dalších jednáních s USA o možném ukončení války na Ukrajině.

Spojenci a především pobaltské země a Polsko rusko-běloruské manévry bedlivě sledují. Zvláště po středeční noci, kdy polský vzdušný prostor narušilo 19 ruských dronů. Letošní cvičení totiž vyvolává hned tři klíčové otázky: zda Rusko opět využívá manévry k maskování potenciálních vojenských příprav, jaké má skutečné vojenské kapacity vzhledem k pokračující válce na Ukrajině a v neposlední řadě jak zapadá do širšího geopolitického obrazu.

Východní křídlo NATO se na rusko-běloruské manévry připravovalo už měsíce dopředu. Rusko cvičení Zapad pořádá ve čtyřletých intervalech od roku 1999 a obavy s nimi spojené se staly takřka tradicí. Přestože Moskva i Minsk cvičení oficiálně vždy prezentují jako obranná, v roce 2009 manévry simulovaly jaderný útok na Varšavu a v roce 2021 vedly k masivnímu přesunu ruských sil do Běloruska, které byly o několik měsíců později využity při invazi na Ukrajinu.

Česko pošle Polsku na pomoc s drony tři vrtulníky pro speciální operace

„Cvičení poblíž hranic NATO a EU musíme brát velmi vážně. Stejně tak je vnímají jak sousední státy, tak i samotná Aliance,“ uvedl například litevský náměstek ministra obrany Tomas Godliauskas.

V Pobaltí a Polsku existují logicky oprávněné obavy, že by Moskva mohla cvičení využít k testování reakce NATO na různé provokace – od narušení vzdušného prostoru přes kybernetické útoky až po sabotáže civilní infrastruktury – a získat cenné informace, jak rychle a jednotně spojenci reagují a zda dokáží jednoznačně přiřadit odpovědnost Rusku.

Polsko po narušení vzdušného prostoru ruskými drony přesunuje k hranicím až 40 000 vojáků a to i v rámci svého cvičení Iron Defender 2025, které slouží jako přímá reakce na rusko-běloruské manévry. Kompletně uzavřelo hranice Běloruskem a podél ustanovilo omezenou bezletovou zónu.

V Lotyšsku zase probíhá nejatější národní cvičení Namejs 2025, kterého se účastní přibližně 12 000 vojáků. Cvičení má prověřit propojení pravidelných síl, jednotek Národní gardy a spojeneckých kontingentů se zaměřením na územní obranu a rychlou mobilizaci. A Litva zahájila cvičení Thunderbolt 2025, které mobilizovalo zhruba 17 000 vojáků k otestování velení na úrovni divizí a interoperability s německou brigádou.

Na tahu je běloruský vládce

Rusko-běloruské manévry se mohou ukázat jako pečlivě zrežírovaná demonstrace síly, ale zároveň mohou pomoci odhalit limity ruských schopností a poskytnout klíčové signály nejen o vojenské připravenosti Moskvy, ale také o vyvíjejících se geopolitických uspořádáních.

Bělorusko, jako hlavní dějiště cvičení, je po léta klíčovým prvkem projekce moci Kremlu ve střední Evropě a v baltském regionu. Především protože hraničí se třemi státy NATO.

„Kromě vojenské hodnoty tato cvičení Rusko využívá také k zastrašování Západu – což také dělá,“ uvedl Ryhor Astapenia, ředitel běloruské iniciativy prestižního britského think-tanku Chatham House a zakladatel Centra pro nové myšlenky, nestranické občanské organizace se sídlem v Minsku, která prosazuje demokratické reformy v Bělorusku.

Cvičení Zapad může hodně odhalit o stavu vztahů mezi Běloruskem a Ruskem. Sám běloruský vládce Alexandr Lukašenko totiž cvičení opakovaně bagatelizoval. Podle Ryhora to bylo proto, aby ukázal, že Bělorusko chce zmírnit napětí se Západem odrážející reálný strach z možné další eskalace. Jeho režim původně oznámil, že běloruská část cvičení se bude konat na hranici se zeměmi NATO a zúčastní se jí přibližně 13 000 vojáků. Později však úřady avizovaly, se cvičení přesune hlouběji do Běloruska a počet nasazených sil bude poloviční.

Lukašenkův postoj a signály vůči Západu se opět mění. „Prosazuje narativ o deeskalaci a slibuje ovlivnění Putina,“ uvedl Ryhor. Akce a ústupky, jako například propouštění běloruských politických vězňů nebo podíl na výměně zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou, mají podle něj ukázat, že Bělorousko chce hrát roli v regionální bezpečnosti. A vysněným scénářem má pro Lukašenka být pořádání rusko-ukrajinských mírových jednání. „Lukašenko se ani nepokouší skrýt, že jeho suverenita je omezená; navrhuje, aby mu Západ pomohl rozšířit jeho nezávislost na Rusku,“ podotkl.

Ryhor připomněl, že už cvičení Zapad v roce 2017 zdůraznila rozdíly mezi Moskvou a Minskem. Po anexi Krymu se vztahy Ruska se Západem zhoršily. Bělorusko naopak své vztahy se Západem zlepšilo tím, že odmítlo uznat Krym za ruské území. Moskva a Minsk tehdy vysílaly zcela odlišná sdělení – a to natolik, že Putin a Lukašenko se během cvičení ani nesetkali.

Do roku 2021 se dynamika změnila. Lukašenko, izolovaný po domácích represích vůči opozici, se plně přidal k ruské rétorice kritizující Ukrajinu a Západ. To následně vydláždilo cestu pro cvičení, které bylo předehrou k ruské invazi na Ukrajinu. Zahájené mimochodem z běloruského území.

Nyní jsou podle Ryhora okolnosti opět jiné. „Ačkoli vztahy mezi Lukašenkem a Putinem jsou harmonické, oba vůdci mají odlišné zájmy, a proto pravděpodobně budou chtít Západu vyslat velmi odlišné signály,“ konstatoval.

Pro ruské úřady je válka s Ukrajinou hlavním cílem a nejdůležitější prioritou. Vzhledem k tomu, že na frontě je potřeba vojáků a vybavení, Moskva na cvičení přímo do Běloruska vyslala jen asi 2 000 vojáků. I tak ovšem podle Ryhora významně Moskvě prospívají, protože odvádějí pozornost západních států od situace na Ukrajině.

Ryhor upozornil, že pokud bude chtít Rusko během cvičení signalizovat světu svou připravenost k širšímu a delšímu vojenskému konfliktu, může tak sáhnout k demonstraci svých jaderných schopností. Například dalším předvedením rakety Orešnik, kterou Moskva loni v listopadu zaútočila na ukrajinské Dnipro.

Ruské drony mohly být předvoj

Proniknutí ruských dronů nad Polsko mohlo tak být jistým předvojem testování spojenecké jednoty. „Rusové se možná snaží zastrašit spojence NATO, aby akceptovali faktické oslabení bezpečnosti NATO pro Polsko a další členy NATO, jako jsou pobaltské státy a Rumunsko, které Rusko stále považuje za svou právoplatnou zónu kontroly. Rusko chce rozšířit šedou zónu nejistoty co nejdále na západ,“ konstatoval jeden z nejuznávanějších amerických diplomatů Daniel Fried z prestižního Atlantic Council.

Desítky ruských dronů nad Polskem. Varšava je nechala sestřelit

A hrozbou rozšíření konfliktu do Polska se Rusko podle něj snaží získat „souhlas“ Západu s jeho nároky na současnou dominanci nad Ukrajinou, což by však jen Putina povzbudilo k dalším a dalším imperiálním ambicím.

Podle Iana Brzezinského ze Scowcroftova centra pro strategii a bezpečnost a bývalého náměstka ministra obrany USA není 19 dronů nad Polskem chyba nebo náhoda, jak se Rusko snaží světu vnutit. „Jde o úmyslnou palbu, jejímž cílem je vyprovokovat Polsko a otestovat solidaritu aliance NATO,“ podotkl.

Někdejší polský velvyslanec v USA a v Izraeli Marek Magierowski připomněl, že „vyvolávání strachu v západních společnostech je jednou z dovedností, v nichž Rusové skutečně vynikají“.

V tomto ohledu se vpád devatenácti dronů do východního Polska podle něj ukázal jako úspěšná operace. Nebyly žádné oběti a škody na zemi byly omezené, stejně jako narušení letecké dopravy. „Psychologický dopad byl však obrovský. Válka už není za dveřmi. Už je na naší příjezdové cestě. Kremelský vládce je už přesvědčen, že celý Západ vede válku proti Rusku a jemu osobně. Proč mu nedokázat, že má pravdu?“ konstatoval.