natoaktual.cz

SPECIÁL: Útok na Ukrajinu

Zpravodajský souhrn
k ruské invazi na Ukrajinu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Tři tajemné drony nad Evropou. Za pádem může být chyba, závada nebo provokace

    12. března 2022  8:14
    Hned tři incidenty s neznámými bezpilotními stroji letícími z území Ukrajiny v rozmezí několika hodin. První spadl ve čtvrtek v noci v chorvatském Záhřebu, ke druhému startovaly v pátek kolem poledne maďarské stíhačky Gripen na severovýchod země, ale v oblasti žádný stroj neobjevily. Podobně odpoledne. Rusko hned přispěchalo s verzí, že stroje vyslali Ukrajinci na okupovaný Krym.  

    Sovětský bezpilotní proudový stroj Tupolev Tu-141 Střiž | foto: Wikimedia

    Maďarské ministerstvo obrany oficiálně potvrdilo, že neznámý letoun, který ve čtvrtek v noci přilétl z ukrajinského území přes Rumunsko, prohnal se nad Maďarskem a poté spadl v chorvatském Záhřebu, je bezpilotní letoun sovětské výroby Tupolev Tu-141 Striž.

    Podle chorvatského premiéra Andreje Plenkoviče se stroj patrně z Ukrajiny přehnal přes Rumunsko a Maďarsko až do Záhřebu. Urazil tedy nejméně 500 kilometrů.

    Letité proudové průzkumné stroje používaly jen dvě země – Rusko a Ukrajina. Kyjev takové stroje velikosti stíhačky, dlouhé 14 metrů s rozpětím 4 metry a odpalované z rampy, nedávno oprášil ze skladů a Moskva se dušuje, že je už několik let nepoužívá. Ale.

    V současné situaci, kdy ruská invazní vojska vtrhla na Ukrajinu a Kreml se očividně snaží do konfliktu vtáhnout i další země, se nabízí hned několik možných vysvětlení. Od lidské chyby, přes selhání bezpilotního stroje až po úmyslnou provokaci.

    Letecký expert Jan Čadil předpokládá, že šlo zřejmě o jednu ze dvou prvních možností. Pokud to byl skutečně bezpilotní letoun ještě z dob Sovětského svazu, tak totiž nebyl rádiově řízen jako dnes. Trať, po které takové stroje létaly, se do něj předem programovala ručně.

    „Před startem se zadaly do stroje koordináty, pak se vypustil, letěl podle naprogramované tratě a nakonec se snesl na padáku,“ popsal Čadil. Připustil, že se během letu takového stroje pochopitelně může stát doslova cokoliv a připomněl podobný případ z roku 1988 v tehdejším Československu.

    Mohlo jít o špatně zadané parametry letu

    Tehdy 16. února podobný sovětský stroj Tu-143 Rejs (nebo též VR-3 Rejs) dopadl na padáku zřejmě kvůli navigační nebo technické závadě do areálu mateřské školy v Praze 10. Budova školky i letoun byly poškozeny jen lehce a při nehodě nebyl nikdo zraněn. Stroj si velmi rychle odvezli Sověti na svou základnu v Milovicích, odkud s nejvyšší pravděpodobností také odstartoval.

    Podle Čadila tak v tomto případě mohlo jít o chybu programování, klidně neúmyslnou nebo závadu. V diskusních skupinách leteckých nadšenců se už objevily přinejmenším velmi zajímavé spekulace, že obsluha stroje možná špatně a zcela neúmyslně zvolila místo, kam měl stroj původně letět.

    Letoun totiž dopadl do záhřebského parku Jarun, ovšem Jarun je i obec Žitomirské oblasti na Ukrajině. Ukrajinští obránci, možná z letiště v Ivano-Frankivsku, tak místo využití stroje k průzkumu pohybu ruských okupantů v oblasti na severovýchodě, mohli letoun omylem poslat přesně opačným směrem, tedy na jihozápad do parku před vysokoškolskými kolejemi.

    Ostatně jiný stroj Tu-141 spadl na Ukrajině jen před několika dny.

    Čadil upozornil, že pokud šlo o nějaký novější nebo upravený starší bezpilotní stroj, který lze řídit na dálku, mohlo také během letu dojít k technické závadě nebo ztrátě spojení. Nad Ukrajinou jistě nějaké varianty elektronického boje fungují a operátoři mohli ztratit spojení, když stroj překonal nějakou vzdálenost.

    „I kdyby chtěli, už na něj nedosáhli a stroj zkrátka uletěl. Jakmile mu došlo palivo, spadl,“ konstatoval s tím, že u novodobých dronů se s takovou variantou počítá a stroje se vrátí samy. U starších bezpilotních letounů nic takového není.

    Třetí varianta, že mohlo jít o úmyslnou provokaci třeba ze strany Ruska, zatím nikdo nepotvrdil ani nevyloučil. Čadil připustil, že mohlo jít o testování reakce protivzdušné obrany. S doletem až 1 000 kilometrů totiž mohl být Tu-141 vypuštěn klidně až z Běloruska.

    Ruská agentura TASS v pátek pozdě večer uvedla, že bezpilotní stroje vyslali Ukrajinci na průzkumnou misi na Krym, ale jeden se údajně „vychýlil z kurzu“ a druhý se pak „zřítil na Krymu nedaleko Krasnopereskopska“.

    „První spadl u krymského města Krasnoperekopsk a druhý v Záhřebu, letěl více než 700 kilometrů,“ uvedla v pátek ruská agentura s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ruské armádě.

    Tass také zveřejnil fotografii druhého stroje, které údajně objevila ruská pohraniční stráž. Nalezena měla být křídla a trup, letový zapisovač a padák.

    Takové tvrzení ale bezprostředně odmítla Ukrajinská státní agentura pro krizovou komunikaci a informace. „Další podvrh! Ukrajinský dron nebyl sestřelen nad Krymem,“ uvedla na twitteru. Letouny jsou podle agentury možná ve službě na Ukrajině i v Rusku, ale s jedním zásadním rozdílem. „Na ruském Striži jsou rudé hvězdy a na ukrajinských jsou buď zamalované, nebo je místo nich ukrajinský znak,“ uvedla agentura.

    Chorvatsko doufá, že šlo o nehodu

    Rumunská, maďarská i chorvatská média a obyvatelé se totiž začali bezprostředně po incidentu pídit po tom, jak je takový průnik do vzdušného prostoru tří zemí NATO vlastně možný.

    „Vzhledem k vojenskému konfliktu na Ukrajině je zvláště důležité, abychom takové události řešili v klidu,“ řekl chorvatský prezident Zoran Milanović s tím, že šlo zřejmě o nehodu nikoliv vojenskou akci namířenou proti Chorvatsku. Prvotní informace prý hovoří o tom, že stroj pocházel z Ukrajiny a havaroval, jakmile mu došlo palivo.

    Chorvatský ministr obrany Mario Banožić a náčelník generálního štábu admirál Robert Hranj uklidňovali během pátku občany, že není důvod k obavám.

    Banožić potvrdil, že vojenský bezpilotní stroj spadl ve čtvrtek přesně ve 23:04 ve čtvrti Jarun v Záhřebu. Do chorvatského vzdušného prostoru měl vletět přesně ve 22:57 z Maďarska. Tedy nad Chorvatskem letěl přesně 7 minut rychlostí 700 km/h ve výšce 1 300 metrů.

    „Monitorovací a naváděcí prapor chorvatského letectva určil směr pohybu letadla od vstupu do Chorvatska až do okamžiku havárie,“ uvedl ministr. Chorvatským občanům vzkázal, že je přesvědčen, že tato událost není pro zemi hrozbou a že všechny služby zareagovaly okamžitě.

    „Je důležité zdůraznit, že jsme součástí NATO a že systém vnitřní bezpečnosti funguje,“ řekl Banožić. Admirál Hranj událost označil za poměrně závažný incident. „Jsme v intenzivním kontaktu se spojenci, velitelem leteckých sil NATO a protějškem v Maďarsku. Expertní týmy analyzují letoun a letové parametry, aby nasbíraly co nejvíce dat a mohly určit, čí je to stroj,“ uvedl.

    Později ministr Banožić vydal prohlášení, že vyšetřování probíhá ve dvou směrech. V prvním úřady zjišťují, proč letěl stroj do Chorvatska a ve druhém se prověřuje komunikace s dalšími zeměmi, jejichž vzdušným prostorem letoun rovněž letěl. „Domníváme se, že jedním z největších problémů byla nedostatečná komunikace mezi těmito zeměmi,“ prohlásil.

    Vyšetřování má podle něj ukončeno v sobotu. „Poté budeme moci říci nějaké konkrétnější informace včetně trasy letounu. Víme, že proletěl Rumunskem a Maďarskem, ale také nás zajímá, odkud byl vypuštěn,“ dodal Banožić s tím, že chce příští týden jednat ve Washingtonu o posílení schopností protivzdušné obrany.

    31 minut nad Maďarskem a další drony

    Rumunské ministerstvo obrany vydalo k situaci velmi krátké prohlášení, že systém sledování vzdušného prostoru zachytil ve čtvrtek malý vzdušný objekt, s největší pravděpodobností bezpilotní stroj, který nad Rumunskem strávil méně než tři minuty.

    „Letoun vstoupil do rumunského vzdušného prostoru z Ukrajiny kolem 23:23 (SEČ+1) a národní vzdušný prostor opustil kolem 23:26 a zamířil do Maďarska,“ uvedla rumunská obrana s tím, že objekt se pohyboval vysokou rychlostí a v nízké letové výšce. Členitý terén a povětrnostní podmínky pak podle ministerstva neumožňovaly použití jiných procedurálních opatření k identifikaci stroje za letu.

    Zbytek času, tedy 31 minut, až do svého pádu ale bezpilotní stroj strávil nad Maďarskem. Tamější úřady rovněž událost intenzivně vyšetřují. Ministerstvo obrany uvedlo, že stroj detekovala a sledovala protivzdušná obrana po celou dobu letu nad Maďarskem. Letoun identifikovala jako Tu-141.

    A podobný incident se měl podle ministerstva opakovat v pátek kolem poledne na severovýchodě Maďarska. Ke stroji vystartovaly maďarské pohotovostní stíhačky Gripen, aby zkontrolovaly oblast, ve které byl objekt detekován, ale nic neobjevily. A další pak odpoledne. Opět k němu startoval stíhačky z letecké základny Kecskemét, ale žádný letoun nenašly, potvrdil ministr zahraničí Peter Szijjarto.

    „Vzhledem k válce na Ukrajině je obzvláště důležité, aby se takové incidenty řešily klidně a promyšleně,“ uvedla v oficiální zprávě maďarská obrana s tím, že Maďarsko chce zůstat mimo válku, „i když jsou takové incidenty provokativní“.

    „Musíme chránit Maďarsko a maďarský lid, ale nesmíme se žádným způsobem nechat zatáhnout do války v sousedství,“ citovala šéfa maďarské diplomacie chorvatská média.

    Otázkou ale zatím zůstává, proč nebyl cizí letoun například sestřelen? A to se týká především Maďarska. Podle leteckého odborníka Jana Čadila to chorvatské letectvo už stihnout patrně nemohlo. „Za sedm minut s tím Chorvaté určitě nic udělat nemohli. Hotovost stíhaček má 15 minut do startu, čas byl krátký,“ konstatoval.

    Pro moderní bojové letouny by to podle něj zřejmě problém nebyl, i když do hry by při takovém rozhodování samozřejmě vstupovaly složité výpočty, kam by spadly trosky sestřeleného stroje a zda by například nad hustě obydlenou oblastí nezpůsobily větší škody, než když bezpilotnímu letounu dojde palivo a dopadne v jednom kuse na zem.

    Každopádně pro letité chorvatské stíhačky MiG-21 by to podle Čadila zřejmě byl problém i vzhledem k tomu, že to bylo v noci. „Záleželo by na tom, zda by stroj dokázali sledovat vizuálně. Mohli by cíl zkusit zachytit přes radary, ale v případě chorvatských migů, jejichž radary mají dosah na pár kilometrů, by to bylo navíc na pozadí země velmi problematické,“ dodal.

    Plenković: Dnes výzvědný a příště vyzbrojený

    Chorvatský premiér Andrej Plenković v pátek kvůli incidentu zaslal lídrům EU, evropským institucím a generálnímu tajemníkovi NATO dopis, ve kterém je o havárii informoval a zároveň požádal o užší spolupráci mezi EU a NATO, aby k takovým případům nedocházelo.

    Plenković v dopise podle deníku Dnevnik.hr popisuje, že se dron zřítil poblíž centra Záhřebu, v parku poblíž studentské koleje, kde přebývá 4,5 tisíce studentů.

    Zatím podle něj není známo, kdo dron vypustil, ani zda byla jeho dráha úmyslná nebo mimo kontrolu.

    „Letoun, který spadl, byl průzkumný bezpilotní letoun, ale zítra by mohl být vyzbrojen, takže je zásadní vytvořit detekční a obranné mechanismy, které zabrání takovým letadlům ohrožovat naše města, aniž by byly detekovány a neutralizovány,“ stojí v dopise.

    inc natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media