V nejrůznějších zahraničních misích působí k dnešnímu dni zhruba 600 českých vojáků.
"Nelze, abychom v dnešním světě zůstali pasivní," vysvětlil důvody, proč by se Česká republika měla angažovat za vlastními hranicemi, člen sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Radim Turek z ČSSD.
Podle lidoveckého poslance Pavla Severy je Česká republika součástí společenství, jehož úkolem je chránit svobodu. "Česká republika vždy byla spolehlivým spojencem a vždy budeme podporovat smysluplné zahraniční mise českých vojáků," prohlásil Severa.
Zahraniční mise a armáda jako taková jsou pak podle jeho slov "prodlouženou rukou tam, kde politika a vyjednávání nestačí."
Jednodenní konferenci o působení české armády v zahraničních misích uspořádalo Informační centrum o NATO spolu s Liberálně-konzervativní akademií CEVRO.
Příště už 1000 vojáků v cizině
Právě počet misí, kterých by se najednou měla Česká republika účastnit, byla nejdiskutovanější otázkou odborné konference. "Jestli ve třech maximálně nebo čtyřech či deseti? Není možné odpovědět jednoznačně," řekl náčelník generálního štábu Pavel Štefka.
Armáda počítá s tím, že do zahraničních misí bude vysílat najednou maximálně 1000 vojáků. Podle Štefky bude armáda v roce 2007 bude disponovat jednotkou o síle zhruba 3000 vojáků, schopných bojového nasazení v operacích na prosazení míru.
O účasti by měly podle něj měly rozhodovat zájmy České republiky a závazky vůči spojencům. "Například Afghánistán je pro NATO nejdůležitější misí, která ukáže, zda je aliance úspěšná. Můžeme si dovolit se jí jako členská země neúčastnit?" uvedl Štefka.
Podobný názor zastává i poslanec Petr Nečas (ODS). Podle něj by počet misí měl odrážet zájmy České republiky. "Nejsem kritikem zahraničních misí, ale každá země musí mít jasno, jaké jsou její priority a zájmy. Od poloviny devadesátých let čeští vojáci dělají dobré jméno České republice," řekl Nečas.
Armáda musí být podle Nečase připravena působit i na domácí půdě a to při operacích nevojenského charakteru.
První náměstek ministra zahraničí Jan Winkler konstatoval, že počet misí, kterých se česká republika může najednou účastnit je omezen možnostmi. "Při omezených možnostech naší země platí, že kvalita má přednost před kvantitou," řekl Winkler.
Komunisté nejsou proti misím
Mezi tradiční kritiky vysílání českých vojáků do zahraničí patří podle hlasování v parlamentu komunisté. Poslanec za KSČM Vlastimil Dlab však tvrdí, že jeho strana není v principu proti vysílaní českých vojáků do zahraničí, ale podmiňuje účast mandátem Rady bezpečnosti OSN.
Dlab během projevu na konferenci kritizoval stav české armády s tím, že ozbrojené síly nejsou podle jeho slov schopné dostát svých primárních úkolů při obraně vlastního území.
V zahraničních misích pak podle něj armáda naráží na personální a finanční problémy. "Potřebujeme vybudovat vševojskovou armádu a ne jen expediční sbor," řekl. Roli České republiky by viděl podobně jako v Portugalsku, které do zahraničních misí vysílá zhruba 400 vojáků.
Kritiku odmítl náčelník generálního štábu Pavel Štefka s tím, že zahraniční mise nijak neovlivňují schopnosti armády plnit její primární úkoly při obraně země a ochraně civilního obyvatelstva.
"Riziko válečného konfliktu na našem území je minimální," prohlásil. Aktuální je podle něj naopak vznik krizových situací nevojenského charakteru jako průmyslových havárií či živelných katastrof. Pro tyto případy je podle něj připraveno okamžitě zasáhnout 1300 vojáků. "Samozřejmě podle rozsahu je při ochraně a obraně území schopna operovat celá armáda," dodal Štefka.
