Obrana země a domácí obranný průmysl jsou spojené nádoby. V době rostoucího ohrožení evropské bezpečnosti prochází česká armáda zásadní modernizací a český obranný průmysl zažívá nebývalý růst, tažený především exportem. To je dobrá zpráva nejen pro českou ekonomiku, ale především pro obranyschopnost země.

Nadcházející parlamentní volby do Poslanecké sněmovny rozhodnou, jakým směrem se bude země v klíčové otázce zajištění své obrany dál ubírat. Jaké plány mají s armádou a zároveň sílícím obranným průmyslem hlavní politické strany a uskupení? To zřetelně vykresluje unikátní dotazníkový průzkum, který provedla Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory České republiky.

Začátkem září rozeslala politickým uskupením, které mají podle průzkumů šanci dostat se do Poslanecké sněmovny, dotazník týkající se role obranného průmyslu v obraně země a jeho podpory ze strany státu, ale také plánů na pokračování modernizace armády a klíčové otázky zvyšování výdajů na obranu. Na dotazník odpověděli ANO, SPOLU, Piráti, SPD a STAN. Stačilo! a Motoristé odpovědi nedodali.

Stěžejním závěrem je, že se politická uskupení před volbami shodují na potřebě posilovat armádu i domácí výrobní kapacity vojenského materiálu. Jejich recepty a priority se však liší a ukazují také, kdo sází na evropskou spolupráci, kdo na národní soběstačnost a jaké investice do obrany slibují.

„Silný obranný průmysl má dvojí význam. Jednak může hrát významnou roli v naší ekonomice v situaci, kdy jsou některé jiné průmyslové obory ohrožené. A jednak ho potřebujeme pro obranu nás i našich spojenců. Jak konstatuje Obranná strategie České republiky, obranný průmysl se musí stát integrální součástí obranného systému země,“ konstatoval Jan Jireš, bezpečnostní analytik a bývalý náměstek ministryně obrany pro obrannou politiku a strategii.

Obranné výdaje jsou zásadním příkopem

Z odpovědí vyplývá, že se strany liší v pohledu na samotné financování obrany. Není překvapivé, že SPOLU, Piráti a STAN se jednoznačně hlásí k závazkům, které členské země NATO včetně Česka odsouhlasily na červnovém summitu aliance v Haagu, tedy postupně do roku 2035 navyšovat obranné výdaje na úroveň 3,5 % HDP a výdaje související s obranou na úroveň 1,5 % HDP.

SPOLU zdůrazňuje, že už nyní země dohromady na to vydává zhruba 3,3 % HDP, takže postupný nárůst na 5 % je uskutečnitelným cílem. „Není to jen závazek, ale je to i splátka dluhu vůči naší obranyschopnosti z minulosti,“ uvedla koalice SPOLU s odkazem na dlouhodobé podfinancování armády.

Podle Pirátů je nepříjemnou pravdou, že udržitelného financování navýšeného obranného rozpočtu lze dosáhnout přijetím potřebných reforem v horizontu jednoho až dvou let, ale s navyšováním obranyschopnosti čekat nelze. „Proto bude nutné v prvním roce financovat toto navýšení uvolněním dluhové brzdy a urychleně přijmout potřebné reformy, aby bylo financování v dalších letech dlouhodobě udržitelné,“ uvedli.

Hnutí ANO je vágnější a opatrnější. Odmítá údajně „nerealistický“ nárůst na úroveň odsouhlasenou v Haagu a kritizuje nákup nejmodernějších letounů F-35 jako příliš zatěžující pro český obranný rozpočet. SPD trvá na obranných výdajích na úrovni 2 % HDP a odmítá tlak NATO i EU na další zvyšování.

Podpora navyšování výdajů na obranu podle jednotlivých politických stran a uskupení z dotazníku Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory České republiky ze září 2025

Na posílení armády se všichni shodnou

Na pokračování posilování české armády a její modernizaci se všechny strany napříč spektrem shodnou. Odlišují se však ohledně toho, které vojenské schopnosti považují v příštích letech za nejdůležitější pro posílení obranyschopnosti ČR a proč.

SPOLU, STAN i Piráti považují za klíčové dokončení již schválených a započatých strategických projektů (obrněnce CV90, letouny F-35, transportní letouny C-390 a tanky Leopard 2A8) a plnění nových aliančních Cílů výstavby schopností, takzvaných NATO Capability Targets 2025. (Označuje celkový balík vojenských kapacit, které NATO potřebuje, aby mohlo plnit svůj hlavní cíl – tedy odstrašit protivníka od útoku a pokud se to nepovede, útoku se společně ubránit. Tenhle celkový balík je pak rozdělen mezi všechny spojenecké země. Každý dostane svůj díl, a to na základě proporcionality).

Všechny strany se shodnou na dalším navyšování počtu vojáků, posilování kybernetické bezpečnosti, logistiky, ale také rychlém zavádění bezpilotních strojů a rychlém budování pozemní protivzdušné i protiraketové obrany. „Protože to zahrnuje i schopnost čelit masovému nasazení levných dronů – a to i proti civilistům, jejichž vraždění se Rusko vůbec neštítí. Tato forma vedení boje dominuje modernímu bojišti i útokům na civilní cíle a naše země na ní stále není připravena, proto ji považujeme za tu nejdůležitější schopnost,“ konstatovali Piráti.

STAN kromě toho zdůrazňuje posílení aktivní zálohy, rozvoj branné připravenosti obyvatel a pravidelné procvičování krizových scénářů s kraji, od čehož si slibuje zvýšení počtu i kvality vycvičených sil a lepší propojení armádu s občanskou společností.

Podle ANO má klíčovou roli hrát vybudování těžké mechanizované brigády, tedy modernizace tankového vojska, pořízení nových bojových vozidel pěchoty a samohybných houfnic. „Umožní armádě vést boj ve vysoké intenzitě a zároveň zvýší interoperabilitu se spojenci,“ uvedlo hnutí. Stejně zásadní je pak podle ANO rozvoj protivzdušné obrany, protože současná bojiště potvrzují, že drony a raketové útoky patří k hlavním hrozbám.

Podle SPD má armáda v první řadě chránit ČR, nikoli prioritně plnit úkoly NATO či EU. SPD proto chce prosadit „doplnění chybějících 14 tisíc vojáků“ a zvýšení jejich platů. „Nechceme, aby naši vojáci byli nasazováni do cizích válek v zájmu Bruselu nebo Washingtonu,“ tvrdí.

Klíčové vojenské schopnosti pro obranyschopnost ČR podle jednotlivých politických stran a uskupení z dotazníku Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory České republiky ze září 2025

Klíčovou roli mají hrát české firmy

Dramaticky rostoucí hospodářské výsledky českých zbrojařských firem ale ještě neznamenají, že jsou vztahy mezi státem a průmyslem, vymezení jeho role v obraně země a nastavení jeho podpory ze strany státu definitivně vyřešené a hladce fungující. Stále se hledá optimální model spolupráce, který by zajistil potřebné dodávky vojenského materiálu a údržbu vojenské techniky v době krize i konfliktu, ale zároveň by byl ekonomicky udržitelný pro obě strany, tedy stát i firmy.

Všechna uskupení nicméně deklarují jasnou podporu českému obrannému průmyslu – od výzkumu a inovací až po export. ANO slibuje systematicky zapojovat domácí podniky do modernizačních projektů armády, včetně licenční výroby a subdodávek, a nabízí ještě větší diplomatickou podporu při zahraničních kontraktech.

SPOLU zdůrazňuje již uskutečněné legislativní změny, včetně zajištění stabilního dlouhodobého financování obrany. Chce navýšit prostředky na ekonomickou diplomacii a zapojovat firmy do nadnárodních projektů. STAN klade důraz na exportní podporu, rychlejší povolovací procesy a zapojení do mezinárodních konsorcií. Zvláštní pozornost si pak podle STAN zaslouží podpora startupů a inovací, které mohou přinést průlomová řešení a posílit konkurenceschopnost českého průmyslu.

Piráti se soustředí na podporu inovací a zdůrazňují, že stát musí být předvídatelným odběratelem. Požadují, aby obranný průmysl dostal výjimky z některých povinností a regulací obsažených v Green Dealu, protože obrana je dnes natolik urgentní, že jí musí jiné zájmy ustoupit. SPD akcentuje výlučně domácí orientaci. Odmítá „odliv miliard do zahraničí“, chce směřovat zakázky výhradně k českým výrobcům a sází na „soběstačnost“.

Jak by měl stát dlouhodobě podporovat český obranný průmysl podle jednotlivých politických stran a uskupení z dotazníku Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory České republiky ze září 2025

Evropská spolupráce naráží na národní linii

V otázce zapojení do evropských a aliančních programů obranné spolupráce se rýsuje další dělicí linie. ANO, SPOLU, STAN i Piráti chtějí aktivně využívat nástroje, jako jsou Evropský obranný fond (EDF) a Inovační fond NATO, zajistit českým firmám rovné podmínky v těchto programech a podporovat vznik mezinárodních konsorcií.

Česká republika se prakticky podle všech těchto stran musí aktivně zapojovat už do tvorby evropských iniciativ a programů a hrát tak roli aktivního tvůrce bezpečnostní politiky v Evropě.

SPD naopak odmítá, aby EU či NATO určovaly priority týkající se obrany ČR, a k zapojení do evropských kooperativních programů je skeptická.

Jak se zapojit do programů a iniciativ EU k podpoře průmyslu podle jednotlivých politických stran a uskupení z dotazníku Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory České republiky ze září 2025

V oblasti krizové připravenosti chtějí všechny strany spolupráci státu s průmyslem posílit, ale opět se liší přístupem. SPOLU navrhuje novelizaci krizové legislativy a uzavírání mobilizačních smluv. STAN k tomu přidává zavedení daňových zvýhodnění pro firmy výměnou za udržování strategických rezerv a výrobních kapacit v době míru.

Piráti prosazují opce a povinné odběry produkce ze strany státu, které firmám zaručí dlouhodobou ekonomickou udržitelnost a umožní jim plánovat a navyšovat výrobní kapacity. SPD sází na budování zásob z českých zdrojů a úplnou soběstačnost.

Jak posílit schopnost ČR mobilizovat výrobní kapacity a zapojit soukromý sektor podle jednotlivých politických stran a uskupení z dotazníku Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory České republiky ze září 2025

V oblasti výzkumu a inovací se prolíná důraz na finanční podporu ze strany státu a propojení s armádou. SPOLU i STAN chtějí vytvářet inovační ekosystémy, ANO zdůrazňuje stabilní financování, Piráti požadují posílit schopnost rychlejší absorpce nových technologií ze strany armády. SPD trvá na tom, aby státní prostředky směřovaly výhradně do domácích inovačních projektů.

Ze srovnání je tak zřejmé, že všechna hlavní politická uskupení vidí v obranném průmyslu potenciální motor hospodářského růstu i pilíř bezpečnosti státu. Rozchází se však v míře otevřenosti vůči mezinárodní spolupráci, v tempu navyšování obranných výdajů a modelech spolupráce mezi státem, armádou, firmami a výzkumnými institucemi.

Jak systémově podporovat obranný výzkum, vývoj a inovace podle jednotlivých politických stran a uskupení z dotazníku Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory České republiky ze září 2025

„Český obranný průmysl má dnes příležitost, která se objeví jen jednou za sto let. Je kombinací několika faktorů: silné podpory pro posilování obrany existující v celé Evropě, dramatického zvyšování obranných rozpočtů členských zemí NATO, odhodlání EU investovat do zvyšování obranně-průmyslových kapacit miliardy eur i ambice samotného českého průmyslu expandovat,“ podotkl Jireš.

Aby český průmysl dokázal tuto příležitost využít, musí podle něj myslet strategicky a dlouhodobě, ale potřebuje také systematickou podporu ze strany státu. „České firmy mohou hrát v evropské obraně první ligu a některé z nich se k tomu už blíží. Je ale jasné, že se potřebují zapojovat do mezinárodních projektů a konsorcií a musí být schopny efektivně využívat obranných programů Evropské unie,“ dodal Jireš.

Voliči tak budou v příštích dnech rozhodovat nejen o tom, kolik stát do obrany investuje, ale zda bude český obranný průmysl spíše součástí evropských dodavatelských řetězců a evropské obranně-průmyslové základny, nebo uzavřeným prostředím spoléhajícím na domácí poptávku.