V Německu je rozmístěno podle údajů Pentagonu v současnosti přes 36 tisíc amerických vojáků. Z 12 tisíc, které chce Washington stáhnout, se jich jich 6 400 vrátí přes Atlantik domů a zbytek bude převelen do dalších evropských zemí.

Přesunout je chce ministerstvo obrany do Itálie pro posílení jihovýchodního křídla NATO, další podle ministra obrany Marka Espera mohou zamířit do Polska, Belgie a na Balkán.

Podle Espera je cílem zlepšit strategickou flexibilitu NATO. K přesunům by mohlo začít v nejbližších týdnech, přesný harmonogram ale Esper neoznámil s tím, že je nutné přesuny projednat se spojenci.

Podle ministra Espera červnové oznámení prezidenta Trumpa jen „urychlilo“ plány Pentagonu. “Stále si v Německu ponecháváme něco přes 24 tisíc vojáků, což je stále hodně a více než v jakékoli jiné evropské zemi,“ řekl.

Trump před měsícem nařídil, aby bylo z Německa staženo 9 500 vojáků s tím, že Berlín neplatí dost na svou obranu. Podle aliančního závazku mají obranné výdaje činit v členských zemích alespoň dvě procenta HDP. Berlín loni přislíbil, že německé výdaje na obranu dosáhnou dvou procent HDP do roku 2031.

Stěhování čeká vojáky s obrněnci Stryker

Většinu vojáků, kteří se vrátí do USA, budou tvořit příslušníci 2. jízdního pluku armády s obrněnci Stryker. Jednotka, která je dislokována v bavorském Vilsecku, čítá 4 500 vojáků a je známá i v Česku kvůli pravidelným pozemním přesunům přes české území na cvičení do Pobaltí nebo do Maďarska.

Na některou z leteckých základen v Itálii se pak má podle Pentagonu přesunout zatím blíže nespecifikovaná stíhací peruť. Do Polska se má přestěhovat nově vytvořené velitelství 5. sboru armády a další jednotky. Část sil také do Pobaltí.

Dříve plánovaný přesun zhruba 2 500 příslušníků amerického letectva z britské základny Mildenhall do Německa se podle ministra Espera neuskuteční a jednotka zůstane v Británii.

Esper podle svých slov zatím neví, kolik bude stažení a přesuny amerických sil stát. Uvedl ale, že může jít o jednotky miliard dolarů.

Šéf amerických sil v Evropě a vrchní velitel sil NATO Tod Wolters uvedl, že stěhování se týká i “jeho vlastního” velitelství EUCOM. Z německého Stuttgartu se přesune do vrchního velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE) v belgickém Monsu. Stejně tak americké velitelství zvláštních operací a velitelství pro Afriku (AFRICOM). To má v současnosti ve Stuttgartu asi 2 tisíce osob, ale jeho nové umístění rovněž v Belgii ještě nebylo určeno.

K plánu na stažení z Německa a rozmístění v dalších zemích Wolters podotkl, že schopnost odstrašení případného protivníka nyní vyžaduje rychlou mobilitu, kterou mohou lépe splnit americké jednotky nasazené v Evropě na takzvané rotační bázi.

Jako například v Pobaltí či u Černého moře, které se v regionech pravidelně střídají a nejsou tam trvale umístěny. „Toto přeskupení nám umožní zlepšit odstrašení vůči Rusku,” prohlásil Wolters.

Podle místopředsedy štábu amerických náčelníků Johna Hytena se spolehnutí na rotační síly, nasazované do Evropy přímo z USA, zvýší nepředvídatelnost celkového odstrašujícího účinku. Plán prý povede k lepšímu sladění sil NATO a EUCOM a umožní Woltersovi dynamicky rozmisťovat a posilovat jednotky.

Stažení sil z Německa vyvolalo ostrou kritiku v americkém Kongresu, mezi demokraty i Trumpovými republikány. Například senátor Mitt Romney to označil “za dárek pro ruského prezidenta Putina”.