Ruský vojenský útok je považován za největší ozbrojený vpád jedné země do druhé v Evropě od konce druhé světové války.
„Hrůzostrašné ruské raketové útoky na Kyjev. Naše hlavní město naposledy něco podobného zažilo v roce 1941, kdy na něj zaútočilo nacistické Německo. Ukrajina to zlo porazila a porazí i toto. Zastavte Putina. Izolujte Rusko. Přerušte všechny vazby. Vyhoďte Rusko ze všech koutů světa,“ vyzval ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Na Ukrajině platí válečný stav a prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl zbraně všem Ukrajincům, kteří se chtějí ruské armádě postavit. Kyjev přerušil s Ruskem diplomatické vztahy.
Ruská vojska zaútočila z území Ruska, Běloruska i z poloostrova Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. Podle informací zpravodajských služeb rusko do pozemních operací nasadilo na 60 bojových skupin.
Podle ukrajinské vlády má Kreml v plánu zablokovat Kyjev a vytvořit koridor na Krym. Rusko použilo v prvních úderech až 130 raket a střel s plochou dráhou letu. Údery cílí převážně na ukrajinská vojenská zařízení, ale ruským silám se nepodařilo zlomit odpor a vyvolat paniku, napsala agentura Unian ve večerním souhrnu.
Boje s ruskými jednotkami podle ukrajinských představitelů propukly podél téměř celé hranice s Ruskem a Běloruskem, Rusové napadli mimo jiné letiště Hostomel poblíž Kyjeva, které však ukrajinská armáda získala později zpět. Rusům se však podařilo obsadit odstavenou černobylskou jadernou elektrárnu.
A Kalibr missile hits the Western-most Ivano-Frankivsk airport https://t.co/YThzkkasXT
Tvrdé boje probíhaly v oblasti Donbasu na východě země, kde se údajně ruským a separatistickým jednotkám nepodařilo prolomit ukrajinskou obrannou linii. Ukrajinská armáda zveřejnila videozáběry několika zajatých ruských vojáků. Silné boje celý den trvaly v oblasti strategického přístavního Mariupolu.
Agentura Reuters informovala o ostřelování na západě Ukrajiny, například ve Lvovské oblasti. Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře hrozí nebezpečí ruského výsadku ve vládní čtvrti v centru metropole s cílem zajmout vedení země.
Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví ve čtvrtek oznámilo, že při ruských útocích přišlo o život 57 Ukrajinců a 169 utrpělo zranění. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později před půlnoci v projevu upřesnil od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo o život 137 ukrajinských občanů, vojáků i civilistů. Dalších 316 Ukrajinců bylo zraněno.
Ukrajinské ministerstvo obrany pak na sociálních sítích informovalo, že podle jeho odhadu Moskva za první den invaze ztratila až 800 vojáků, ukrajinská armáda zničila sedm ruských letadel, šest vrtulníků, 130 obrněnců a přes 30 tanků.
Poradce šéfa prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč konstatoval, že podle zdrženlivého odhadu ukrajinských služeb bylo zabito 450 ruských vojáků a důstojníků, Ukrajinci podle něj také přes dvě desítky ruských útočníků vzali do zajetí.
In the early hours of the morning, President Putin launched a major unprovoked assault on Ukraine, firing missiles on cities and military targets. The invasion came despite weeks of Russian claims that they had no intention of invading. #StandWithUkraine https://t.co/KltWqYMvdD
Nedaleko metropole Kyjeva se také zřítilo ukrajinské vojenské letadlo se 14 lidmi na palubě a pět osob zahynulo, oznámil úřad pro řešení mimořádných situací.
Moskva o svých případných ztrátách neinformovala. Ruské ministerstvo obrany popřelo raketové, letecké i dělostřelecké údery proti ukrajinským městům. Podle médií a svědectví místních lidí se ale v řadě ukrajinských měst po celý ozývaly výbuchy či palba. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov podle ruské agentury TASS večer uvedl, že „ruské jednotky splnily stanovené cíle pro tento den“.
Sankce mají tvrdě zasáhnout ruskou ekonomiku
Lídři zemí Evropské unie se na večerním summitu shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcích proti Rusku. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen mimo jiné znemožní ruské elitě ukládat své peníze v Evropě. Zakázáno bude dodávání klíčových součástek ruským rafinériím a omezen bude také přístup Ruska ke klíčovým technologiím. Zasáhnou také další ruské představitele. Lídři EU vyzvali rovněž k přípravě dalšího balíku sankcí, který se bude týkat i Běloruska.
The package of massive and targeted sanctions approved tonight shows how united the EU is.
First, this package includes financial sanctions, targeting 70% of the Russian banking market and key state owned companies, including in defence. https://t.co/iKVGfnafKp
Nové sankce v reakci na ruskou invazi oznámily také Spojené státy, Británie, Austrálie nebo Kanada.
Americký prezident Joe Biden oznámil, že nové sankce mají omezit schopnost Ruska účastnit se globální ekonomiky a odstřihnout jej od velké části dovozů vyspělých technologií. USA začnou nově blokovat aktivity čtyř významných ruských bank, dohromady se tak podle Bidena americké sankce týkají institucí, které disponují majetkem o objemu bilionu dolarů. Vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT podle Bidena zatím plánováno není.
Británie podle premiéra Borise Johnsona oznámila sankce, které se týkají 100 jedinců a subjektů. Londýn také zmrazí aktiva ruských bank a vyřadí je z britského finančního systému. V Británii také budou mít zákaz přistát veškeré stroje ruského leteckého přepravce Aeroflot.
Kanada uvalí sankce na několika desítek ruských občanů a společností včetně významných bank nebo členů ruské vlády. Kanada rovněž zruší stávající licence pro vývoz zboží do Ruska a zastaví vydávání nových.
Z ukrajinských měst utíkají tisíce lidí
I přes výzvy k zachování klidu začaly velká ukrajinská města včetně Kyjeva opouštět tisíce lidí. Na výjezdu z ukrajinské metropole se vytvořily nekonečně dlouhé kolony. Středoevropské země se připravují na příliv lidí prchajících před konfliktem, nejvíce jich podle expertů zřejmě zamíří do Polska, na Slovensko nebo do Rumunska.
Pomoc Ukrajincům na útěku přislíbil mimo jiné slovenský premiér Eduard Heger. Český ministr vnitra Vít Rakušan oznámil, že Ukrajinci žijící v Česku mohou počítat kvůli invazi s případným prodloužením povolení k pobytu. Česko má podle něj připraveny plány na přijetí tisíců uprchlíků, přesné číslo ale neuvedl.
Agentura Reuters informovala, že podle odhadů opustilo své domovy už na 100 tisíc Ukrajinců. Někteří se přesunuli dál na Západe země a několik tisíc do sousedních zemí.
Do války se zapojí také hackeři. Ukrajinská vláda shání dobrovolníky z řad hackerů, aby pomohli chránit kritickou infrastrukturu a podnikli proti ruským kybernetickým útokům protiútok. Na invazi Ruska na Ukrajinu například reagovala skupina Anonymous. Ta na sociálních sítích vyhlásila Rusku kybernetickou válku a v posledních hodinách už zaútočila na web ruské státní televize Russia Today (RT) a dočasně jej vyřadila.
V řadě velkých ruských měst včetně Petrohradu nebo Moskvy protestovaly večer tisíce lidí proti válce. Úřad zadržely na 1 500 lidí.
It’s important to recognize that the Putin regime isn’t all of . Here from the protests in St Petersburg. https://t.co/kjEpX8llI2
