„Nejdůležitější věcí, kterou nyní může Západ udělat, je posílit odstrašující sílu ukrajinských ozbrojených sil urychlenými dodávkami vojenské pomoci a vybavení,“ shodla se skupina expertů amerického Atlantic Council – generálů, diplomatů, bezpečnostních analytiků, představitelů tajných služeb a akademiků prestižních univerzit.
Koncentrace ruských vojsk na ukrajinských hranicích a v jejich blízkosti a bojovná rétorika Moskvy podle nich významně zvýšila riziko velkého konvenčního konfliktu v Evropě.
KOMENTÁŘ: Putin klade požadavky, je nejvyšší čas se bránit |
Doporučují proto, jak by měl Západ reagovat na masivní koncentraci ruských vojsk u hranic Ukrajiny a odradit Moskvu od další eskalace situace a v širším kontextu také od případných provokací v budoucnu.
„Jsme přesvědčeni, že Spojené státy by měly po úzké konzultaci se svými spojenci v NATO a s Ukrajinou podniknout okamžité kroky k ovlivnění kalkulací nákladů a zisků Kremlu, než se ruské vedení rozhodne pro další vojenskou eskalaci,“ konstatovali experti, mezi nimiž je například někdejší velitelé amerických sil v Evropě Wesley Clark, Philip Breedlove a Ben Hodges nebo bývalý velvyslanec v Rusku Alexander Vershbow či zvláštní představitel USA pro vyjednávání na Ukrajině Kurt Volker.
Podle západních zemí Moskva nashromáždila u hranic s Ukrajinou až 100 tisíc vojáků a chystá invazi. Kreml to popírá a předložil sérii bezpečnostních požadavků, mezi něž patří například závazek, že se NATO nebude dále rozšiřovat směrem na východ.
Jednání Západu s Ruskem se mají uskutečnit už ve středu v bruselské centrále NATO, o den později pak ve Vídni.
„Po vytvoření této krize Kreml požaduje pro Rusko bezpečnostní záruky, které Spojené státy a jejich spojenci nemohou poskytnout,“ konstatovali experti.
Západ musí od Moskvy převzít iniciativu
Podle expertů by měla Moskva především znát předem všechny důsledky, kterým by musela čelit, pokud by se k invazi odhodlala. A to včetně dopadů nových sankcí a reakce NATO.
„V ideálním případě by nyní měl být obrys těchto sankcí sdělen Moskvě, aby Kreml jasně chápal, jak velký ekonomický dopad to bude mít. Washington by měl zejména s Berlínem prokonzultovat a zajistit německou dohodu, že zabrání zprovoznění plynovodu Nord Stream 2 v případě ruského útoku,“ doporučila skupina.
Pro Kreml podle expertů platí, že velká invaze na Ukrajinu bude dávat smysl pouze tehdy, budou-li ruské síly schopny ovládnout a udržet ukrajinské území, aniž by utrpěly významné a dlouhodobé ztráty.
Západní vojenští představitelé by proto měli urychleně probrat se svými ukrajinskými protějšky, jakou pomoc a vybavení ukrajinská armáda potřebuje a co by mohla nejrychleji začlenit do svých jednotek, aby posílila svou obranyschopnost. Experti výslovně zmínili například další dodávky protitankových střel Javelin, radarových systémů nebo protiletadlových střel.
Bílý dům by pak měl k takovému kroku povzbudit i další spojence NATO a dát tak dostatečně najevo, že ruské agresi čelí celá Aliance společně.
NATO jako celek by pak podle expertů mělo začít posilovat vojenskou přítomnost na svém východním křídle a ukázat Moskvě, že další eskalace ze strany Ruska by znamenala značný počet amerických a spojeneckých sil a jejich trvalou přítomnost například v pobaltských státech a v oblasti Černého moře. „NATO by také mělo dát Moskvě signál, že jakékoli další rozmísťování sil by mohlo být přehodnoceno, pokud či až současná krize odezní,“ shodli se experti.
NATO rázně odmítlo požadavky Ruska, aby „zapomnělo“ na Ukrajinu a Gruzii |
Ti za důležitý krok považují, aby Západ rozšířil svou politickou protiofenzívu a znovu převzal iniciativu od Moskvy, která se prostřednictvím hrozby silou pokouší zastrašit Ukrajinu, Evropu a USA, aby se podvolily jejím požadavkům.
Zároveň by Bidenova administrativa měla konzultovat s NATO, Evropskou unií, Ukrajinou a klíčovými spojenci, jako je Polsko, rozsáhlé přípravy na řešení humanitární krize, kterou by masivní ruská invaze vyvolala.
Společně by pak západní společenství mělo dát Kremlu jasně najevo, že musí nejprve deeskalovat hrozivou vojenskou situaci kolem Ukrajiny, než dojde k nějakému věcnému vyjednávání. Do toho musí být zapojeny všechny strany, jejichž bezpečnostních zájmů se situace dotýká.
