Podle českého premiéra se účastníci summitu o Ukrajině, který svolal francouzský prezident Emmanuel Macron, shodli na tom, že ukrajinská armáda musí mít potřebnou sílu teď i v budoucnu po dosažení příměří. Počítají proto s dalšími dodávkami vojenského materiálu napadané zemi, která se už čtvrtý rok brání ruské invazi.
Silná ukrajinská armáda má být podle účastníků summitu pro Rusko odstrašující. Fiala konstatoval, že se Rusko snaží využít situaci a dál dobývat ukrajinské území.
„Jestli má Rusko na něčem zájem, tak je to zrušení sankcí, ale kdo dnes volá po zrušení sankcí, tak pomáhá Rusku a stojí na straně agrese a pokračování války,“ konstatoval Fiala. Moskva podle něj na rozdíl od Ukrajiny nemá dost vůle k tomu, aby na příměří přistoupilo.
Diskutované vyslání zahraničních vojáků na Ukrajinu do napadené země označil za stále předčasné. Fiala zopakoval, že nejprve musí být jasné podmínky příměří a status případných jednotek, které by tam působily.
Pařížského jednání o míru takzvané koalice ochotných se účastnili lídři tří desítek zemí Evropské unie, ale také Británie, Kanady či Turecka. Prezident Macron si před schůzkou v Paříži volal s Trumpem, který prohlašuje, že zajištění ukrajinské obrany po mírové dohodě bude na bedrech na evropských států.
@P_Fiala Thank you for your support!
V Paříži byl rovněž osobně přítomen také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který ostatní lídry seznámil s tím, že Ukrajina je připravena na příměří přistoupit. „Evropa se může bránit. Musíme to dokázat,“ reagoval později na proklamace americké administrativy, že se USA „už nehodlají“ v dosavadní míře tak angažovat v zajišťování ukrajinské i evropské bezpečnosti.
Jednání se podle Fialy zaměřilo na okamžitou podporu Ukrajině, možnosti příměří a zajištění míru. „Znovu jsme ukázali jednotu nejen evropských států, velmi silnou vůli pomáhat Ukrajině a dosáhnout spravedlivého a dlouhodobého míru. Je zde naprostá shoda o nutnosti podpory silné ukrajinské armády i dlouhodobě, po dosažení příměří,“ uvedl po jednání.
Prioritou zůstávají dodávky vojenského materiálu, dělostřelecké munice, systémů protivzdušné obrany, raket, letecké munice a také podpora výroby bezpilotních prostředků přímo na Ukrajině.
Český premiér také na žádost francouzského prezidenta Macrona v této souvislosti informoval všechny zúčastněné o podrobnostech české muniční iniciativy, která je velmi respektovanou pomocí napadené zemi a často je také zmiňována v projevech světových lídrů.
„Jsme schopni garantovat, že v letošním roce dodáme minimálně tolik kusů, kolik jsme dodali v loňském roce, což byla dodávka 1,5 milionu velkorážové munice včetně více než půl milionu kusů nábojů ráže 155 milimetrů,“ řekl premiér.
Koalice ochotných chce zajistit dlouhodobý a trvalý mír. Co je potřeba pro to udělat? Podívejte se, prosím, na video. 👇🏻 https://t.co/SyQ0W87M7i
Summit, který navázal na předchozí jednání v Paříži a Londýně, se konal dva dny poté, co USA ohlásily uzavření dvou separátních dohod s Ruskem a Ukrajinou o příměří v Černém moři a o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Starmer před odletem z Londýna označil přísliby ruského vládce Vladimira Putina ohledně příměří za falešné. Putin podle jeho slov na rozdíl od Zelenského neukázal upřímnou snahu o dosažení mírové dohody.
Kreml k dohodám o Černém moři přidal několik podmínek, které musí být splněny, aby shoda o příměří vstoupila v platnost. Požaduje zrušení sankcí vůči ruským bankám, které zprostředkovávají mezinárodní platby za obchod s potravinami a hnojivy. Banky jsou odříznuté od platebního systému Swift, který se ke zpracování plateb používá. Brusel jejich zrušení podmiňuje stažením ruských vojsk z Ukrajiny.
Rušení sankcí zpochybnili kromě Macrona i britský premiér Keir Starmer nebo německý kancléř Olaf Scholz s tím, že zatím nenastal čas. Podle Scholze by bylo chybou ustupovat Rusku.
Macron potvrdil, že některé další země se chtějí podílet na možném vyslání vojáků na Ukrajinu, které iniciují Francie a Británie. A „Rusko o tom nerozhoduje“, zdůraznil.
tisknout