natoaktual.cz

Ukrajina může porazit Rusko. Evropa přidá Kyjevu schopnosti, ale klíč drží USA

2. července 2025  16:45
Protiletadlové střely, radary pro včasnou detekci nepřátelských dronů a především další průmyslové kapacity a financování výroby statisíců vlastních dronů. To je nová konkrétní pomoc, kterou slíbili ukrajinským obráncům evropští spojenci. A další bude zřejmě rychle následovat, když USA nyní další pomoc především v podobě raket a munice náhle zmrazily.  

Ukrajinská protivzdušná obrana | foto: @DefenceU

Další balíčky vojenské pomoci Kyjevu, které několik evropských spojenců oznámilo před týdnem na summitu NATO v Haagu, se možná zdají být na první pohled skromné, ale mohou být nakonec velmi důležité.

Zvlášť, když Spojené státy právě zmrazily další dodávky své pomoci v podobě raket, protiletadlových střel a dělostřelecké munice. Část už dokonce podle některých zdrojů z Pentagonu byla připravená k předání v logistickém centru v Polsku.

Rusko k míru nepřemluvíte, vyzval Zelenskyj ke zpřísnění sankcí

„Zastavení dodávek kriticky důležitých raket protivzdušné obrany a dalších zbraní ze strany Spojených států je otázkou života a smrti,“ varoval v reakci někdejší poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko.

Pro ukrajinskou obranu tak mají evropské příspěvky zásadní význam. Přidají totiž nejen některé nové vojenské schopnosti, ale měly by pomoci najít účinný recept na zesilující ruskou taktiku masivního dronového a raketového teroru.

„Naším každodenním cílem je pokračovat v boji, držet linii, chránit nebe, bezpečně plout po Černém moři a zejména obilným koridorem,“ vzkázal ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov na okraj summitu v Haagu. Situace na zemi je podle něj stabilní. „Rusko chce, abychom věřili, že vítězí,“ dodal.

Shodou okolností ve stejný den, kdy prezidentem Donaldem Trumpem nominovaný budoucí vrchní velitel sil NATO v Evropě (SACEUR), americký generál Alexus Grynkewich během slyšení v Senátu otevřeně podpořil pokračující americkou pomoc Kyjevu.

„Věřím, že Ukrajina může ve válce proti Rusku zvítězit,“ prohlásil na dotaz senátora Tommyho Tubervilla ohledně dalších vyhlídek ruské války proti Ukrajině. Jeho prohlášení nyní s odstupem pár dní ještě více kontrastuje s oficiálním postojem Trumpovy administrativy, která tvrdí, že vojenské řešení ukrajinské války není možné a že Kyjev a Moskva by měly okamžitě vyjednávat o ukončení bojů. Jen pro zajímavost, Grynkewich je bývalým pilotem stíhaček F-16 a F-22, nyní slouží ve společném štábu a jeho pradědeček uprchl v roce 1899 z Běloruska, které tehdy bylo součástí ruského impéria.

„Může Donald Trump sebrat sílu, kterou projevil vůči Íránu, a uplatnit ji jiným způsobem, vůči Rusku a ukončit válku proti Ukrajině?“ ptá se v reakci na poslední kroky americké administrativy jeden z nejuznávanějších amerických diplomatů Daniel Fried, který sloužil zemi 40 let.

Ať už podle něj probíhají jakékoli diplomatické rozhovory, pokud vůbec nějaké probíhají, Spojené státy by podle něj neměly pasivně přihlížet Putinovým útokům na ukrajinské civilisty. „Nemusíme vyjednávat za jeho podmínek. Ukažte sílu: zaveďte nové sankce a zajistěte pokračující dodávky amerických zbraní pro Ukrajinu,“ vyzval.

Střely zaplatí Rusové

Hlavní a klíčovou zprávou od spojenců z NATO pro Ukrajinu je, že Aliance potvrdila svůj závazek poskytnout letos Kyjevu vojenskou pomoc v hodnotě 50 miliard dolarů (přes bilion korun), stejně jako loni. Jak upozornil šéf NATO Mark Rutte, spojenecké závazky už v polovině roku překročily 35 miliard dolarů. „Je to důkaz, že nikdo v Evropě, v Kanadě, ani ve Spojených státech, neztrácí ze zřetele, co se na Ukrajině děje,“ prohlásil ještě před zprávami o zastavení americké pomoci.

Mezi poslední balíčky vojenské pomoci patří oznámení Británie, že nakoupí pro Ukrajinu zbraně z výnosů zmrazených ruských aktiv. Londýn už rychle pořídil 350 střel protivzdušné obrany ASRAAM v hodnotě 70 milionů liber (takřka 2 miliard korun). Původně střely vzduch-vzduch pro letecké souboje s dosahem do 30 km britští armádní experti a inženýři ze zbrojovky MBDA během tří měsíců upravili tak, aby mohly být odpalovány i z pozemních systémů.

Ke střelám Británie na Ukrajinu dodá také dalších 5 odpalovacích systémů Raven na vozidlech Supacat. Už dříve Ukrajina získala 8 takových vozidel pro protivzdušnou obranu a hodí se náramně k ničení ruských kamikaze dronů typu Šáhid íránské konstrukce.

„Rusko a ne Ukrajina, by mělo zaplatit cenu za Putinovu barbarskou a nezákonnou válku,“ prohlásil britský premiér Keir Starmer k tomu, že na nákup zbraní Londýn používá zmrazené ruské peníze. Balíček je součástí dosud největšího ročního vojenského závazku Británie vůči Ukrajině ve výši 4,5 miliardy liber (přes 128 miliard korun) a navazuje na březnovou dohodu, která počítá s dodávkami 5 000 raket protivzdušné obrany. Kromě toho Britové investují 350 milionů liber (takřka 10 miliard korun) na desetinásobné zvýšení produkce dronů ukrajinské konstrukce vyráběných v Británii.

Velké probuzení NATO. Ale jak to vysvětlit lidem, zní ze summitu spojenců

„Stojíme od prvního dne za Ukrajinou. Téměř tři čtvrtiny Britů si myslí, že podpora Ukrajiny by měla pokračovat nebo se zvýšit,“ podotkl britský ministr obrany John Healey.

Nizozemsko posílá radary

Podobně Nizozemsko oznámilo balík vojenské pomoci v hodnotě přibližně 175 milionů eur (4,3 miliardy korun), který zahrnuje především 100 kusů protivzdušných radarů a 20 vozidel pro evakuaci zraněných. Dodávky všech radarů, které pomohou zachytávat přilétající drony a předávat data systémům protivzdušné obrany, by měla být dokončena do konce roku, potvrdil nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans.

Část finančních zdrojů pak Nizozemsko poskytne na podporu výroby bezpilotních letounů prostřednictvím takzvané mezinárodní dronové koalice. Země se zavázala financovat produkci 600 000 dronů přímo ukrajinskými zbrojovkami v hodnotě 500 milionů eur (12,4 miliardy korun), což posiluje ukrajinskou soběstačnost ve výrobě zbraní.

Také Dánsko se dohodlo s Ukrajinou na společné produkci zbraní a techniky na dánském území, což je součástí širšího trendu podpory ukrajinské zbrojní kapacity. Lotyšská vláda zase schválila převod 42 obrněných transportérů „Patria“ 6x6 včetně náhradních dílů a dalších zbraní a munice.

Norsko se zavázalo investovat 400 milionů dolarů (přibližně 8,3 miliardy korun) do ukrajinského obranného průmyslu na vývoj a výrobu bezpilotních letounů a protivzdušných střel systému NASAMS. Především ale investuje až 6,7 miliardy norských korun (přes 13,8 miliardy) do takzvané námořní koalice vedené Británii, která pomůže vývojem a produkcí bezosádkových plavidel přímo na Ukrajině. Podle Oslo se bezpilotní letouny a systémy staly ústředním bodem války. „Drony jsou pro Ukrajinu v jejím obranném boji proti Rusku naprosto klíčové. Jsou důležité pro ochranu kritické infrastruktury a v bojích na frontě,“ podotkl premiér Jonas Gahr Støre.

V hlavní roli švédský Argus. Ukrajinská obrana mistrně využívá nové schopnosti

Jde o první velký balíček nákupů dronů přímo od zahraničního průmyslu. „Norsko nakupuje vybavení, které je pro Ukrajinu v jejím obranném boji velmi důležité. Budeme i nadále směřovat podporu do námořní bezpečnosti a protivzdušné obrany, dronů a autonomních systémů,“ dodal ministr obrany Tore O. Sandvik.

Česká republika pokračuje v oceňované muniční iniciativě a shánění dělostřelecké munice po celém světě. Za finanční podpory sedmnácti spojeneckých zemí se podařilo ukrajinské armádě dodat přes 1,5 milionu kusů dělostřeleckých granátů. Jen do konce letošního dubna iniciativa dodala na Ukrajinu 400 tisíc kusů velkorážové munice.

Trochu za očekáváními ale zůstává Německo. Berlín v uplynulých týdnech otevřeně slíbil dodat 20 evakuačních vozidel Ermine, což pomůže při záchraně zraněných vojáků na frontě, ale i kancléř Friedrich Merz stále váhá s dodávkami tolik diskutovaných střel s plochou dráhou Taurus s dosahem přes 500 kilometrů, což by ukrajinským silám umožnilo útočit na důležité vojenské cíle hluboko na ruském území.

Rusko zavádí taktiku vlčí smečky

Ukrajinu akutně trápí především protivzdušná obrana. Během posledních měsíců Rusko významně zintenzivnilo letecké útoky na Ukrajinu, hlavně prostřednictvím dronů. Zatímco koncem loňského roku Rusové vypouštěli na ukrajinská města zhruba 2 000 dronů měsíčně, v posledních měsících se číslo prakticky zdvojnásobilo.

A zatímco dříve typický ruský útok zahrnoval desítky dronů, nyní jich Rusko běžně během jediné noci vypustí stovky. A to nevyhnutelně znamená, že stále více dronů projde protivzdušnou obranou a zasáhne cíle – bohužel v podobě civilních objektů.

Bývalý velitel amerických pozemních sil v Evropě Ben Hodges v této souvislosti varoval, že buď NATO pomůže Ukrajině porazit Rusko, nebo začne utrácet miliardy za protivzdušnou obranu. „Po dosud nejrozsáhlejším ruském útoku na Ukrajinu, přes 500 dronů a raket, si evropští lídři musí uvědomit, že za současné situace je přesycení evropské protiraketové a protivzdušné obrany prakticky zaručeno během několika dnů, nebo v lepším případě týdnů,“ upozornil.

Rusové rovněž neustále drony vyvíjejí a upravují, aby byly rychlejší a ničivější. Nejnovější modely jsou vybaveny videokamerami a technologiemi umělé inteligence. Současná generace dronů má tendenci útočit z vyšších výšek, což je pro ukrajinské posádky protivzdušné obrany výrazně obtížnější pro jejich zachycení a zneškodnění. A vyvíjí se také jejich taktika.

Patří sem koordinované útoky dronů spolu s řízenými střelami a balistickými raketami, které mají za cíl přetížit ukrajinskou protivzdušnou obranu. Rusko nyní také zavádí takzvanou taktiku „vlčí smečky“, kdy se drony přibližují k cíli z různých směrů a poté prakticky současně zaútočí. To se ukázalo jako mnohem efektivnější než posílat jednu vlnu dronů za druhou.

„Smrtící ruská kampaň s dronovými útoky má demoralizující dopad na obyvatelstvo po celé Ukrajině. Řešení této výzvy je nyní jedním z nejnaléhavějších a nejsložitějších úkolů, kterým ukrajinská armáda čelí,“ konstatoval Mykola Bielieskov z Národního institutu pro strategická studia a hlavní analytik ukrajinské nevládní organizace „Come Back Alive“.

Nejúčinnějším řešením by podle něj bylo ničit ruské drony ještě před jejich vypuštěním, ať už ve výrobních závodech nebo ve skladech. Rusko si je toho dobře vědomo a přesunulo výrobní linky daleko od Ukrajiny.

V současnosti se ukrajinská protivzdušná obrana proti ruským dronům spoléhá převážně na kombinaci těžkých kulometů a tradičního protiletadlového dělostřelectva. Tento přístup se během prvních několika let války ukázal jako poměrně účinný, ale pozemní posádky se nyní stále méně dokážou vyrovnat s rozsahem ruských útoků a sofistikovaností nejnovějších modelů.

Větší šanci na ničení masivního počtu přilétajících hrozeb už prokázaly nákladnější systémy protiraketové obrany a stíhačky. Ukrajina tím ale riskuje rychlé vyčerpání zásob své protivzdušné obrany a zranitelnost země vůči raketovým útokům.

Vzhledem k tomu, že ničení obytných čtvrtí po celé Ukrajině dosahuje bezprecedentní úrovně, musí podle Bielieskova ukrajinská armáda přijmout nové přístupy. A nejefektivnějším řešením by byla masivní výroba stíhacích dronů schopných nepřetržitě chránit ukrajinská města. Proces již probíhá, ale Ukrajina potřebuje západní pomoc, aby výrobu urychlila a rozšířila.

„Není času nazbyt. Dynamický ukrajinský sektor obranných technologií vyvíjí řadu potenciálně účinných modelů stíhacích dronů, ale klíčová je velkovýroba,“ konstatoval Bielieskov. Za další slibnou možnost, která by mohla pomoci získat čas, by byly dodávky dalších vrtulníků a vrtulových letounů. Ty se ukázaly pro tento úkol jako obzvláště vhodné.

Lubomír Světnička natoaktual.cz
zpět na článek