Zlom přišel po útocích z 11. září. Tehdy se hned počátkem října ministerstvo obrany rozhodlo o existenci jednotky oficiálně informovat. Byl to  důkaz, že česká armáda disponuje špičkovými specialisty vycvičenými pro boj ve složitých podmínkách, kteří mohou zasáhnout během několika dnů od vydání rozkazu.

Později se o rotě speciálních sil hovořilo ještě jednou - to když ji vláda nabídla do protiteroristické operace "Trvalá svoboda".

Těď odjelo 16 bojovníků do Kuvajtu chránit české a slovenské chemiky před teroristickými útoky.

První tým v nasazení
Rotě speciálních sil přísluší jeden historický primát. Byla to první česká jednotka, která se účastnila operace NATO po vstupu do Severoatlantické aliance.

V červnu 1999 se zapojila do operace KFOR v Kosovu, kde bylo jejím úkolem zabezpečit terén, na kterém nedlouho před jejím příchodem probíhaly boje.

Zvláštnímu režimu odpovídají možnosti získat o rotě speciálních sil informace. Na většinu je uvaleno přísné embargo.

Tajný je počet příslušníků i jejich tváře a údaje o speciální výstroji a výzbroji. Zdejší zvláštní režim však signalizuje i povinnost odevzdat při vstupu do velitelské budovy soukromý mobilní telefon, což je bezpečnostní opatření vídané u nás velmi zřídka.

"Nesouhlasím s tvrzením, že naše jednotka je jediná v rámci Armády České republiky nejmoderněji vybavena. V našem oboru se určitě nemáme zač stydět. Stejně špičkově ve svých oborech však jsou například vybaveny 9. rota chemické ochrany, 6. polní nemocnice a jednotky 4. brigády rychlého nasazení," vysvětlil v jednom z rozhovorů pro natoaktual.cz dnes již bývalý velitel jednotky Josef Trojan.

Kdo se může stát příslušníkem roty speciálních sil? Zájemce musí projít náročnými psychickými, zdravotními  a fyzickými testy a bezpečnostní prověrkou. Jejich výcvik je velmi náročný.

V jeho rámci absolvují výcvik boje z blízka, ovládání široké škály zbraní - od osobní pistole po granátomet, práci s výbušninami, získávání zpravodajských informací a v neposlední řadě také slaňování a samozřejmě výcvik výsadkáře.

Naposledy se k prostějovským průzkumníkům hlásilo na 200 mladých mužů. Uspělo pouze osm.

Příslušníci roty se zúčastňují společných cvičení s obdobnými elitními jednotkami členských států NATO. Loni například cvičili s vojáky britské elitní SAS.

Místo Afghánistánu přišel Irák
Ve středu uplynulo už několik měsíců od chvíle, co vojáci z Prostějova čekali na příkaz státu, aby po boku dalších specialistů Severoatlantické aliance vyrazili poprvé v historii republiky do bojové akce.

Cíl měl být jasný - Afghánistán.

O účast v afghánské misi Trvalá svoboda požádali před půl rokem české speciální síly Američané. Souhlas však měla dát vláda i parlament. Vojáci mezitím neustále tvrdě cvičili a byli připraveni kdykoliv vyrazit.

Po boku britských komand SAS a amerických Delta Force měli Prostějovští pátrat po zbytcích teroristických skupin a případně je i likvidovat. Místo toho však přišel Irák.

Výběr, výcvik a materiál
Jednotka je nasazována do nejriskantnějších vojensko-politických akcí se strategickými cíli a zodpovídá se přímo národnímu velení. Vojáci jsou vycvičeni k tomu, aby uměli zabíjet a byli připraveni nasazovat životy.

Jak uvedl současný velitel jednotky Ondrej Páleník, jeho rota se dá charakterizovat několika slovy: speciální výběr, speciální výcvik, speciální materiál a speciální struktura.

Povaze jednotky pochopitelně odpovídá také vybavení, s nímž odjíždí do bojové akce. Tým, čítající zhruba 100 mužů, se dokáže obejít bez cizí pomoci řadu týdnů v jakýchkoli podmínkách.

Vojáci používají řadu zbraní a částí výstroje, kterou nosí jejich kolegové u běžných útvarů. Do akcí vozí speciální dalekohledy, brýle pro noční vidění, kamery a fotografické aparáty s velkým rozlišením, balistické vesty a přilby, kevlarové brýle proti odraženým střelám, spojovací techniku nejvyšší kvality, která znemožňuje rušení, odposlouchávání či rozluštění předávaných informací.

Nestandardní výzbroj
Příslušníci mají kromě standardních samopalů vzor 58 i devítimilimetrové speciály s tlumiči, které jiné české jednotky nepoužívají, malorážné i velkorážné nestandardní ostřelovací pušky, brokovnice a pistole, zbraně do budov, na likvidaci automobilů, běžné i jinde v armádě nepoužívané druhy nožů. Jaké? To však žádný z mužů jednotky neprozradí.

Automobily mají zesílené pláty podběhů proti pěchotním minám, na oknech pletivo proti zápalným lahvím či granátům a rámy pro velké množství materiálu a pohonných hmot, které jednotka bere do boje.

Každý jednotlivec má vybavení do terénu, za něž by se nemusel stydět horolezec, který se chystá zdolat sedmitisícovku. Hlavním užívaným materiálem je gore-tex poslední generace, z něhož jsou ušity kalhoty, bundy, rukavice, kukly a boty, pod ním jsou spodky a vesty z materiálu fleece a spodní vrstvu tvoří podle potřeby letní či zimní vrstvy prodyšných umělých tkanin typu moira.

Samozřejmostí jsou nepromokavé spací pytle z dutých vláken do -30 stupňů, speciální lehké karimatky či zateplovací folie. K výbavě patří také obdoba trampské krabičky poslední záchrany pro přežití, kterou si každý zčásti doplňuje sám. Patří do ní filtry na vodu, magneziová křesadla, plynové a lihové vařiče, strunové a řetězové pily, píšťalky, motouzy a dráty, výbava na chytání ryb či mnoho druhů nožů.

Tři dny před kamerami
V únoru Česká televize uvedla o elitní jednotce z Prostějova dokumentární film. Unikátní dokument z dílny reportéra pořadu FAKTA Filipa Černého a režiséra Vladimíra Kotláře vznikl během tří natáčecích dnů uprostřed moravských lesů, kde 6. skupina speciálních sil cvičila bojové akce, jako přepadení objektu obsazeného teroristy, záchranu rukojmích, výsadek z bojových vrtulníků, seskok volným pádem z výšky 4 kilometrů nad zemí nebo přepadení jedoucího vozu pomocí nastražené výbušniny.

K takovým ukázkám se přitom dosud televizní kamery nedostaly. Dokument nezachycoval jen přímé akce jednotky, ale zabýval se také otázkami, proč mají muži zájem o takovou práci, na čem je postavena jejich týmová činnost nebo jak moc se obávají vlastních chyb při ostré akci, nebo dokonce smrti.